NÁZORY K FILMU
...
Cinema Paradiso
Viděla jsem director's cut, který je dlouhý skoro tři hodiny. V době, kdy nastal boom poct kinematografii jako takové, jsem se podívala na jeden starší kousek, který filmovému umění vzdává hold rovněž. Italský příspěvek k problematice je takřka bezchybný. Má vše, co u filmu hledám. Silný příběh, jakousi lidskost, emoce. První část, kdy vidíme malého Salvatora, je snad ještě lepší než část druhá. Neskutečná pohoda, atmosféra, vynikající představitel titulní role, k tomu humor a nadhled, ale kdesi v dálce i ukázka bídy poválečné Itálie. Pak u mě příběh trochu ztratil, ale opravdu jen malinko. Na scéně se objevuje téma osudové lásky, ale i osudového přátelství. Alfredo je postava, kterou budete hlavnímu hrdinovi skoro závidět. Už tyto roviny jsou nesmírně silné. Jenže Nuovo Cinema Paradiso není jen o příběhu jednoho režiséra, je to především pocta celé kinematografii, povinnost pro všechny milovníky filmu, protože ta nostalgie, kterou zažijete, je neskutečná. Bude si toužebně přát na vlastní kůži zažít počátky kinematografie, tleskat a bučet spolu s diváky v sále... Zkrátka a dobře. Jsem neskonale vděčná imdb žebříčku, protože jen díky němu jsem mohla narazit na další klenot, na něhož snad nikdy nezapomenu a k němuž se v budoucnu mileráda vrátím.
...
****
Výjimečný příběh = výjimečný film! Přesně to Bio ráj bez okolků je. Možná Vám to během sledování nepřijde, ale po skončení zcela určitě. Protože až potom si přeberete a utřídíte myšlenky a zjistíte, jak krásný to byl film. Ten hřejivý pocit ze sledování něčeho smysluplného je k nezaplacení. Snímek bych rozdělil na tři části. Roztomilý začátek, poněkud slabší a unuděnou střední část a sentimentální konec, čerpající z nostalgie. Já bych hlavně vyzdvihl úvodní část, kdy sledujeme malého chlapce Salvatore a jeho "náhradního otce" Alfréda (mimo jiné oba jejich představitelé předvedli výborné herectví), jak k sobě hledají cestu a pomalu v sobě pěstují své osobnosti. To vše za nepříznivého prostředí poválečné bídy, kdy je jejich jediným úkrytem a zároveň útočištěm, promítací kabinka kinosálu. Stará, nevzhledná, špinavá, ale přesto, mající své kouzlo a píšící neobvyklý příběh přátelství! Především tahle část mi zůstane v paměti asi nejdéle. Závěrečná část je už pak podle očekávání dojemná, s krásnou tečkou (dárkem) na konci. Nutno vyzdvihnout hudbu Ennia Morricone, jež byla decentní, ale mistrovská! Závěr? Velmi dobře natočený film, při jehož skončení budete mít pocit, že jste celou životní pouť hlavních hrdinů absolvovali s nimi a nostalgie Vás nemine, stejně jako je. A to je známka kvality!
...
Tak to vidím já...
Film o milovnících filmu pro milovníky filmu. Ke konci mi to přišlo moc sentimentální a některé umělecké prvky byly očividně jen na oko, ale i tak je to moc pěkný film, který nenechá nikoho chladným. Velmi dobří děčtí herci a dokonalá atmosféra italského městečka tomu jen přidávají.
Verze 3.3.0 All Rights Reserved
Podmínky užití | Reklama
RSS | Kontakt | FAQ
0.019 sec. (PHP: 62% SQL: 38%)