Nuda

Co to jako mělo být? Černobílý začátek s trefnou hudbou pro mě předznamenával hodně dobrý snímek. Opak se stal pravdou. Psychoterapeut léčící na opuštěné chatě uprostřed lesa svou vyšinutou manželku posedlou sexem, tak to se teda moc nepovedlo. Halucinace v podobě zvířat, vrtání nohou a znetvoření genitálií, no hnus. Přes nudnost filmu jsem ho sice zhlédla až do konce, ale dívat se na něj už nikdy nebudu. To vím jistě.

WTF?

Asi jsem nepochopila pointu a sdělení divákovi. Tenhle film byl neskutečně nudný. Černobílý zpomalený úvod je asi to jediné, na co se dá dívat. Zbytek děje (?) je tak neskutečně utahaný a o ničem, že jsem neměla chuť dokoukat do konce. Bylo to také tím, že některé scény byly vážně nechutné. Hlavní (a jediní) hrdinové byli prostě divní. Jejich chování nebylo vysvětlené, nebo jsem ho nepochopila. A jestli pramenilo z toho, že se jim zabilo dítě, tak lituju všechny rodiče, kteří přišli o dítě a radila bych jim, aby nejezdili do lesa na chatu. Tohle už nikdy nechci vidět. A jestli je tohle umění, tak já jsem víla Zvonilka :D

Umění?!

No jednoznačně to byl ojedinělý zážitek. Ještě nikdy se mi nestalo, že bych při sledování filmu měla nutkavou potřebu zavřít pevně oči, zacpat si uši a odejít zvracet do kouta. To samozřejmě netrvalo celou dobu, nicméně podobné pocity jsem zažívala během jeho podstatné části. Říká se tomuhle umění? Já bych za umění určitě označila úvodní scénu, která byla vizuálně i akusticky vážně strhující. A nejspíš jediná, u které se mi nechtělo utéct... Zbytek byl strašný, brutální, depresivní a šílený. Oba protagonisté sice skvěle ztvárnili to, co měli, ale prostě jsem se nemohla ubránit pocitu, že na něco takového se vůbec dívat nechci. A stejně jsem to viděla až do konce.

Dlho trvalo kým som sa konečne dostal k tomuto uznávanému režisérovi. Film začal viac ako skvelo. Keďže nemám čo sa týka filmov predsudky, vôbec mi nevadili určité scény. Prológ ma výborne naladil a mimoriadne som sa tešil na zvyšok filmu. Zaujímavá kamera, ktorá kĺzala a chvela sa a hádam som sa s podobným typom ešte ani nestretol. No postupom času už môj optimizmus upadal a daktoré scény, musím povedať, boli priveľa i na mňa. Chápem, že to bola režisérova idea, ale niektorými "morbidnosťami" mi pripomínal Lyncha. Film skončil viac ako zaujímavo a epilóg za podaril minimálne tak dobre ako prológ. V konečnom dôsledku ma jeho filmový um nadchol a z filmu som mal naozaj zmiešané pocity. Režisérova genialita niekedy hraničí s jeho šialenstvom, čož je v mnohých prípadoch dobré a je už na človeku, či ho jeho predsudky pustia. Film je určite nadpriemerný a to ako veľmi záleží už od nátury diváka. Aspoň podľa mňa.

