André: Jsem sympatický a velkorysý. Dobrý v ledasčem, i v posteli. Jsem prostě fajn chlap.

(Tři vymahači dluhů se snaží od Andrého zjistit, kdy vrátí půjčené peníze. Jeden z nich vrazí Andrému pěstí do obličeje až spadne.)
vymahač dluhů: (na Andrého) Jsi mizernej americkej sráč! Ty kecy ti nežerem!
André: Nejsem Američan. Vyhrál jsem zelenou kartu v loterii. Pocházím z Maroka.
vymahač dluhů: Araby taky nesnáším!
(Vymahač dluhů opět vrazí Andréovi pěstí do obličeje.)

(André se snaží vysvětlit proč nevrátil půjčené peníze.)
vymahač dluhů: Nemel, nebo mě rozčílíš.
André: OK.
vymahač dluhů: Neříkej už ani to svý OK! Drž hubu na sto procent! Víš, co je to na sto procent? Už ani slovo! Jen dejchej!
(André začne zhluboka dýchat.)
vymahač dluhů: To je ono. Pro Amíka je těžký držet hubu, co? Rádi poučujete.

vymahač dluhů: (na Andrého) Vzpomínáš si na pana Mamuda? Dlužíš mu 40 tisíc eur! Ne blbejch doláčů, ale eur!
(André neodpovídá, protože nesmí promluvit. Jen zhluboka dýchá.)

(André dluží peníze panu Franckovi. Franckova ochranka drží Andrého na vyhlídce Eiffelovy věže nad zábradlím.)
André: (na Francka) Já vám to všechno vysvětlím.
Franck: Poslouchám.
André: Nemohl by mě ten pán postavit na zem?
Franck: Slyším tě i takhle. Mluv!
André: Ztratil jsem doklady i kreditky. Šel jsem do American Express...
Franck: (na ochranku) Pusťte ho dolů.
André: Ne! Prosím vás! Nepouštějte mě!
Franck: Ještě něco?
André: Večer zaplatím! Na matčinu smrt!
Franck: Na tvou mámu kašlu.
André: Přísahám, že večer zaplatím!
Franck: A jak? Jsi švorc a samej dluh. Dlužíš celé Paříži.
André: Ještě nevím.
Franck: Máš čas do půlnoci.

(André je na velvyslanectví USA.)
velvyslanec: Zablokoval jste karty?
André: Ano. Proto si nemůžu vybrat. A v Paříži je draho.
velvyslanec: To mi povídejte! Ale American Express vystaví novou kartu do 24 hodin.
André: Musel bych prokázat totožnost a to bez dokladů nejde.
velvyslanec: Je to začarovaný kruh.
André: A je sobota. Přátelé odjeli.
(Velvyslanec v průběhu hovoru hledá v počítači údaje o Andréovi.)
velvyslanec: Baldwinova ulice. Manhattan?
André: Brooklyn. Číslo 720, 5. patro. Chcete telefon?
velvyslanec: Ten už mám.
André: To všechno máte v počítači?
velvyslanec: Ano, i vaše tři tresty.
André: To už je dávno, hříchy mládí.
velvyslanec: Poslední před třemi měsíci.
André: I ten tam máte? Výkonný počítač! Jistě vám řekl, že šlo o omyl.
velvyslanec: Šlo o podvod. Dostal jste 6 měsíců s podmínkou.

André: Jsem americký občan! Moje práva zaručuje ústava, za níž bojovali moji prarodiče! V nouzi mám právo na pomoc vlasti.
velvyslanec: Vaši prarodiče byli Alžířani. Nebojovali za nezávislost USA.

(André přišel na policejní stanici.)
policista: Copak se ti stalo, hochu?
André: Jsem v průseru. Půjčil jsem si spousty peněz, a nějak jsem se přepočítal. Nemůžu je vrátit a ti chlapi mě oddělají.
policista: Chceš podat oznámení?
André: Co vás to napadlo? To by mě oddělali dvakrát!
policista: Tak co pro tebe můžu udělat?
André: Říkal jsem si... Nemohli byste mě na pár dní zavřít, abych si to ujasnil?
policista: Že ty jsi od skryté kamery?
André: Nemám žádnou skrytou kameru! Nevidíte, že jsem v koncích? Strčte mě za katr! Jsem Arab bez papírů, tak o co jde?

