INFORMACE O FILMU
Závěrečná část tzv. tetralogie citů načrtává obraz přecitlivělé ženy, jejího bloudění průmyslovou krajinou i jejími vnitřní světy. Příběh osamělé manželky inženýra elektroniky se odehrává v okolí Ravenny. Nedaleko míst, kde architektura a mozaikové malby připomínají kulturu dávných staletí, vyrostl nový svět funkčních staveb, kovových potrubí, cisteren, komínů a vysokých pecí. Obývají ho lidé, kteří toto prostředí vytvořili, ale zároveň mu podlehli. V jejich myšlení se rodí nová etická i estetická kritéria, nová morálka a nová psychologie. Významnou roli v tomto snímku zaujímá práce s barvou a kompozicí.
Antonioni jím zrekapituloval ústřední téma z Dobrodružství, Noci a Zatmění: protichůdnost lidských emocí a vývoje technické civilizace, pocity osamělosti a "zamrzání" citů.
Ocenění:
MFF v Benátkách ´64 (Itálie):
- Cena kritiky FIPRESCI.
- Hlavní cena festivalu Zlatý Lev.