RECENZE FILMU

Může mi někdo vysvětlit, co dělá na mém pracovním stolu leguán? Tato hláška vystihuje film Špatnej polda asi nejpřesněji. Je to bizarní, podivné a nevysvětlitelné. Režisér Werner Herzog si toho je moc dobře vědom, ostatně na tom jeho novinka stojí. Pokračování filmu Bad Lieutenant z roku 1992, které ale nemá se svým předchůdcem absolutně nic společného (a režisér ho prý ani neviděl), nám nabízí podívanou na hranici symbolismu a satiry... a my se v moři jeho nápadů topíme, stejně jako vězeň ve své cele ze začátku filmu.

A o čem že to vlastně je? Nicolas Cage je... špatnej polda, který se jednou pokusí udělat dobrý skutek, za což mu budou po zásluze přiděleny poručnické frčky a doživotní nesnesitelná bolest zad. Střihem o půl roku dopředu se dostáváme k naprosté trosce závislé na heroinu, gamblerství a amorálním chování. A tento "charakter" má vyšetřit pětinásobnou hromadnou vraždu. Vzhledem k tomu, že hlavní postava je povětšinou sjetá, zhulená nebo v absťáku, nebude to vyšetřování zrovna na úrovní Sherlocka Holmese. Při sledování budeme mít vůbec co dělat, abychom se necítili na drogách i my sami. Leckdy jsme svědky scén, které nejdou popsat jinak než jako "WTF" a co hůř, jsme jim ponecháni napospas.

Máme dvě možnosti, jak Špatnýho poldu sledovat. Tou první je samozřejmě užívat si zhulenou jízdu Nica Cage, která absolutně nedává smysl. Potom tu máme ne stoprocentně zdařenou, ale zato oddychovou komedii a parodii na detektivky. Pokud ale chceme potrápit mozek, můžeme začít přemýšlet, jaký smysl která nesmyslná scéna má. Werner Herzog je (prý, sám s ním zkušenosti nemám) na symboliku a dvoj/troj/desetismysly odborník, proto budeme mít s analýzou mnoha motivů značné problémy.
Každopádně je zajímavé, že obě tyto cesty jsou naprosto oddělené a téměř nemísitelné. Zároveň mají v podstatě stejné vyústění a na konci se potkají a splynou, přesto nejde vnímat obě najednou a stejně. Pro toho, kdo bude příběh vnímat jako komedii, bude nesmírně těžké si všímat leckdy velmi nenápadných symbolů, no a pro pátrače po smyslu bude naopak skoro nemožné se u filmu úplně uvolnit a vnímat ve větší míře jeho vtipné prvky. Minimálně napoprvé. Nevím, nakolik byla tato duálnost režisérův záměr, ale mně se to svým způsobem i zamlouvá.

Není to dokonalé a režisér místy působí jako sobec, který diváky vláčí za sebou, předhazuje před ně nevysvětlitelné scény, a pak se směje, jak bezradně se v nich plácáme Upřímně, kdybych si o filmu něco nepřečetl a nevěděl, že mám nějaké skryté prvky hledat, neměl bych šanci většinu ze symbolů vůbec najít, nejspíš by mě totiž pátrání po nich ani nenapadlo. A Herzoga rozhodně neomlouvá, že "takový on prostě je". Pro většinu lidí to nakonec dopadne tak, že se tyto dvě neslučitelné filmové roviny, chtě nechtě, pokusí dát dohromady, čímž vznikne téměř nestravitelná směsice, ze které v hlavě zůstane pořádný zmatek. I když i v tom by se dal najít režisérův záměr, takže jen těžko odhaduji, jestli teď Herzoga chválím, nebo kritizuji.

Největší záhadou nakonec je, že Špatnej polda výborně funguje, pokud budete jen trošku chtít. Základní dojem z filmu (mluvím jen o dojmu, větší souvislost nehledejte) jsem měl velmi podobný jako z Kellyho Apokalypsy. A totiž, že k výslednému dílu je možné přiřadit doslova jakékoli hodnocení od 0% do 100%, dokonale si ho zdůvodnit a nemít o jeho platnosti jedinou pochybnost. Můžeme říct, že je to geniální, stejně jako naprostý nesmysl. Kde je pravda, to je opravdu neurčitelné. A asi to takové i být má. Příklad, za všechno budiž sám Nic Cage, jenž opět předvádí své herectví, kvůli kterému se mu filmový svět už tak dlouho směje, ale je to natolik namístě, že kdybychom ho neznali, mohli bychom ho považovat za stále skvělého herce. A pokud film, v němž hraje hlavní roli Cage, není okamžitě terčem výsměchu, nemůže to být tak úplně špatný.

Shrnout Poldu do pár vět je neuvěřitelně složité. Stejně jako najít někoho, komu film doporučit. Pro většinu lidí to bude jen podivná komedie, která ne vždy dává smysl. A i ti, kteří se vydají po stopě symbolů, film asi většinou odsoudí. Přesto, pokud budete mít štěstí a film vám padne do noty, vás může čekat velmi zajímavá podívaná, která je možná o dost hlubší, než vypadá. Odsoudit Poldu jako zfetovanou eskapádu můžete každopádně vždy... jde jen o vaší volbu. Jako by před vás někdo postavil krabici s legem a bylo jen na vás, co si z něj postavíte. Může to být neforemný patvar, stejně jako velkolepé dílo.