anna pokolikáté

staré Rusko jako velké téma zřejmě podnítilo režiséra k většímu experimentu, ale snaha o výraznější invenci /v rámci jeho dosavadní tvorby/, ubrala na autenticitě postav, z hrdinů jsou tu také divadelní kulisy bez hlubších struktur, emoce příliš efektní, žádné podprahové děje, vše stylově megavýslovné až si občas divák přijde coby děcko u naučného snímku a hlavní hrdinka působí tak spíš než-li charismatická žena zahnaná do kouta hlubokými morálními a emočními rozpory, jako roztěkaná puberťačka jedoucí v lehčích drogách, tvůrci pro samou estetiku, gesta a strhující výrazové kadence, zapoměli přibrat hlavní postavy mezi nimiž se ještě může něco odehrávat

Možná je to tím, že mám teď takové "citově intenzivnější" období, ale Anna Karenina ve mě vyvolala tolik emocí, jako žádný film loňského roku. Mé srdce bilo prakticky celý film v nepravidelném rytmu a nechybělo ani mé oblíbené mrazení v zádech. Navíc vizuální stránka je přímo strhující, atmosféra jedinečná, herci bezchybní. Jen škoda toho, že film v závěru ztratil dech. Pro mě ale rozhodně nejlepší film loňského roku a nejsilnější zážitek za hodně dlouhou dobu.

Děkuju pěkně

Tento film jsem viděla jen díky tomu, že jsem to slíbila. Sama bych na něj nikdy nešla a zejména z toho důvodu, že se v hlavní roli objevila Keira Knightley. Tuto dámu opravdu nemám ráda. Ale to sem nepatří. Filmové zpracování se mi vůbec nelíbilo. Neustálé prolínání divadelních kulis mě mátlo a ztrácela jsem se i v ději samotném. Jediné, za co trochu film získá body, jsou kostýmy.

Karenina

Keiru příliš nemusím, ale tady byla krásná a osudově vypadající. Příběh znají snad všichni, já sama ho však nikdy nedočetla. Na jednu stranu je to možná dobře, nejsem jím zatížená. První polovina snímku je mnohem lepší než zbytek filmu. Vášně a emoce se naplno rozehrávají, bohužel postupem času filmu mírně dochází dech. Konec jsem také čekala více emotivnější. Líbila se mi divadelnost, kterou Wright vytvořil, kostýmy, kamera, barvy, to také stojí za pozornost. Silný příběh ožil v myslím zdařilé adaptaci, která snad nemůže nikoho urazit. Spíše naopak - potěší.

Zklamání

Ráda se prostřednictvím filmů zatoulám do dávné i nedávné minulosti a na výpravu do Ruska jsem se moc těšila. Bohužel jsem v průběhu filmu měla často sklon k úprku z toho grandiózního příběhu odehrávajícího se na divadelních prknech. Protože je to bez emocí a citů. Nic z toho, co se na plátně stalo ve mě nevyvolalo pousmání, zamrazení nebo smutek. Celý příběh šel mimo mě a párkrát jsem se přistihla, jak škemrám o konec. Pochválit mohu jen krásné kostýmy a vzhled představitelů, ať už krásnou Keiru nebo téměř k nepoznání ošklivého (?) Juda.

75 %

No, práve som prišla z kina... Takže prvé absolútne neokresané dojmy? AK je film vizuálne krásny, prepracovaný, od začiatku po... no, celkom po koniec nie, ale relatívne sa drží. Akosi mi však postavy aj dej prišli nesmierne plytké na to, čo príbeh ponúkal.

Divadlo. Kostýmy. Stylizace.

Anna Karenina nechybí na středoškolských seznamech povinné literatury, takže ji aspoň z doslechu zná skoro každý. Skutečně převyprávět příběh této bichle je při běžné stopáži za a) nemožné a za b) nadbytečné. (Mimochodem jsem dost ráda, že to není oblíbená kniha Petera Jacksona, protože ani bůh neví, čeho bychom se dočkali.) Joe Wright si vybírá méně dějový a více stylizovaný způsob vyprávění, na který se doopravdy krásně kouká. Obsazení je, kromě Keiry Knightley v pro ni typických dobových kostýmech, zajímavé spíše svou překvapivostí. Jude Law jako upjatý (a díky nadlidskému výkonu maskéru celkem ošklivý) manžel se se svou rolí vypořádal výborně, Aaron Taylor-Johnson zase baví svou nepatřičností. Tahle Anna Karenina je sice vítězstvím formy nad obsahem, ale opravdu pohledným a originálním. Vlaky, kostýmy, divadlo, tanec... to vše je součástí okouzlují a neotřelé podívané.

Tak to vidím já...

První hodina je zcela uchvacující a vtahující. Druhá už jen čekání na vlak. Nevyrovnané co do dávkování nápadů i děje. A nemyslím se, že by to bylo mým přemlsáním. 3 a 1/2, zaokrouhleno zatím nahoru, protože Wright stále objevuje nové věci, tedy spíš věci nově působící. Opět bych tohohle režiséra nepřeceňoval - je to "jen" pěkné. Ale pěkně pěkné.