Podle mě vypadá láska takhle. Jednoho deštivého dne toho, koho miluješ, srazí auto, ale ty nedokážeš opustit místo, kde se to stalo. Zůstaneš tam, řídíš provoz a
v myšlenkách jsi stále se svou láskou. Nevynecháš jediný den a pláčeš, když prší... Přenádherný film, který na člověka doléhá tak upřímně lidsky. Nedovedu si představit, že by toto téma někde natočili lépe, než v Jižní Korei. I když divák ví, jak to skončí, necítí žádné citové vydírání a to je spolu s výtečnými herci hlavní premisou snímku. U tohoto filmu budu brečet ještě hodněkrát ...