Neriešil som o čo ide, len som spustil a pozeral. Zo začiatku - asi horor, asi upíri, atď...celkom sa to dalo ale neuchvátilo ma to na ešte jedno pozretie.

Zajímavě a netradičně pojaty upírsky horor:) čekal jserm že to bude blbost,ale příjemně mě překvapil. Měl svou hloubku, děj i zvraty. Trochu drama, trochu jiný pohled na netradiční přatelství dvou mladých lidí a celkem dobre zvláštní efekty. Není to film, u ktereho by se člověk bál, ale na zamyšlení je ok :)

Duchařina

Horory sice nevyhledávám, ale když už se na nějaký podívám, je to něco takového - duchařina, pořádná atmosféra, napětí. Sice zrovna toho tu tolik nebylo, ale momenty jinak švédská verze nabídla pěkné a zajímavé. Severské filmy mají holt něco do sebe.

Tak to vidím já...

Pěkný a překvapivě i originální horor, který vzpomíná na doby, kdy se děsilo atmosférou, namísto krví. Dobří herci a neamerický přístup to jistí. Remake si ale umím představit - jsem zvědavý, jak to dopadne. Každopádně vdobě Stmívání by se podobné filmy měly vyvažovat zlatem.

Po svérázném Kurzu negativního myšlení z Norska je Ať vejde ten pravý další milé překvapení, které mi nachystaly severské země. I když se jedná vlastně o další upírský film - navíc v časech, kdy je drtivá většina očí upřena na magnet číslo jedna, sexy a zajímavého Edwarda z Twilight (první dva komplimenty nejdou z mojí hlavy) - rozhodně stojí za to, aby se o něm mluvilo. Trochu mě mrzí, že se najdou lidé, kteří sou nespokojeni, ba pobouřeni… Ale co já můžu posoudit, skloubení charakteristického stylu skandinávských dramat (jistá dávka naturalismu) a fantasy prvků je pro mě nesmírně zajímavá. Vždyť víte, lidé prožívají svá dramata uvnitř - bojí se svých démonů, ať už se jedná o sebeúctu nebo navázání přátelství. Prostě film si dokážete představit už pouze v podobném stylu... Oproti tomu situace nabírá na obrátkách s příchodem jisté maličkosti – upírky. „Malá“ Eli je asi tím nejodvážnějším pojetím nemrtvé bytosti a těší mě, že zároveň i jedním z nejpovedenějších. A i když je oficiálně ve věku dítěte 6. třídy, umí nahnat takový strach, že se ještě budete divit. Obecně úroveň děsivých momentů je na švédský film na nebývale vysoké úrovni. Když si přečtete stručný děj, dozajista se budete jen usmívat, ale kdo z vás by si pomyslel, že se z filmu vyklube jeden z nejpůsobivějších upírských kousků s tísnivou atmosférou. Pochválil bych i otevřený konec (a kdo se budete chtít nad filmem zamyslet, je tu pozoruhodná teorie s prstýnky měnící celé vyznění.) Vážně nevím, jak vám to více přiblížit, aniž bych používal spoilery. Největší význam by pro vás měla mít skutečnost, že ačkoli nemám horory rád a upíři jsou pro mě spíš podřadní bubáci pod Bladeovy čepele, Ať vejde ten pravý mě skutečně dokázal nadchnout a klidně se podívám znovu. PS: Chystá se americký remake, čehož se dopředu děsím.

Úplně by mi stačil jeden jediný důvod, proč se na Let the Right One In nedívat. Je to samozřejmě ten, že upíry po všech mých zkušenostech prostě nemám příliš rád. Nějaké výjimky se najdou jako třeba Interview s upírem, ale pak se podívejte na tu řádku nesmyslů, jako je Underworld, Drákulové a samozřejmě Twilight sága. Ovšem když se objeví švédský film a sklidí takový věhlas dokonce jakožto horror, naučily mě těmto filmům důvěřovat tentokrát pozitivní zkušenosti. Myslím, že kdyby se ve filmu mluvilo česky, velký rozdíl bychom od našich asi nenašli, ale kdy se naposledy rozhodli čeští tvůrci k dílu s podobnými náměty? Švédové mi poprvé ukázali svůj film, a hned jsem přesvědčen, že jsou schopni skvělých horrorů, protože takový nemá obdoby. Tedy, je tu jedna taková nepříjemnost, která trochu zážitek zhoršuje - mě film vystrašit příliš nedokázal. Bohužel, v mém věku už mám vysokou hranici filmové nebojácnosti, ale i tak se pohybuje tento film na velmi vysoké úrovni. Nemám prostě na to, abych si stěžoval na nepříliš intenzivní strašidelnost, protože obecně je film strašidelný až moc. Divák sleduje film, který k mému obrovskému překvapení přehrává více zápletek najednou, v nichž si ve všech směrech potrpí na detailech. Oskarův konflikt se šikanou totiž přetrvává, vyvíjí se a mísí s hororovou atmosférou upíra, který v podání dvanáctileté holčičky nahání hrůzu více, než kterýkoliv jiný, proto docházím k závěru, že mě tento vystrašil zatím ze všech nejvíc. S dosavadní dramatičností příběhu vás totiž nadmíru překvapí i vyděsí scény, kde malá holčička z ničeho nic začne skákat po zdech, vysávat a trhat lidi nebo krvácet, když ji někdo nepozve dovnitř. Prvky, které dělají z filmu horror, spočívají v nepříliš častých psychózních překvapeních, jež ale vystraší natolik, že napětí se ocitá na vysoké úrovni. A aby toho nebylo málo, velmi mě překvapily scény, které nevšedním způsobem poukazovaly na typické vlastnosti upírů. Ve Van Helsingovi to hrůzu nenahání, ale žádný odraz v zrcadle a shoření po dopadu paprsků světla zde zapůsobí hodně. Tento film je upírské překvapení.

****

Dal jsem tomuto snímku ještě jednu šanci a po opětovném shlédnutí se musím velmi omluvit za předešlý názor, ve kterém jsem zkritizoval téměř vše, co se dalo... Sypu si popel na hlavu! Co popel, celé popelářské auto! Moc často se mi nestává, abych takhle přehodnotil film a otočil o 180°. Zřejmě jsem na první pohled neviděl skutečné umění, které se v tomto dramatu ukrývá! Bad day? Nejspíš! Ano, film je to velice netradiční, ale to neznamená, že nemá kvality. Ba naopak, skandinávský styl z něj doslova prýští. Označil jsem jej za pohádku, což je pravda, ale tak hrůzostrašnou a zároveň krásnou, vymykající se veškerým osnovám a pravidlům, až je to prostě originální a nesrovnatelné! Mrazivá atmosféra, labilní napětí a hlemýždí tempo nechávají čas vyniknout přátelství mezi oběma aktéry, které na ponurém sídlišti nepůsobí absurdně, ale spíše idylicky, což je až k neuvěření, že to funguje takto. Scény jsou výborně nasnímané a i když je to romantická pohádka, tak se tak snímek nevyznačuje a je reálně zpracovaný. Dětská herecká dvojice hraje senzačně, hlavně představitelka Eli, jejíž vzezření nahání hrůzu. Závěr? Snímek je tak atypický, až přechází v jemné umění a rozhodně si všechny přívlastky jmenované v infu zaslouží! Některým filmům se vyplatí dát druhou šanci… z 30% na 80%? Trestuhodné!