RECENZE FILMU

Cormac McCarthy patří mezi nejpopulárnější současné spisovatele. Ovšem jeho scénáře mu v mládí v Hollywoodu nepřijímali. Pokud jste přemýšleli proč, teď najdete odpověď. Jeho "debutový" Konzultant je totiž scénářem na úrovni studenta FAMU, nebo ještě hůř scénářem na úrovni pedagoga FAMU. A to zcela neomluvitelným způsobem, kdy důsledek nekvality výsledku nelze svádět a nikoho a na nic než na samotného Pulitzerovou cenou oceněného romanopisce a jeho text.

Sledujeme příběh Konzultanta (jinak ho nikdo neoslovuje), který zprostředkovává jakýsi nekalý byznys. Není přesně vysvětleno, jaký má být jeho přínos, protože většinou se jen všemu ve svém okolí diví, nic nechápe a lidé mu vysvětlují mechanismy hnusného zlého světa. Zdá se, že primární smysl Fassbenderovy postavy je právě umožnit gangsterům se vykecat.
Tento Konzultant se dostane do potíží, aniž chápeme proč, a všechno skončí špatně pro všechny. Krom Cameron Diaz, jež hraje jakousi femme fatale, o čemž ani nevím, jestli je, nebo není spoiler, protože nevím, jestli mi to mělo, nebo nemělo být jasné celou dobu.
Asi se shodneme na to, že když hraje ve filmu Cameron Diaz femme fatale, co všechny přechytračí, a přitom nejde o parodii nebo komedii, něco asi nebude v pořádku.
A skutečně není. Nejen okolo Cameron, ale okolo chování všech a všeho v tomto filmu.

Jde o ten typ snímku, kde i zfetovaný mexický dealer umí házet filozofická moudra o bytí a nebytí, temné podstatě naší duše, a režírující Ridley Scott to na rozdíl od bratrů Coenů bere smrtelně vážně a s neadekvátní adekvátností to převádí jako realistické drama.
Přitom některé scény jsou svou stupiditou až nadreálné. Třeba "promyšlená" poprava motorkáře nataženým drátu přes silnici. Vrah tento drát natáhne někdy odpoledně (během jasného dne), pak do temné noci čeká na telefonát "už se blíží", přičemž se motorkář objeví na horizontu, vrah odpoví "vidím", hlava odletí a jede se. Otázka jedna - proč vrah natáhl drát s mnohahodinovým předstihem, když má na příjmu někoho, kdo na příjezd oběti ve vhodnou chvíli upozorní? Otázka dvě - co ostatní auta a motorkáři, jež museli projíždět během toho času? Protože užívaná ta silnice jistě je, o tom se přesvědčíme v jiné části filmu. Otázka tři - Kdo je ten člověk na drátě? Musí být stanovištěm prakticky na dohled vraha, aby mu mohl dát echo přesně ve chvíli, kdy i on spatřuje motorkáře... Proč zkrátka nedat jednomu člověku samopal a nenechat ho motorkáře zastřelit? Protože jede moc rychle? Tak co dát přes silnici auto, aby musel zpomalit nebo zastavit? Nebylo by to jednodušší? Bylo, ale taky by to bylo méně efektní!

To by byl ten nejviditelnější případ, ale v podstatě celý film mi přišel složený ze scén, jejichž premisa se zdá zbytečně komplikovaná a výsledek banální. V důsledku nemáme dojem, že svět je krutý a plný nefér situací, ale směšný a plný retardovaných lidí, kteří neumí řešit své problémy jinak než nesmyslně.
Navíc se McCarthy uchyluje k těm nejprimitivnějším scenáristickým berličkám, třeba když dlouze představuje jistý vražedný nástroj, jehož užití se pak stává jen otravnou otázkou času. Nebo píše postavy nesnesitelně čitelné, především Penélope Cruz, která je tak čistá, nevinná a krásná, že už jen chybí, aby zdůrazňovala, že má dva dny před důchodem, jestli víte, co tím myslím.
Abych tu jen neházel špínu na nebohého spisovatele, Ridley Scott opět potvrdil, že coby režisér se svěřenými texty neumí pracovat. Pokud dostane dobrý scénář, dá nám i odpovídajícím způsobem dobrý film. Ovšem pokud má scénář nějaké nedostatky, můžete si být jistí, že po Scottově ošetření budou ještě viditelnější a tristnější.

Konzultant měl být jeho poctou Tonymu, který zemřel během natáčení. Očekával jsem, že se to nějak odrazí ve střižně a Scott vzdá poctu bratrově dravosti a zálibě v poněkud klipovější režii. Výsledek je ale veskrze rutinní, nezajímavý. Jistě ne špatný, na to Ridley řemeslo až příliš ovládá, ale důvod zakrývat si při zívání pusu se hledá těžko.
Řešit herce nemá smysl. Při téhle konstelaci nic nezmůže ani Fassbender, když se jeho výkon odráží v tak nevyjasněné, pasivní a pro svůj svět vlastně zbytečné postavě.
McCarthyho fanoušci budou samozřejmě nalézat trademarkové existenciální motivy svého oblíbence, ale jen proto, že tu jsou, neznamená, že jsou zpracovány dobře, nebo zajímavě. To totiž nejsou, v žádném případě ne. Konzultant je McCarthyho absolutní prohra.