Stephanie Specková: Nesahejte mi na ruku!
Ben Jabituya: Já to dělám pro svoje potěšení.

Ben Jabituya: Aby do tě husa drcla!

Newton Crosby: Víš, že se ani nedivím, že si jí Číslo 5 tak oblíbil? I kdyby toho byl schopen, jakože není, ale kdyby byl. Je docela pěkná, co říkáš?
Ben Jabituya: Já myslím, že je panna. Možná je panna.

(Číslo 2 zahučelo do záchodu.)
číslo 5: Používejte jedině náš jemný toaletní papír.

(Číslo 1 bylo chyceno do pasti.)
číslo 5: My jsme spolu skončili, ty kojotí robote.

číslo 5: Číslo 5, zuřiti, vztekati se...
zaměstnanec Novy: Přestaň. Okamžitě.
číslo 5: (Vytrhne zaměstnanci pistoli z ruky.) Á, kolt pětačtyřicet, poloautomatika, hračička.
zaměstnanec Novy: Co uděláme?
Ben Jabituya: Já nevím co vy, ale já mám v plánu kvičet a zdrhat.
zaměstnanec Novy: Souhlasím.

Newton Crosby: Je to pořád naladěné na vlnovou délku čísla 5?
Ben Jabituya: Ano, ale jenom je-li velmi poblízku.
číslo 5: Nazdar, hlupáci.
Howard Marner: (z vysílačky) Haló, tady Howard. Jestli mi okamžitě nevrátíte dodávku, pak si vás...
(Číslo 5 usmaží vysílačku laserem.)
číslo 5: Ben Jabituya, vymazat se.
Ben Jabituya: Tak počkat. Chci jiný zadání.
číslo 5: Vodprejsknout, vypadnout, zmizet.
Ben Jabituya: Na co čekáš, Newtone Crosby? Odpravíme se.
číslo 5: Newton Crosby, neutíkat, nemluvit, řídit. Ať je to ještě dneska, Crosby. Pohyb.

Newton Crosby: To je neuvěřitelné. Vidíš, jak jí poslouchá?
Ben Jabituya: Já to vidět a jsem z toho vedle sebe.

Ben Jabituya: Vypadáš vyčerpaně, jako hydrant bez vody.

Číslo 5: Losos... mořská ryba.

Číslo 5: Číslo 5 být živý.

Číslo 5: Stephanie, ty měnit barvu.

Číslo 5: Pásy moje, nenechte mě ve štychu.

Ben Jabituya: Vy jste cholka, že?
Stephanie Specková: Ano. Pokud vím, tak ano.

Ben Jabituya: Newtone, támhle to je! Pohybuje se to velrychlostí.

Newton Crosby: Tak vy jste docela určitě ten vůz neřídila?
Stephanie Specková: Strašně ráda skáču z útesů!

(Stephanie telefonuje do Novy.)
Stephanie Specková: Haló? Chtěla bych mluvit s vaším hlavním válečným štváčem.
zaměstnanec Novy: Doktore štváči... ehchm... Marnere, to může být důležité.

(Ben a Newton jedou autem, Newton řídí.)
Newton Crosby: Promiň!
Ben Jabituya: Jako masáž krku je to docela dobrý, ale...
Newton Crosby: Naposledy jsem řídil asi před pěti lety.
Ben Jabituya: Já bych řekl deseti.
Newton Crosby: Však se do toho zase vžiju.
Ben Jabituya: Víš, co mají v noci řidiči většinou rádi? Světla. (Zapne je.)
Newton Crosby: Á, máš pravdu! Takhle se mi jede daleko líp!
Ben Jabituya: Mě taky.

Ben Jabituya: Prosím vás, nevěšte mi nosy na bulíka!

Howard Marner: Hej, kdo vám dovolil vzít si číslo jedna?!
Newton Crosby: Howarde, uvažuj, kdo nás ochrání před číslem pět? Tohle je naše nejlepší ochrana.
Howard Marner: Jasně, jasně. Takže místo jedenácti milionů nám zdrhne dvacet dva milionů.
Ben Jabituya: Připočítejme něco za benzín!

(Telefonát.)
Stephanie Specková: Promiňte, ale já je prostě nemůžu přijmout... Ano, jistě, jsou mírně přítulní, ale... Copak nikde není útulek pro kobry?!

Stephanie Specková: Koukej mě pustit, ty jeden mutante!
Frank: Tak tohle mi nikdy neříkej!
Stephanie Specková: Vždyť ani nevíš, co to je!
Frank: Ale můžu si to zjistit!