RECENZE FILMU

Ridley Scott už není nejmladší. Království nebeské se příliš nepovedlo a Dobrý ročník (ať už ho mám rád sebevíc) vypadal jako točený pro radost starého muže na sklonku kariéry. Při sledování Amerického gangstera vám však dojde, že Ridley se neutápěl ve vínu, ale načerpával síly a vitalitu. Navíc je patrné, že tentokrát nehodlá z oscarového klání odejít se svěšenou hlavou. A přestože bude mít konkurenty více než silné, já mu to letos přeji.

Gangster se se svou velkou výpravou a dějovou nabušeností směle vyrovnává Scorseseho legendárním mafiánským eposům. Navíc se Ridleyho nové dílo jeví objevným i při druhém a minimálně třetím sledování (co naplat, Leoneho Tenkrát v Americe a Coppolova Kmotra už asi nic nepřekoná). Scenárista Zaillian dobře věděl, že by pro svůj vysněný projekt těžko hledal uvědomělejšího režiséra s tak finálními představami. Nemít Scotta, asi by se na Gangstera tak napjatě nečekalo (ne každý dokáže ukecat Washingtona a Crowea) a hrozila by situace těžkého jak komerčního, tak kvalitativního propadu. Režisér si skvěle pohrává s pomyslností dobra a zla a u naprosté většiny postav se může odstín jejich černobílosti měnit přes sytě černou až k alabastru. K tomu všemu Ridley svému dítku věnoval pompézní vizuální stránku, která příběh, už tak obsáhlý, dokonale obohacuje.

Pokud bych měl mít nějakou připomínku k Zaillianovi, pak je to nekonstruktivní řešení pomyslného gladiátorského souboje detektiva Richieho Robertse (Crowe) a gangstera Franka Lucase (Washington). Ten se totiž nekoná, a gradace příběhu tak vyzní bez nějaké větší, pro příběh zajímavější konfrontace. Ale ono je v příběhu tolik jiných kliček a kudrlinek, že se dá mávnout rukou a poblahopřát ke skvělému scénáři. Stejně by se dalo hovořit o perfektním, rychlém střihu, který podtrhuje Scottovu dravost a naprosto film zbavuje jakýchkoli uzývaných pasáží. Občas byl střih tak zběsilý, že jsem si nestačil vychutnat hutnou atmosféru, což se ale naopak velkoryse vrátilo v jediné vetší akční scéně v samém závěru filmu. Ridleyho jméno navíc zaručuje objemný balík peněz, takže své výtvory může obohacovat opravdu realisticky vyznívající výpravou a perfektní hudbou, která dokáže strhnout.

V tomhle úseku jsem měl v plánu se rozplývat nad hereckými výkony dvou nejsilnějších jmen, které Scott obsadil do hlavních, protipólních rolí. Ona by to však bylo tak trochu s křížkem po funuse, protože už z nominačního večera Zlatých glóbů je téměř jisté, že Denzel Washington si zajistil i oscarovou nominaci (a přestože ji nejspíš nepromění, jeho chybějící jméno na seznamu by mě překvapilo). Koneckonců jeho postava si o nominaci doslova říká a Denzel na tom má nemalý podíl (říkejte si co chcete, ale Forest Whitaker loni nebyl o nic moc lepší a sošku dostal, z toho vyplývá - politika, správně!). Trochu nečekaně je do ústraní zastrkován Russell Crowe, který ač se celkem snaží, zůstává trochu za očekáváním. A ani to není příliš jeho vina, protože postava Robertse není žádný buldok, excentrik, nebo něco podobného. Navíc se jeho postava rozšířila až na apel Ridleyho Scotta. Kdo by si však zasloužil pochvalu, je Josh Brolin, jehož kariéra nabírá na obrátkách. Nevím, jestli je to skvěle napsanou postavou nebo tím, že jeho „ksicht“ podtrhuje váhu jeho filmového charakteru, ale i přes značné manko v podobě minut strávených na plátně se stává nezapomenutelným.

Tak je to, já dnes budu pouze chválit, už vám to došlo. Americký gangster si zaslouží pozornost a kladné ohlasy a Ridley by si zasloužil i toho zlatého plešouna. Ve svém novém filmu odvedl spoustu mravenčí práce, kočíroval hvězdný ansámbl, rozvinul příběh do vyšších dimenzí a to všechno v tak vizuálně lákavém balení a tváří tak poetickou, že by se jen těžko odolávalo. Pokud v novoroční nabídce filmů přicházejících do kin stále vybíráte, pak věnujte pozornost jednomu z nejlepších filmů roku 2007. Zaslouží si to!