Moc krásný a dojemný film. Avšak, spousta lidí ho nedokáže pořádně docenit, už jen proto že je to pro ně jen "ta blbost z Japonska". A přitom přicházejí o zážitek, který ve vás přetrvá ještě minimálně následující hodinu. Slova jsou zbytečná, jen se podívejte.

Pět centimetrů za vteřinu

Další z Top Ten žebříčku anime. Nebudu prozrazovat, co název znamená, snad jen, že se nejedná o nic na způsob Innárituových 21 gramů, třebaže i zde figuruje nějaká ta měrná jednotka. Ostatně nemá ani vztah k pointě a význam se dozvíte hned v úvodní minutě filmu. Opět jde o specifickou záležitost, protože zde snad ještě více než kde jinde běží o vystižení vnitřního prožívání hrdinů, o atmosféru příběhu a o mezilidské vztahy. Jak je často zvykem, řeší se otázky teenagerského sbližování, snad proto, že v tomto věku se intenzivněji než kdy jindy hledají odpovědi na zásadní otázky mezi mužem a ženou a okoralá a mnohdy i zhýralá dospělost se přitom může v duchu vracet zpět k upřímné a nevinné formě, kterou se také kdysi vyznačovala, kdy s prvním pořádným vztahem stál i padal svět. Zádumčivý, melancholický příběh je jako stvořený pro svíjení se v sebelítosti. K tří epizodnímu intimnímu obrazu bez povrchního happyendu asi romantická duše těžko může zůstat lhostejná. Animace je dovedena k dokonalosti. Odlesky světla, hra slunce a stínů, pohyb vlajících věcí ve větru a ztvárnění padajícího deště a sněhu, to vše je stejně tak přesné, jako introspektivní postřehy hlavních hrdinů. Zatímco Takakimu a Akari brání v naplnění vzájemného souznění nepříznivé okolnosti, Kanae se těžce vyrovnává s neopětovanou náklonností. Vnitřní rozměr umocňuje doprovázení děje epizod vyprávěním Takakiho a Kanae v první osobě. Příběh je svou povahou a upřímností docela intimní, chcete-li ho zhlédnout v něčí společnosti, mělo by to mezi vámi také jiskřit, nemáte-li se třeba dostat do rozpaků. Pro mne bylo docela překvapivé, že i v Japonsku anno domini 2007 může mít vlak zpoždění - a to fakt pořádné ;)