Antichrist

Věřte nebo nevěřte, tenhle film nám pustili na hodině anglického jazyka s českými titulky z důvodu, aby jsme (cituji) "odposlouchali anglickou výslovnost". O tomhle filmu už jsem dříve slyšel, takže jsem věděl, že mě nečeká žádná rodinná, romantická komedie. Ovšem, nečekal jsem, že uvidím to co jsem uviděl. Tvorba režiséra Larse von Triera mi dosud byla naprosto neznámá. Nevěděl jsem o něm naprosto nic. Až tímto filmem jsem si nějak dokázal vydedukovat, že bude nejspíše hodně kontroverzní režisér a že není psychicky v pořádku a aniž by jsem to čekal, měl jsem pravdu. Už úvodní scéna byla dost dech vyrážející a to jsem nečekal, že mě ještě čekají daleko horší věci. Hned teď ale musím podotknout, že jakkoli je Trier kontroverzní a neoblíbený film se mi zkrátka líbil. Ne příběhově, ale výprava, kamera a hudba, tyhle všechny prvky byly perfektní. Film na mě působil strašně uměleckým dojmem. Části točené černobíle, celá ta scéna s hypnózou a to, že celý film obestírá nervózní a napjatá atmosféra, díky tomu jsem měl z filmu naprosto jiný zážitek, než z ostatních filmů. Tento film vyzkouší odolnost Vaší psychiky, to jsem začal postupně chápat v průběhu filmu. Má to zcela impulzivní gradaci a film graduje pořád a pořád až do vyvrcholení celé zápletky. Pravý příklad slova "multižánrový film". Navíc zápletka pro mě byla taky zajímavá a otevřený konec, kdy si měl divák najít svoje vysvětlení příběhu mi taky nevadil, protože k tomuto filmu se takový způsob zakončení zkrátka hodil. Co mi vadilo bylo to, že mě film co chvíli znechucoval. Brutalita zde byla opravdu ve velkém množství a i když mi jindy brutalita nevadí, tak u tohohle filmu působila na mě zcela jinačím dojmem, protože film má tu schopnost diváka totálně psychicky vydeptat a to se stalo i mě. Podruhé bych se na film podíval asi těžko a i to beru jako druh určité záporné stránky filmu. Herecky film určitě nezklamal. Willem Dafoe hraje muže, který věří v racionální vysvětlení všeho a během filmu se jeho myšlení zcela změní. A já mu věřil od začátku do konce. Šlo vidět, že to byla náročná role a Dafoe jí s přehledem zvládnul. Charlotte Gainsbourg měla o něco jednoduší roli, ale musela jí zahrát přesvědčivě, což jsem čekal, že nezvládne a bude přehrávat. To se ale nestalo. Nepřehrávala, ale zato mi byla její postava silně nesympatická (myslím, že kdo film viděl se divit nebude). Jedním dechem: "Hodně zvláštní film, který mě velmi zaujal. Svědomí mi však nedovolí dát vysoké hodnocení, na to mě film příliš moc psychicky vydeptal a znechutil. Brak to však rozhodně není! Jenom se na něj musíte dívat způsobem, jakým Trier chtěl, aby se na něho diváci dívali. Právě tohle je hlavní problém filmu." Dávám 60 %.

Úvodní věta vjery celkem vystihuje můj dojem z Trierova díla. Při sledování jsem měl nepříjemný pocit z toho, co na mě tento režisér vytáhne a ono se nakonec nebylo čeho bát. Hodně jedinců si v tom skutečně dokáže najít něco, co je filmařsky uspokojí, ale já vidím nudný lesní blábol propletený nějakými mytickými pohádkami (tři žebráci) a psychohrami (tady tě postavím na šutr a ty půjdeš k druhému šutru). Posouváme se čím dál tím dál, až nakonec dojde k té tělesné destrukci. Nevidím v tom touhu šokovat, ale jen obyčejnou součást filmu, který se v zobrazování násilí nijak vyžívá. Každopádně pokud máte chuť na sex, jet na chatu do přírody nebo se jen procházet po lese a pozorovat srnky, ale jste líní to uskutečnit, pusťte si Antikrista a ono vás to na chvíli přejde. Jestli má film nějakou filozofickou myšlenku nebo sdělení, které jsem nepochopil, je mně to tak nějak jedno, protože i kdyby měl, výsledek by byl typu - ženy jsou ďáblice kruté jako příroda nebo že bezcitného chlapa neprobudí ani když mu nohu vrtáte. Nic, co bych musel hlouběji studovat. Jediná věc, kvůli které bych mohl film doporučit je atmosféra. Nějakou ten film přeci jen má, jako každý jiný divný film, ale nic krásného to není. (viděno v přítmí kinosálu)