(André stojí na mostě a chce skočit do řeky. Náhle zjistí, že poblíž stojí krásná dívka, která chce taky skočit. Dívka skočí první. André skočí za ní a zachrání ji.)
André: Doprdele, to snad není pravda! Tady se člověk nemůže ani v klidu oddělat! Nenecháte mě důstojně odejít? Co tu blbnete? Je neděle, máte si přispat.
Angel-A: Nemůžu spát.
André: V tomhle městě je spousta mostů. Tady už bylo obsazeno.
Angel-A: Měli jsme stejný nápad. Není to legrační?
André: Jo, přímo k popukání. Proč vůbec skáčete z mostu?
Angel-A: Asi mám stejné problémy jako vy.
André: To bych se divil.
Angel-A: Proč?
André: Můj problém je, že si připadám blbej, ošklivej a zbytečnej. A to určitě není váš problém.
Angel-A: Je! Jsem blbá a ošklivá. Uvnitř.
André: Zevnějšek to úspěšně zakrývá.

(Angela na diskotéce tancuje s neznámým mladíkem a snaží se pro Andrého vydělat peníze na splacení jeho dluhů.)
Angel-A: Nechceš si to rozdat na záchodě?
mladík: Koukám, že jdeš rovnou na věc. Jak se jmenuješ?
Angel-A: To vědět nepotřebuješ. Tak co?
mladík: Tak jo.
Angel-A: Kolik zaplatíš?
mladík: Proč bych měl platit?
Angel-A: Co je zadarmo, je bezcenné!
mladík: To je pravda.
Angel-A: Tak kolik?
mladík: Pět set.
Angel-A: Dej tisíc a udělám ti všechno.

(André je s Angelou v nočním klubu u Pedra.)
André: Kolik ti dlužím? Sedmnáct tisíc plus úroky... Co takhle dvacet táců? Stačí?
Pedro: Jo, stačí. André, dost jsem tě pomlouval, ale všechno beru zpátky.
André: To nemusíš. Měl jsem zavolat, že to vrátím trochu později.
Pedro: Zpozdil ses o půl roku, tomu říkáš "trochu"? Měl jsi zavolat.

(André sedí s Angelou v kavárně.)
André: Proč jsi mi vpadla do života?
Angel-A: Nevpadla, spadla. Z nebe.
André: Jen z mostu. Já tam byl.
Angel-A: Já taky ty chytrej! Předtím jsem spadla z nebe.
André: Jak z nebe? Z letadla?
Angel-A: Ne, z nebe. Shůry. Já tam bydlím. Jsem totiž anděl.
André: Anděl?
Angel-A: Opravdovej nebeskej anděl s křídly a tak.
André: A kde máš ty křídla a tak?
Angel-A: To je mám roztáhnout v kavárně?
André: Anděl co hulí jako komín?
Angel-A: Já můžu, jsem nesmrtelná.

André: Takže, ty jsi anděl. Jak to probíhá? Sedíš na obláčku, dokud nedostaneš úkol?
Angel-A: Tak nějak.
André: "Angelo, vzala byste případ číslo 12 737?" Tak to chodí?
Angel-A: Ne, úkol ti přidělí, nevybíráš si. Kdyby si každý anděl vybíral, nešlo by nic naplánovat.

André: Děláš to už dlouho?
Angel-A: Asi tři sta let. Jsem ještě mladá.

(André se s Angelou prochází parkem. Najednou spadne na Angelino oblečení pírko.)
Angel-A: To peří ztrácím já? Neztrácím vzadu peří?
André: Cože? Peří!
Angel-A: Chybí mi vápník, musím se najíst.

(André s Angelou stojí před zrcadlem.)
Angel-A: Podívej se do zrcadla. Co tam vidíš?
André: Vidím krásnou holku.
Angel-A: Díky. A co vidíš vedle ní?
André: Nevím.
Angel-A: Děláš pokroky.
André: Myslíš?
Angel-A: Předtím jsi viděl úplný hovno. Teď už nevidíš nic. Vyčistil sis prostor.

(André sedí a Angelou v drahé restauraci a obědvají.)
André: Jak zaplatíme účet?
Angel-A: Umyjeme nádobí.
André: Bejvávalo, teď nás šoupnou za katr. A já jsem v podmínce!
Angel-A: Netrap se a užívej si. Není to víno skvělé?
André: Co to je za víno?
Angel-A: Chateau Cheval Blanc.
André: Cheval Blanc? Stojí tisíc eur!
Angel-A: Tisíc pět set. Dražší neměli.