Prekvapivo dobré

Príbeh a piesne, akokoľvek príbeh je niekedy priveľmi telenovela a piesne postrádajú rým, sú chytľavé. Pokojne film na viacero pozretí.

Srdcovka...

Promiňte, ale tento film je moje srdcová záležitost, tak mi na ni nesahejte! ...Ne, dělám si legraci :) Já jen, že tento film je podle mě od začátku až do konce tak bravurně a famózně zpracovaný ! Úžasná hudba s krásnými texty, skvostné herecké výkony, nádherná výprava, kostýmy, kamera, střih, děj,...prostě všechno! Za sebe opravdu nemůžu nic vytknout...Živý zpěv atmosféru a realističnost jen podtrhuje a tento neobvyklý způsob natáčení tak dělá film jen zajímavějším :) Můj nejoblíbenější a nejlepší film, co jsem kdy viděla :)

Zážitek

Normálně se muzikálům vyhýbám, v divadle jsem neviděl ani jediný a na filmovém plátně možná tři nebo čtyři. Na Bídníky jsem šel jako pedagogický dozor... Bylo to za trest, ale ne kvůli kvalitě filmu. Ten byl naprosto skvělý. Silný příběh, i mě známé melodie a velmi zvláštní pojetí, které jakoby vtahovalo přímo do děje.

Jediná vada na kráse - zpěv "gladiátora" Russela Crowa. Herec můj oblíbený, ale zpěv poněkud hůř poslouchatelný. Na druhou stranu, právě díky těmto nedokonalým výkonům mi film přišel mnohem věrohodnější, než cokoliv čistě a perfektně nazpívané...

A zajímá Vás, co studenti? Inu - barbaři. Už kvůli pubertálním reakcím nudících se blbečků bych tento film navrhoval do kategorie "od 18 let".

Kvalitně zfilmovaný muzikál se spoustou bravurně provedených scén a bohužel i s pár horšími (zdlouhavějšími) momenty a především muzikál, kde vítězí přirozenost nad dokonalostí (a to je mi sympatické)..
P.S.Takhle nepřesvědčivé herectví jsem u Russlla Crowa ještě neviděla...
P.P.S. Anne je star...

SUPER !!!!!

Ako už niektorí predo mnou spomínali, ani ja som nečítala knižnú predlohu, ale samozrejme som si film pozrela. Najprv to bolo len kvôli Hugh Jackmanovi (hrozne sa mi páči :D), ale potom ako sa film rozbiehal tak som si uvedomila aj krásu príbehu. Celý film mi ubehol ako voda sama neviem ako a už bol koniec. Film splnil moje očakávania a to, že Russel Crowe vie spievať je len jedno veľké plus.

Veselí Bídníci

Mám muzikály i jejich filmové verze ráda (tedy pokud se nejdná o muzikál z písniček jako Mama Mia, Rebelové a Děti ráje). Měla jsem zprvu z obsazení některých herců strach - ne kvůlil jejich hereckým výkonům, ale kvůli zpěvu. To, že Hugh Jackman umí zpívat jsem věděla díky muzikálu Oklahoma, ale u Russela Crowa to bylo překvapení a musím zdůraznit velice příjemné. Právě díky jemu úžasnému hlasu jsem se dokázala odpoutala od Johna Malkoviche, který až do teď byl pro mě ztělesněním Javerta.
Dějová linie poměrně věrně respektovala předlohu, samozřejmě došlo k značnému zkrácení a skocím v čase, ale to by ten film musel být nejméně dvakrát tak dlouhý.
To co je filmu vytýkáno - ať už samotné prozpěvování čehokoliv, nebo to, že "pořád všichni zpívají o svých pocitech" snad nemá ani cenu vyvracet. To už k tomuto žánru patří a nemám proti tomu co namítnout.
Jediné, co mě na filmu a muzikálu, který mu sloužil za předlohu, trošku zarazilo bylo, že i když vypráví o neskutečné bídě a utrpení, tak některé melodie jsou snad až příliš veselé a ostře kontrastují se svým textem. Na druhou stranou jsou příjemným osvěžením a navíc velice chytlavé.

Dílo od Viktora Huga jsem nečetla, takže jsem měla jen jakousi mlhavou představu, o čem to je z hodiny literatury (ano, ach já zatracená). Když pominu to podle mě zbytečné prodlužování slov v písničkách (tiše jsem v hluku kina trpěla, nemám to ráda, a když to člověk slyší tak sedmkrát hlasitěji, no lahůdka), řekla bych, že to bylo celkem povedené. Bylo to silné a dojemné. Javertův zápal ke spravedlnosti, a když pak došel k poznání. Ale nejvíc se mi stejně líbil ten malý klučina, který měl víc odvahy a zápalu pro revoluci, než půlka revolucionářů.

