Nač dlouhé soudy a krátké pochvaly? Nebýt to anime, tak otázka ovládnutí a zničení jedné části populace na pozadí milostného trojúhelníku robota, člověka a bioroida by směřovalo k jasnému odpadu. Ale... Protože to přece jen jen anime, tak k tomu přistupujeme vždy tak nějak s respektem a přehlížíme to. Zpracování se nedá s FF srovnat. Ale co se dá srovnat je rozpočet. U Ex Machina je totiž desetkrát menší. Když dáte Japoncům peníze, tak Vám udělají výborné anime. Když to uděláte napůl s amíky (jako v případě Final Fantasy), tak Vám udělají taky super anime, jenom s tím rozdílem, že amíci ten rozdíl prožerou, propijí a prodebatují na téma "proč něco nejde". Takže ponaučení, nikdy se nepaktuj s Amíky a dělej si to sám, protože to je levnější. Ex Machina je každopádně více filosofická, než první díl. Což v tomto případě není na škodu. Otázka globální kontroly, nadvlády a jak lehce se to vymkne kontrole není originální, ale v každé době aktuální... A hudba, no ta mi tam vyloženě sedla :))

Stagnace až regrese

Už první Appleseed mě příliš nezaujal. Druhý rovnou zklamal. Příběh je plytký, stokrát omletý, ničím nepřekvapí. Milostné téma s trojúhelníkem tří zaangažovaných postav na pozadí nastavované akce je důvěrně známým klasickým tématem zaprděných telenovel a laciných dramat o lejnu, což nanicovatě i značně naivně zpracováno nemůže přinést nic výjimečného. Vizuální stránka "placaté trojrozměrné animace" je efektní. Překypuje barevností a zajímavými úhly pohledu, v některých akčních scénách to "kamera" možná až přehání. Člověka prostě překvapí, když kouká na Deunan ve výskoku, aby jí najednou proletěl mezi nohama, když zrovna dělá sérii kotrmelců, zatímco se sám propadá někam nazad a dolů, aby si vzápětí všiml, že Deunan vlastně visí za lýtka hlavou dolů na tyči kdesi v prostoru a než to plně dekóduje, prosviští si to okolo, takže divák jenom zamrká překvapením, že ji mohl sledoval odkudkoliv, jen ne z podlahy, jak dosud předpokládal.. Na druhou stranu placatá PC prostorovitost ještě zcela nezvládá naanimovat přirozenost pohybu. V mumraji akčních scén si toho nevšimnete, ale ve scénách z běžného života jsou nepřirozené postoje a gesta nepřehlédnutelné. Nicméně základní slabinou je zmíněný slabý příběh a blbá atmosféra.
P.S.: A poté, co jsem se pro jistotu přesvědčil, už zcela směle dodávám, že o dost starší FF: Esence života (2001) nový Appleseead suverénně válcuje po všech stránkách, včetně té grafiky. Pokud by první FF bylo jablkem, pak Appleseead ve srovnání skutečně tím ohryzkem. Dr. Aki Rosse je navíc natolik přirozeně svůdná, že jsem z ní dostal erekci.