RECENZE FILMU

Už dlouho jsme tu neměli žádný zajímavý dokument, který by se dokonce podíval do našich kin. Ano, přiznávám, v Cinema City ho těžko uvidíte, ale co jsem si zjišťoval, tak Apollo 11 by mělo být vysíláno v přibližně deseti kinech. A jedno kino, které se nachází kousek od mého bydliště, ho naštěstí také dávalo, tak se mohu podělit o pár poznatků.

Bude to ale velmi stručné, protože i když mě dokument uchvátil, pramálo jsem tam něčemu rozuměl. Ale pojďme na začátek. Apollo 11, jak už sám název trochu může napovědět, je o 20. červenci roku 1969. Nyní je tomu už neskutečných 50 let od přistání na měsíci. A vy u toho můžete být. Ne díky nějakého modernímu hollywoodskému zpracování - to si můžete pustit nedávného Prvního člověka - ale díky záběrům, které jste doposud neviděli. Režisér Todd Douglas Miller totiž měl k dispozici přes 11 tisíc hodin záběrů, které musel prostříhat a vytvořit z toho zajímavý dokument.

A to se mu povedlo. Jsou zde použity převážně autentické fotografie, videa a záběry. A to ať už při přípravě rakety, samotného startu, či prvního dotyku člověka s povrchem Měsíce. A vypadá to skutečně věrohodně, krásně a hlavně to má sakra koule! Ano, není to nic akčního, je to prostě dokument. Takže občas slyšíte výrazy, kterým nerozumíte, vidíte lidi, kteří dělají něco, co prostě nechápete, pokud se v tomto oboru nevyznáte. Ale ta autentičnost na vás srší z každého záběru a nenechává vás chladným.

Jestli na Apollo 11 vyrazit do kina, to nechám na vás. Přeci jenom se to vyplatí skutečných fajnšmekrům, kteří si v kosmonautice libují, a nebo těm, kteří si ikonickou dobu chtějí připomenout. I tak bude dokument dobře fungovat u vás v obýváku.

Většině jsem nerozuměl, ale některé záběry byly fakt skvělé. Má to rozumnou délku, zajímavé momenty. Jestli jsou skutečně všechny záběry pravé, to už nechám na vás. Já tomu věřím, i když jsem slyšel pár pochybností. Klidně si Apollo 11 shlédněte a pak si můžete udělat obrázek na všudypřítomný názor - zda je přistání na Měsíci fake a nebo pravda.