Pětihodinové utrpení, v kterém je nejlepší začátek filmu. (Cca deset minut) Zpěv Croweův a dalších pár museli protahovat počítači zvukaři z celého hollywoodu. Samotný příběh je takový jaký je. Prázdný až to bolí. Postavy Barona Cohena a té Carterové jsou zbytečně nevtipné a vlastně zbytečné úplně. Pár zpěvných scén dokáže probudit z kinospánku, ale dohromady to dá tak 25 minut čistého času. Ono vůbec to kontinuální zpívání působilo na mou osobu trochu nepatřičně a otravně. Mnohdy uřvaně, že bych stáhnul volume v kině nejméně o polovinu. Čím to, že u takových filmů bolí zadek po chvilce a u jiných skutečných trháků, které pohltí, ho necítíte ani po třech hodinách. Snaha o umění v příběhovém a částečně řemeslném failu.

Můj favorit na Oscara

Viděla jsem už dost filmů, které jsou nominované na letošní Oscary a opět se přiklonim ke kráse. Celá řada filmů je kvalitních, ale tenhle mě jednoduše zasáhl do duše stejně jako loni The Artist. I když Russell Crowe zpívá lépe než Hugh Jackman, role oboum padly (obdivuji, že herci vše zazpívali sami). Všichni ostatní herci se úlohy zhostili naprosto skvěle. A poslední důkaz, že film je jedním z nejlepších, co jsem kdy viděla, je má tvář zalitá slzami :D Teď už jen zbývá si film pustit potřetí a doufat, že úžasné písně jako Look Down nebo Star vyženu do týdne z hlavy :D

Romantismus. Špína. Zpěv.

Pro začátek bych upřesnila, že filmové muzikály mě obvykle baví. O těch divadelních nemůžu fundovaně prohlásit, že je nemám ráda, ale rozhodně je nevyhledávám. Tihle Bídníci působí nepochybně jinak než většina filmových muzikálů, ale nejsem si jistá, jestli jde o originalitu a tvůrčí záměr, nebo příliš doslovnou inspiraci divadlem. O čem Bídníci jsou zřejmě každý během školní docházky slyšel minimálně jednou, takže se nehraje na překvapení, originalitu a děj je prostě je zkrácen do sledovatelné doby. Valjeanova cesta, Javertovo poslání, Fantinina tragédie, láska Maria a Cosetty, to vše jsou motivy, které se dají publiku předložit v komorní podobě formou písní a pohledů do tváře. Asi třetinu filmu ovšem tvoří revoluce, která v tomto pojetí absolutně nevynikne. Jeden velký sbor za mříží (který se pak už nijak aktivněji nezúčastní), pár chlapců na hradbě postavené v úzké uličce a několik srdceryvných songů to prostě nevystihne. Myslím, že to nebylo nezvládnutím ze strany herců/zpěváků, ale spíš tím, že neměli dost prostoru. Podezřívám režiséra, že se snažil co nejvěrněji převést na plátno divadelní muzikál a neuvědomil si, že v divadle projdou věci, které ve filmu nefungují (a naopak). Obsazení se mi líbilo, jen Amanda Seyfried dost nepříjemně kvílí. Za celou dobu jsem si ovšem neujasnila, jestli jsou ty její písničky tak ukvílené záměrně, nebo je prostě jen potřebovala posunout o kvartu níže. Podezřívám kombinaci obojího. Výborná byla naopak Samantha Barks a Anne Hathaway, a výkon všech pánů byl pozoruhodný, ale spíš svou novostí než že by byli skvělí zpěváci. Bídníci jsou originální pokus, který mě spíše zajímal, než bavil. Emoční potenciál obrovského romantického díla je nevyužit a sledování spíše nutí k přemýšlení, jak a proč byly jednotlivé scény udělány, což velmi pravděpodobně nebyl záměr.

Bídníci

Klasický, propracovaný a silný příběh, který každý, kdo prošel nějakou střední školou (možná zatím i jen tou základní), alespoň rámcově zná, asi nemůže dopadnout špatně. A také že ne. Hollywood navíc umí namíchat správný koktejl emocí, u něhož rádi zapomeneme, jak moc to je laciné, a tak se vám dostane kvalitních hereckých výkonů (smekám před tím, že herci své party zpívali sami), silných scén (nejen davových, ale i těch komornějších), krásné hudby. Více méně to bylo takové, jaké jsem čekala.