Kouzlo britských komedií spočívá z větší části ve slovním humoru. Jakmile se tvůrci zaměří hlavně na ten situační, pak výsledek ve většině případů značně pokulhává. Svatby jako řemen se sice můžou pochlubit zajímavým námětem, který však není správně využit a tak celý film může pobavit pouze svou základní myšlenkou. Po přijatelném úvodu se totiž film dále nese ve značně rozpačitém duchu. Údajně má jít o romantickou komedii. Popravdě řečeno, určité opodstatnění jsem shledal pouze u první části tohoto označení, vtipné kaše totiž autoři moc nepojedli a veškerý humor se zasekl na úrovni veselých historek ze svatby, kterým se smějeme víc ze zdvořilosti než proto, že by byly skutečně vtipné. Připočtu-li fakt, že většina herců je neskutečně prkenná a že jediné vyvrcholení sto minutového utrpení je společná písnička, nezbývá mi než si povzdechnout nad tím, co vše může (dokonce i v Británii) zamířit do kin.