NÁZORY K FILMU
...
Tak to vidím já...
Ze všech těch filmů "muž upoutaný na lůžku/křesle" je tenhle beze vší pochybnosti ten nejlepší. Vynikající Dreyfuss zvládá svou roli upřímně a lidsky, žádný patos a laciné emoce. Když vedle toho postavím rozňuňaný hit současností Nedotknutelní, vypadá Badhavům snímek ještě o kus lépe.
...
Čí je to vlastně život
Včera večer jsem úplnou náhodou " při přepínání programů na tv " narazil na tento film. Neměl jsem vůbec ponětí o čem ten film bude, vlastně mě ze začátku ke sledování oslovilo jen jméno Richarda Dreyfusse v hlavní roli. A jsem moc rád, že jsem ten film viděl. Příběh odehrávající se po automobilové nehodě hlavního hrdiny, ktrerý je zcela odkázán na pomoc nemocničního personálu, protože po nehodě zcela ochrnul a můžu jen hýbat hlavou, mluvit a přemýšlet, se defakto může stát komu koliv znás. Hlavní hrdina ( naprosto skvělý Richard Dreyfuss ) po skoro roční hospitalizaci v nemocnici si uvědomí, že vlastně dál už nechce žít a chce být propuštěn domů. Tomu, ale za každou cenu chce zabránit jeho ošetřující lékař, protože by to byla jeho jistá smrt. Nedostávalo by se mu pravidelné lékařské péče a léků a zustal by na vše sám. A nastává otázka, kterou si začínají klást i ostatní postavy ve filmu, jestli je dobré ho udržovat nadále při životě a aby strávil zbytek svého života na nemocničním lůžku a nebo ho nechat zemřít, jak si přeje. Toto komorní drama je velmi dobře natočeno a má velmi dobrý scénář. Protože nikdy nevíme co se nám může stát. Zdraví člověk o takovýhle věcech nepřemýšlí a nemůže se nikdy v cítit do role toho postiženého. Proto jsem velmi rád, že jsem tento film zhlédl a to i přesto, že moc nemám v lásce dramatickou kinematografii.