Krása

Konečně zase film, kterému můžu s čistým svědomím zatleskat. Íránskou kinematografii jsem doposud neznala vůbec, seznámila jsem se s ní hlavně díky učení se na státnice. O Božských dětech jsme vedli debatu, spousta spolužáků doporučila právě tento film. A když jsem si o něm zjistila ještě něco více, začala jsem tušit, že to bude ONO i pro mě. A taky že jo. Naprosto nehollywoodský film, který mě dokáže strhnout, vítám. V podstatě jednoduchá zápletka je přetavena v úžasné drama, k tomu připočtěte roztomilé dětské herce, spoustu emocí (a ne laciných, jak to umí právě Hollywood), ale opravdových. Vlastně jsem u tohoto filmu měla pocit, že tak to prostě má být, že to rozhodně není kalkul pro diváky. Nádherný, laskavý, milý film, u jehož konce jsem se strachovala a dojímala více než u Armageddonu, Pearl Harboru a Titanicu dohromady.

Tak tenhle dojemný film se mi moc líbil. Děti v hlavních rolích jsou roztomilé a je tu hezky vyzdvižen dětský pohled na svět. Z našeho pohledu malichernosti jsou pro tyhle děti závažné problémy, ale ony je vyřeší úžasným způsobem. Byla jsem prostě nadšená.

Tak to vidím já...

Velmi povedený film, tak trochu jiný, působící na city, ale opět tak trochu jinak. Napno se zde ukazují rozdíly mezi světy a co znamená pro jednoho pár bot se nám může zdát až směšné. Možná trochu sázka na jistotu, ale jinak svým způsobem velmi silný film, který stojí za to vidět už jen proto, abychom viděli, jak se žije jinde. Otřepaná fráze "pak si začneme vážit toho, co máme" platí do puntíku.