GOLDIE FILM

Píše se rok 1939 a studio MGM pouští do světa mimo jiné své dva stěžejní filmy, které mají dodnes miliony fanoušků. Jedním z nich je velkolepá romance, odehrávající se na pozadí občanské války, drama Jih proti Severu. Druhým snímkem je o poznání jiný film – na první pohled pohádka pro děti Čaroděj ze země Oz. U natáčení obou filmů byl přítomen režisér Victor Fleming, který do nich vtiskl svůj nesmazatelný rukopis a i jeho přičiněním se z Jihu proti Severu i Čaroděje ze země Oz postupem času vyklubaly klenoty studia MGM.

Čaroděj ze země Oz se inspiroval stejnojmenným románem amerického autora dětských knih a příběhů Lymana Franka Bauma. Devětatřicet let po vydání knihy svět na plátnech kin spatřuje snímek, bez něhož by kinematografie jistě byla podstatně chudší. Film získává nový, zajímavý rozměr také tím, když si uvědomíme, že v Evropě v tu dobu klepe na dveře druhá světová válka. Ve Spojených státech však vzniká rozjuchaný a barvami hýřící snímek. Ale jak se říká, smích léčí, no a možná i Čaroděj ze země Oz tak trochu pomohl odlehčení mysli v těžkých časech.

Děj by se pro svou zdánlivou jednoduchost dal prakticky shrnout jednou větou, stojí za to mu ale věnovat odstavec a dále si vysvětlit, proč je jednoduchost jen domnělá. Dorotka je mladá dívčina z Kansasu, tvořící nerozlučnou dvojici se svým psem Totem. Zlá sousedka Gulchová však chce nechat pejska utratit, protože ji prý napadl. Dorotka proto s Totem uteče, když se ale začne zvedat vítr a ona v dálce uvidí tornádo, utíká domů. Tam se ovšem nestihne dostat a tornádo ji unese do čarovné země Oz. Dorotka náhodou zabije zlou čarodějnici z východu, ale ta ze západu zemi stále sužuje. Od hodné čarodějnice Glindy dostane rubínové střevíčky, artefakt, s jehož pomocí by zlá čarodějnice měla snad neomezenou moc. Dorotka se po žluté cihlové cestě vydává do Smaragdového města za čarodějem ze země Oz, aby jí pomohl dostat se domů. Cestou naráží na strašáka, kterému pro všechnu slámu chybí mozek, plechového dřevorubce, jenž touží po srdci, a lva, jemuž chybí odvaha. Tato různorodá čtveřice pokračuje za dobrodružstvím, cestu jim ale stále znepříjemňuje zlá čarodějnice...

Děj sice plyne jako u klasických pohádek a díky našim předchozím zkušenostem očekáváme jistý konec, ovšem pohádka jako taková má své trhliny, které naznačují, že zařazení Čaroděje ze země Oz mezi tento žánr není úplně jednoznačné. Krédem filmu by mohlo být klasické rčení, že všude dobře, doma nejlépe. Tohle si záhy uvědomuje i Dorotka, která z domu prchá. Okolnosti ji ale donutí vydat se na cestu plnou nástrah a onen domov si jakoby zasloužit. Už z titulní písně Over the Rainbow můžeme cítit Dorotčinu touhu po světě bez starostí. Pohádkový svět by takový být mohl, ale paradoxně je zde svět pohádkový starostí plný. Příběh zprvu vypadá jednoduše, všechny postavy mají jeden cíl, za kterým jdou, děj není například narušován žádnými odbočkami. Ovšem pod povrchem vnímavější divák uvidí mnoho jiných poselství, které prvotní vyznění filmu trochu narušují. Putování je i symbolem jakéhosi duševního zrání hlavní hrdinky, její proměny v ženu apod.

Čaroděj ze země Oz kromě pohádkových rysů vykazuje i spoustu humoru. Humor až cynického rázu také narušuje pohádkovou strukturu – čaroděj vlastně není čaroděj, je zde mnoho hlášek a narážek, vtipných situací jako rozpad slámového strašáka. To všechno jsou aspekty, které v klasické pohádce místo nemají. Může se sice jednat o jakési ztělesnění dětské fantazie a snu – tomu odpovídá i barevnost, kdy dechberoucí barvy střídají šeď skutečného života a obě roviny jsou symbolicky odděleny, avšak čistokrevnou pohádkou Čaroděj ze země Oz nikdy být nemůže. Někomu může film připadat trochu kýčovitý, naivní, ale i papundeklové kulisy mají své kouzlo. Snímek je v dobrém slova smyslu ujetý, psychedelický a děsivý zároveň.

Kromě všeho zmíněného je ovšem Čaroděj ze země Oz klasifikován především jako muzikál. Písničky jsou chytlavé vesměs všechny, některé jsou svým textem úsměvné a možná i trochu nevhodné pro dětské uši (opět jsme u oné paradoxnosti filmu), ve výsledku ale bohužel docela splývají v jeden rozjuchaný celek. Vyjímat se bude jen výše zmiňovaná Over the Rainbow, píseň, která měla být původně vystřižena, ale nakonec ve filmu zůstala a získala Oscara, píseň, kterou stejně asi všichni dobře znají z dřívějška a možná ani netuší, že pochází právě z tohoto filmu.

Už úvodní slova filmu říkají, že film je určen těm, kdož mají stále mladé srdce. Ano, tím, že se nejedná o klasickou pohádku, ale jsou tu přesahy i do světa dospělých, může být Čaroděj ze země Oz atraktivní skoro pro každého. Trikově a technicky se jedná o velice zdařilé dílo, výprava je nádherná, na paměti navíc musíme mít rok vzniku a posuzovat snímek v dobovém kontextu. Co se nám dnes může zdát vyčpělé, ve své době muselo působit jako bomba. Kamera využívá jeřábů a nadhledů a film udělal hvězdu z herečky Judy Garland. Zrod snímku nebyl jednoduchý, nakonec ale vzniklo dílo, které se častým opakováním hlavně v době Vánoc, podobně jako Život je krásný z roku 1946, postupem času vrylo do srdcí diváků a stalo se klasikou.