GOLDIE FILM

Když už tu máme klasickou Coppolovu gangsterku Kmotr, nemůžeme si samozřejmě odpustit druhou stranu téže mince - některou z těch od Martina Scorseseho. Jeho jméno je spojeno právě s kousky jako Mafiáni, Špinavé ulice nebo právě Casino asi nejvíce, což při jeho žánrovém rozsahu jen dokazuje, že určitě neodvedl špatnou práci. To jsou předpoklady oprávněné, odůvodněné a správné. Tyto gangsterky, z nich Casino především, rozhodně stojí za vidění.

U srovnávání s Kmotrem ještě chvíli zůstaneme, s jeho malou pomocí si totiž názorně "demonstrujeme" ten zásadní rozdíl v přístupu (současníků, ačkoliv zrovna Komotr a Casino odstup samozřejmě mají) Coppoly a Scorseseho. Tam, kde je Coppola vážný, tvoří heroické a nadlidské velikány, ke kterým chováme úctu, protože víme, že kdybychom po nich vystřelili, kulka by se lekla a zahnula, tam nechá Casino své hrdiny fuckovat, nadávat, vztekat se a vůbec si "ušpinit ruce" při každé vhodné příležitosti.
Náš respekt pak plyne z našeho strachu, že k nám v noci přijdou a podříznou nám hrdlo. Namísto vznešených pánů v obleku tu máme obhroublé burany, násilníky, z nichž do deseti napočítá leda tak šéf a jeho pravá ruka. Nehraje se na čest, rodinné hodnoty ani o uznání okolních Donů (i když občas o tom někdo rád mluví) - tady se bojuje o peníze a o moc. A když dojdou kulky, postačí bijcům ocelová trubka.

Jakási všednost a lidskost (ne ve smyslu, že se k sobě postavy chovají lidsky, ale že jsou to pěkní parchanti) Casina ho rozlišuje od jiných gangsterek. Nemáme sebemenší problém věřit tomu, že někde v Las Vegas právě teď Robert De Niro stojí u vyrovnaných obrazovek a pozoruje dění, aby v případě potřeby okamžitě zasáhl. Právě to dodává Scorseseho filmům na šťávě - dějí se tu "cool" věci, které nás baví a zajímají, ovšem dějí se "v našem" světě", "v našem" sousedství.
Vypravěč nás protáhne po celém casinu a familiérním tónem nás seznámí s jeho chodem, jako bychom byli rodinnými přáteli někoho ze zaměstnanců. Scorsese zůstává osobní, ale zároveň nezaujatý a nestranný v každé situaci. Samozřejmost, se kterou můžete chytit kulku do zad, aniž byste k zemi padali zpomaleně a hrála u toho dramatická hudba, je snad až drzá.

Nic z toho by samozřejmě nefungovalo bez výborných herců. Jak možná víte, Scorsese patří mezi ty režiséry, kteří opakovaně obsazují osvědčené tváře do prakticky identických rolí. A v tuto chvíli držel štafetu "Scorseseho tahouna" Robert De Niro.
Nutno dodat, že se jí držel zuby nehty a měl k tomu dobrý důvod - věděl, že Marty mu roli umí vybrat. Casino není výjimkou, takže se můžete těšit na další z jeho "prostých, ale inteligentních" výše postavených "mafiánů", kteří mu ostatně vždy slušeli nejvíc. (Ne, že by jinou roli od Scorseseho nedostal.) Za zmínku ale stojí i Sharon Stone ve své životní herecké roli (v Instinktu je to prostě Sharon, takže Paula diskvalifikujeme) a Joe Pesci, jenž se pro role přidrzlých agresivních nekňubů, kteří ale dobře znají svůj cíl, zcela jistě narodil.

Scorsese zde naplno využívá všech svých schopností - a těch není málo. Výborná vizuální stránka, skvělé vedení herců a budování atmosféry. Několik vrstev příběhu navzájem se proplétajících a kombinujících nenechá diváka ani vteřinu v klidu.
O Casinu mluvím jako o "gangsterce", přestože se odehrává v prostředí Casina a nevím, jestli je ve filmu vůbec přítomný nějaký "gangster" (natož mafián), ale hlavní část příběhu je skutečně vedena gangsterským stylem. Stejně tak je sem ale velmi vkusně "vpletena" tak trochu jiná romance hlavního hrdiny a jeho lásky (která ho třeba jednou začne milovat také, ale zatím musejí stačit peníze). Obě roviny fungují výborně a po opakovaném zhlédnutí jen potvrzují, že jejich poměr není zdaleka tak nevyrovnaný jak se zdá.

Martin Scorsese Casinem tak trochu napravil pověst organizovanému zločinu - ostatně gentlemani dnes netáhnou. Jeho kouzelně surový přístup je zábavný, stejně jako jeho pevná režijní ruka dodává napětí i všechny další potřebné emoce. Povedené herecké obsazení, v čele s De Nirem, dokazuje, že někteří herci zkrátka patří do určitých rolí.
Dvouhodinový exkurs do atraktivního světa legalizovaného hazardu uteče jako voda a nelze než dodat - povedlo se.