RECENZE FILMU
Je večer a já tak sedím u počítače a přemýšlím o filmu, který vám chci teď představit. Není to nic jednoduchého. Film Na dotek, v originálu Closer, je velmi zajímavý milostný příběh čtyř lidí, jejichž životy se nejrůznějšími způsoby protínají. Tento snímek je natočen podle slavné divadelní hry Patricka Marbera. Ten se posléze ujal i scénáře a režie připadla na Mikea Nicholse, který má s převáděním divadelních her na filmové plátno už jisté zkušenosti (Vtip a Andělé v Americe).
Celý příběh se odehrává v Londýně. Mladý novinář Dan (Jude Law), živící se psaním nekrologů, potká shodou okolností krásnou Američanku Alice (Natalie Portmanová). Netrvá to dlouho a oba se do sebe zamilují. Po roce vzájemného soužití Dan napíše o Alice knížku, která se zabývá jejím pestrým životem (práce striptérky atd.). Když se jde vyfotit na obálku své nové knihy, okouzlí jej fotografka Anna (Julia Robertsová). Při malém flirtu v ateliéru, kdy padne i polibek, se snaží Dan domluvit schůzku.

Ihned po projekci jsem odcházel velmi zklamaný s pocitem, že tento film si zaslouží tak 30 %. Další ráno se mi však příběh uležel v hlavě a přišel jsem na to, že se může jednat i o průkopnické dílo.

Občas jsem se však ve filmu ztrácel. Neříkám, že náhlé střihy nedodávají na napjatosti filmu, ale někdy mi chvilku trvalo, než jsem si uvědomil, co se vlastně děje. Jinak nemůžu skoro nic vytknout. Děj je velmi dobře zpracovaný a má rychlý spád. Možná se mi trochu nelíbilo, jak moc zde hlavní protagonisté používali větu „Miluji tě“. Slyšel jsem ji asi tak třicetkrát.
Všechny vystupující postavy jsou velmi rozdílné. Máme tu citlivého Dana, odvážnou Alice, mystickou Annu a (jak by některé ženy řekli) typického chlapa Larryho. Nejvíce bych vyzdvihl herecký výkon Juda Lawa. Ačkoliv jeho postava měla několik velmi těžkých citových scén, všechny zvládnul na jedničku.

Máte-li pocit, že filmy založené na milostných vztazích jsou nudné a už ohrané, tento film vás vyvede z omylu. Proto ho můžu jenom doporučit.