****

Jsem zmatený... stejně jako ostatní. Ale jsem za to rád, protože dokáže Vám tohle nabídnout nějaký americký film? Myslím že ne. Antikrist je další z evropských (skandinávských) dramat, které se diametrálně liší od ostatních svého druhu! Zapříčinil to Lars von Trier, který se snažil natočit umělecké dílo, jež ale drtivá většina diváků nepobere a jen nevěřícně budou kroutit hlavou, o čem to vlastně bylo... Také jsem si Antikrista neosedlal, ale vydržel jsem na něm jet docela dlouho. Všeobecně platí, že to, co divák nepobere a je moc složité, pokládá za umělecké dílo. Co je Antikrist? Může to být umělecké dílo, ale klidně také absurdní kravina, která nedává smysl! Záleží na každém z Vás, co si z toho odnesete. Mě tento snímek překvapil svou neprůhledností, brutálními, erotickými a sadistickými scénami a symboly, kterých zde Trier zanechává spoustu, ale nechává diváka, aby se s nimi popral sám. Příběh je rozdělen to tří kapitol, které svým názvem dávají určitou nápovědu. Na začátku a na konci zařadil rejža prolog, respektive epilog. Oba jsou doprovázeny velmi příjemnou hudbou a svým provedením ostře kontrastují s jednotlivými kapitolami. Je to kontrast mezi nebem / peklem, vznešeností / bolestí, nevinností / závislostí? Dalším výrazným prvkem snímku jsou sexuální scény, které jsou podávány s maximální nahotou, bez nějakých okolků a v celé své "kráse". Je pravda, že čeho je moc, toho je příliš, ale svoji podstatu určitě měly. Smilstvo je silnou a nebezpečnou zbraní ďábla (antikrista), a proto si ho divák "užije" dosytosti! Sám o sobě mi Antikrist neučaroval, hlavně tedy ne na začátku, kdy se vybíjejí emoce bolesti a lítosti nad ztrátou dítěte. Postupně se u ženy (hlavní postavy) vytvoří hluboký psychický blok kdesi uvnitř mysli, který nedokáže zvládnout a mnohokrát upadá do mdlob a mystifikací. Že by s ní v těchto okamžicích cloumal samotný ďábel? Kdoví... V poslední třetině filmu se tempo prudce zvyšuje a po přemístění se do srubu odlehlého kdesi v lese, se drama převtěluje na thriller, který si drží slušnou poutavost! Hudební motiv je po většinu času nevýrazný. Ale na čem si Trier opravdu dal záležet jsou precizní záběry kamery s občasným zoomem. Detaily je celý film doslova prošpikován a když pominu třeba nechutné ustřižení klitorisu, tak se na ně příjemně kouká (viz. prolog). Několik absurdních scén si rejža taky neodpustil, ale třeba scény s "liškou v houští" nebo "tři žebráci" uměly zamrazit a vystresovat. Naopak nelíbilo se mi sestřižení filmu, díky čemuž snímek nepůsobil jako celek! Herecká dvojice Willem Dafoe a Charlotte Gainsbourg nedala na plátně nikomu jinému prostor a celých 100 minut oddřela sama. Závěr? Každý si musí udělat obrázek sám. Ale s největší pravděpodobností sice film rozžvýkáte, ale poté raději vyplivnete, protože je to fakt tvrdý oříšek! Tak nesourodý, syrový, brutální, extrémní, plný utrpení a bolesti, až je to nechutné! Nejen navenek, ale i uvnitř! A víte co je nejhorší? Že ten film takový má být...

Antichrist

A B C D E F G... snad není člověk v dnešní době, který tohle nezná... jo každý má na tohle stejný název ABECEDA. Antichrist ale už tak jednoznační není ,,,
dle wikipedie je nepřítelem Boha a Ježíšova učení ... ale film Lars von Triera tak na TEN je názorů přesně tolik variant jako lidí... Bál jsem se, že můj první film od tohodle autora bude poněkud psychologická parodie na zrození a zánik (rozkoš a bolest) a asi jsem recenze chápal jako obsah. Naštěstí TO nebylo vůbec podle recenzí a film mě ani ne tak překvapil jako šokoval, s čím vlastně dle mého názoru právě počítáno bylo, a TO dokonce nejen v rámci možností, ale taky v mezích brutální samoty a úniku!!!

Lars von Trier.

Rozhodně nepatří ke komerčním režisérům pro široké spektrum diváků. V jeho uměleckých příbězích se často mluví o roli dobra a zla, ke kterým je potřeba zapojit více než "selský rozum". Antichrist je v tomhle směru vrchol. Šest jednotlivých kapitol Vám postupně nahazuje myšlenkové udice, pohledy do rozervané duše ženy-matky zmítající se v žalu a bolesti ze ztráty své ratolesti. Muž-otec na druhou stranu představuje chladnou a racionální vědu, jež si určí za svůj úkol pomoci ženě z úzkosti, kde jinde než na místě, kde strach nejvíce vyplouvá na povrch. A děj graduje, když se pár pomalu přesouvá do "zahrad Ráje" - do své chaty uprostřed lesa. V tomto filmu se setkáváme se symbolismem, který zamlžuje náš zdravý rozum, s násílím a erotikou jako poslední možností zrnka citu pro zoufalou ženu. Nic z toho však není prvoplánové nebo samoúčelné u autora jako je Trier. Můj osobní výklad filmu má spoustu děr i otazníků, stejně jako bude mít i ten Váš: hlavní motiv je zrůdné křesťanství, jež spáchalo tolik násilí na nevinných ženách? ženách, spjatých tak úzce s přírodou svým darem plodit a rodit, nesoucích ve svém nitru zlo? zlo, které vychází právě ze spojení s brutální přírodou, jelikož ta ve své podstatě vše odsuzuje k záhubě, ke smrti? příroda, tedy znamená čiré zlo - antichrista? žena v hlavní úloze, jež si uvědomí tuto tragickou pravdu, začne trestat sebe i muže zdeformováním genitálií? A přichází smutek, bolest, zoufalost a nakonec tři žebráci. No ano, depresivní umění jedné intelektuální mysli - to není film pro každého. (I pro mě těch otazníků bylo příliš, ale ten pocit, co to ve Vás zanechá, ten pocit...) PS: rozhořečenost, odsuzování, neporozumnění...to už je skoro klišé u podobných snímků, 90% z toho však činí omezenost dotyčné osoby, ne filmu.

