Amator

Když se poprvé zaslechl o tom to filmu z roku 1979, že je polský a že prezentuje jakou si vlnu morální neklidu. Tak jsem chtěl jít hned z hodiny filmové tvorby domů. Jelikož mě příliš polská kinematografie neláká a navíc v téhle době moc kvalitní snímky ve východní zóně nevznikali. Něco mi však říkalo, překousni to a dej tomu to snímku od Krzysztofu Kieślowskýho, aspoň na chvíli šanci. Nelituji toho, že jsem jí dal.

Zprvu mě stáhlo do děje, přirození herci, kteří se i přirozeně vyjadřovali. Nebylo pochybu, že od samotného začátku se točil děj okolo obyčejného třicátníka, kterému se mělo narodit jeho první dcera. Dcerce koupil k jejímu narození kameru, kterou měl v plánu jí samotnou natáčet měsíc po měsíci a tak zachytit její vývoj k dospívání. Však ten to plán se mu nevydaří a začne na něj hned od samého začátku působit společnost, která se doví, že má kameru. Každý po něm chce aby něco natočil, především pak i v práci, kde mu umožní založit i jaké si pomyslné filmové studio. On nenatáčí věci zkresleně, natáčí je takové jaké jsou ve vší přirozenosti. Dochází to tak daleko, že balancuje na tenkým ledě s tehdejším režimem a jeho dokument o životě trpaslíka, kterým zachycuje pracující a žijící osobnost fyzicky postiženého občana. Je vizitka do zapletení s tehdejším režimem. Při vší své filmové tvorbě mu však uniká rodinný život, kdy ztrácí svojí ženu i s dcerkou. To že si koupil na samým začátku kameru kvůli své dceři, zjišťuje až záhy co jí ztratil a se svým natáčením hodlá přestat. Pár zkrácených slov k ději a mé pochopení příběhu.

Film měl naprosto perfektně sepsaný scénář od začátku do samotného konce, tedy dějové linii není co vytknout.. Postavy byly velmi pěkně stylizované, obzvláště na mě zapůsobil trpaslík, který mi mál vyhnal slzu do oka, poté co se rozbrečel před hlavním hrdinou. Skvělá kamera, která na mě působila velice bezprostředně. Zvukově zde snímek trošku strádal, chyběla mi tam hudba, která diváka ještě více vtáhla do děje a podkreslovala by tak celý zážitek z příběhu. Na snímek bych se podíval někdy ještě velice rád, ale jiné polské snímky nebudu již vyhledávat, protože pokud by se toto mělo brát za jaký si pomyslný vrchol, tak to ostatní bude již odpad. Již samotný film amatér je na hraně, dívat se či nedívat. Ona evropská kinematografie od Německa dále na východ velice zaostává v mé sledovanosti. Když bych měl snímek hodnotit na jaké si pomyslné stupnici od 0 – 100, dostal by snímek od mě 60 a to jen za svojí přirozenost, která z něj doslova číší. Rozhodně jsou i lepší snímky ke zhlednutí, ten to bych doporučoval spíše těm, co si chtěj odpočinout a shlédnout něco naturalistického.