RECENZE FILMU

Agent Jason Bourne před pár lety tak trochu redefinoval žánr a dokonce donutil Jamese Bonda změnit kabát. Namísto nadreálných borců se najednou stálo o syrovější podívané, které by působily realističtěji a promyšleněji. Obzvlášť druhý a třetí díl v režii Paula Greengrasse dodnes reprezentují moderní chytrou akci, o níž se kdekdo snaží.

Jenže s Greengrassem ani Damonem se studio nepohodlo, tak nejenže muselo najmou nového režiséra (nic neobvyklého), ale navíc se bylo nuceno vzdát dosavadního protagonisty, jenž tu tedy není, ačkoliv o něm pořád někdo mluví (takový Hamlet bez Hamleta).
Začátek nové série se odehrává současně s pozdními událostmi trilogie a ukazuje, že zatímco jeden tým honí po světě Jasona Bournea, druhý likviduje srovnatelnou, možná ještě nebezpečnější hrozbu - agenta Aarona Crosse (Jeremy Renner), který jako jediný špion přežil čistku prozrazené tajné vládní organizace. Crosse nežene pomsta jako jeho slavného kolegu, takže se jeho šéf (Edward Norton) může cítit v bezpečí, místo toho se snaží získat pilulky zvyšující fyzickou a hlavně psychickou kondici, na nichž je závislý. A tím ohrožuje několik supertajných superprojektů. Pomáhá mu v tom k eliminaci rovněž určená vědkyně (Rachel Weisz). Tu Cross klasicky "náhodně" nabere, jak to tak bývá, a postupně se do ní zamiluje.

První velkou kouli na noze představuje agent Bourne. Začlenění Crossova příběhu k tomu pověstného zapomětlivce je zcela zbytečné a neustálé zmiňování minulých událostí jen zdržuje už tak velmi pomalý a zdlouhavý film.
Ten při své sto čtyřiceti minutové stopáži zoufale tápe mezi novým a starým, odkazy a budováním. První hodinu sledujeme víceméně oddělené kancelářské krysy, do nekonečna mluvící a mluvící o nějakém Bourneovi, zatímco Renner prostě putuje zimní krajinou (nevíme proč, kam ani kdo to vlastně je). Až po oné hodině se rozjíždí proklamovaná zápletka, kdy konečně získává nějaký prostor aktuální hrdina a začínáme chápat, co se děje a o co komu jde.
To už je ale trochu s křížkem po funusu a roztěkanost filmu, u nějž máme pocit, že sledujeme dvě nepadnoucí části, nás opustí až těsně před koncem, kdy se ukáže, že vše, o čem si ty kancelářské krysy povídaly, bylo vlastně zcela okrajové a zbytečné, stejně jako veškeré připomínky Bournea - z nich prostě nic nevyplyne, pouze zabíjejí zhruba třetinu stopáže. Následuje jedna slušná honička a polootevřený polokonec nevěstící nic dobrého.

Forma je slušná, ačkoliv se Tony Gilroy (například vynikající Michael Clayton, ale i scénáře původní trilogie) v rozhovorech přiznal, že dravý styl Mýtu a Ultimáta pro něj není úplně typický a vlastně pouze napodobuje Greengrasse. Můžeme se tedy těšit na ostrý střih a rozklepanou kameru. Není to špatné, jen zkrátka poznáme, že jde u režiséra pouze o řemeslně zručné přemáhání sebe sama, ne o nějakou jeho uměleckou koncepci. Dokumentárnost Greengrassova přístupu zcela zmizela a Bourneův odkaz se mnohem víc podobá Limanovu prvnímu dílu.
Největším kladem se rozhodně stávají herci a jednotlivé postavy. Jeremy Renner naplno těží z faktu, že Aaron se nám na rozdíl od Bournea dokáže otevřít. Téměř jediné, co mi chybělo v původní sérii, se tak stává tím téměř jediným, co mi zde naprosto vyhovuje. Postava Rachel Weisz možná působí až moc šablonovitě, ale schopná a vždy sympatická herečka si nás nemá problém svým kukučem získat. Prskající Edward Norton se stal samozřejmě sázkou na jistotu.

Těmto postavám i jejich docela zajímavému příběhu hatí plán právě snaha začlenit se do světa, do něhož nepatří. Snaha zcela zbytečná, marketingová. Agent Cross by totiž mohl fungovat zcela samostatně a podobnou brzdu mu byl čert dlužen. Bourneův odkaz je tedy především utopeným potenciálem.
Když totiž Gilroy v poslední dvacetiminutovce zapomene na povinnosti a rozpoutá vynikající honičku na motorkách, ihned na nás ta neuvolněná energie vykoukne. Na její vypuštění už ale nezbyl čas ani prostředky.
Výsledek není naprostý průšvih, pokud by se další díl nebál spálit mosty, mohli bychom se ještě divit, co nám nabídne. I proto dávám nadprůměrné hodnocení. Tu hůl se mi stále nechce lámat.