můj názor

Mslím si že tento film byl dobrým pokusem o výtvarné umění, zajímavý děj první půlka mě bavila, ale ke konci filmmů jsem přestal chápat. A ty hoooodně nasílné scény z toho se mi začalo dělat až špatně. Myslím, že takový snímek může natočit jen ten kdo nemá všech pět pohromadě, Nebo je to nějaký masochista. Pro slabší povahy doporučuju: nekoukejte na to je to velmi silné a drastické.

Tak to vidím já...

Těžkopádný pokus o umění pro chytrolíny, kteří budou po jeho zhlédnutí dávat vysoká hodnocení a chválit si pointu a atmosféru, kterou tam normální lidé nevidí. Možná, že jí tam ale ti lidé nevidí, protože tu není. Samoúčelné, přesto nevyužité násilí a erotika a dlouhý nudný děj dělají z Anikrista herecké cvičení Wlliema Dafoea a Charlotte Gainsbourg. Herci skvělí, ostatní ne. Nejde vyloženě o katastrofu, jen o průměr, který vyzní o to hůř, že si hraje na něco, čím není. Přitom jiné von Trierovy filmy můžu...

Antichrista mám už velmi, velmi dlouhou dobu. Opět, nechci lhát sám sobě, takže opět prozradím, že důvod pořízení byl hlavně plakát s erotickým kontextem. Jenže se mi stalo úplně to samé s Plesem příšer, jehož důvod mého zájmu byl stejný. Už asi měsíc u mě Antichrist zahálel a já neměl sebemenší odvahu do filmu jít, protože se mi při pomyšlení na něj úplně zachvěla mysl. Nicméně jsem rád, že jsem dál neotálel, protože podobný film snad v mém seznamu neexistuje. Já měl za to, že půjde pouze o drama, jenže žánrů je daleko víc, a věřte mi, že přirovnání k horroru vůbec není neoprávněné. Velmi mě překvapuje, že není Antichrist americký. Ta směs zemí spolupracujících na tomto projektu je velmi objemná, ani si nedovedu představit, že se tolik tvůrců podílelo na filmu trvajícím sotva dvě hodiny… No, příběh nemá zatím v mých zkušenostech s filmy obdoby. Psychologičtější být snad ani nemohl, člověku na první pohled přijde, že je úplně bez obsahu. I já jsem měl pochyby a sám sebe jsem se ptal, o čem je, ale je zvláštní, že i když má velmi pozvolný, lépe řečeno velmi protáhlý děj, nedopadá podle odhadů. Nedovedu to asi dobře popsat, zkrátka, i když se v něm v podstatě nic „více akčního“ nedělo, neměl ten děj chybu, co se týče nápadu. Málem bych zapomněl na ten důvod zájmu. Erotické scény nemají v tomto případě žádný důležitější význam. Když jsem se na začátku začal zajímat o děj, počáteční erotická scéna neměla ani pro mě žádný význam, dokonce si myslím, že tyto scény, jichž je zde daleko více, nebyly nepostradatelné. Ve většině případů jsem ani jejich důvod pořádně nepochopil a jen si přál jejich konec. Co se týče průběhu, tak ten měl neuvěřitelnou hloubku. Nikdy jsem nezažil takovéto zabývání se lidskými emocemi. Tyto scény, spojené s představami, měly speciální způsob působení. Zpomalené záběry obohacené o mysteriózní atmosférickou hudbu ve mně někdy vyvolávaly nepředvídatelné emoce. V některých případech jsem jenom nevěřícně zíral a dokonce se i začal bát, třeba záležitost s „třemi žebráky“… Nedokážu vám zkazit překvapení. Posledních pár scén už ale zašly do extrémů, které jsem už asi nebyl schopen logicky pochopit, mám na to svůj názor, ale určitě je pod tím něco víc. Daniel Dafoe i jeho spoluherečka mě ohromili, víc se říci nedá. Antichrist ve mně ještě chvíli zůstane, donutil mě k zamyšlení, nemám více slov…