A můj názor je ...

Je zde hodně cítit snaha přiblížit se Tarantinovi, ale tarantinovek to ani zdaleka nedosahuje. Přesto! Přesto bych Bad Times at the El Royale nezatracoval. Má to pomalé, přesto napínavé tempo. Každou minutou se chcete o hostech a jejich pokojích dozvědět víc a přesto netušíte, jak to celé může skončit, jelikož zde hlavní postavy umírají jak v Game of Thrones. Pár hloupostí se tam asi našlo, ale i tak se mi to líbilo.

Tenhle film by strašně moc chtěl být tarantinovka. Ale prostě se mu to nedaří. Drew Goddard sice stvořil zajímavý film, se zajímavými postavami a zajímavým prostředím, jenže to je přesně ten problém. Všechno je ,, jen " zajímavé. Tarantino by v mnoha scénách tlačil víc na pilu, dodal by dialogům napětí a říz. Zkrátka by to zvládl lépe. Asi nejlépe se Zlé časy v El Royale dají přirovnat k Osmi Hrozným.

Nicméně. Nechci v žádném případě hejtovat, ostatně mé hodnocení by pak nedávalo moc smysl. Goddard je talentovaný tvůrce, což ostatně dokázal svým režiserským debutem Chata v lesích a scénařem k filmům Marťan a Cloverfield. Práce s kamerou, herci, to všechno je v tomto filmu zvládnuto na jedničku.

Problémem je vlastně jen délka. Dvě a čtvrt hodiny + titulky. Kdyby ve střižně zůstalo ještě tak půl hodiny materiálu, a to hlavně z prostřední části, hodně by to pomohlo tempu, které je místy prostě příliš pomalé aniž by, jako u Tarantina, diváka za strávený čas odměnilo.

Ale i kdyby pro nic jiného, tak kvůli soundtracku se Zlé časy v El Royale vyplatí zhlédnout. Zde se Goddard nejen opět inspiroval u Tarantina, on ho dokonce předčil. Výběr písní, jejich použití a, pokud umíte dostatečně anglicky, texty padnoucí k situaci, to vše je perfektní.

Zlé časy v El Royale rozhodně nesednou každému. A jejich délka je opravdu přehnaná. Přesto se vyplatí dát filmu šanci, zvlášť pokud jste fanoušci Quentina Tarantina. A ten soundtrack, proboha!