NÁZORY K FILMU
...
Tak to vidím já...
Silné drama o milostném trojúhelníku, kde o dívku nesoupeří dva muži, ale milenec a kariéra. Konec mě nicméně maličko zklamal, od tíživého dramatu o těžkých volbách uhnul k prvoplánovému melodramatu a zásahům osudu...
...
Tanec. Barvy. Pohádky.
Na Červené střevíčky se krásně kouká, což je u filmu rozhodně dobrá vlastnost. Pohádkový a zároveň osudový příběh, úžasná vizuální stránka a skvělé taneční sekvence zařizují skvělý divácký zážitek. Vážně mě potěšily nádherné taneční scény, které by si v takové délce dnes zřejmě nikdo nedovolil ze strachu o udržení pozornosti publika. A je to škoda. Trochu mě mrzí, že mezi baletkou a skladatelem není cítit vášeň, která by opodstatnila osudový závěr. Je to samozřejmě pohádka a realističnost by se k ní nehodila, ale milostná linie je nevýraznější a emočně jiná než zbytek příběhu. Velké plátno střevíčkům sluší, ale kterému filmu ne?
...
Red Shoes
Na Červené střevíčky jsem se dlouho těšila. Tak trochu jsem doufala, že to bude po dlouhé době film, který mě opravdu chytne za srdce, ale i když se tak nestalo, nemůžu říct, že bych si Powellův snímek neužila. Moira Shearer jako Vicky byla nádherná a měla velkou zásluhu na tom, že jsem z filmu nemohla spustit oči. Na svou dobu je v Červených střevíčcích zajímavé spojení divadla, tance a filmu, pěkně tematizují věčný konflikt mezi kariérou a soukromým životem. Čekala jsem větší emoce, to je důvod, proč nemůžu jít s hodnocením výše. Jinak je to ale moc pěkný snímek o zkáze a lásce, kde se příběh Andersena prolíná s příběhem baletky Victorie.