Hned v prvních minutách se mi vybavil Rambo III - stejný konflikt i oblast, stejná vojenská technika, snad i stejné údolí a stejní afgánští komparzisté, navíc oba filmy vznikly v rozmezí pouhých dvou let. Jenže tady se na konflikt díváme z úplně opačného úhlu pohledu, hrdiny jsou sovětští vojáci, jejichž stahování velí major Michele Placido. Říkám hrdinové, ale ono to není až tak úplně pravda, alespoň zpočátku na nich není co obdivovat. Na některých se podepsala válka, jiní jsou sadističtí grázlové od přírody a režisér pak (s odvahou, kterou obdivuji, protože americká cenzura by něco podobného třeba ve filmu o Iráku, nepřipustila) neváhá poukázat na hrůzné zacházení se zajatými partizány a ostatně i civilisty, včetně toho, jak se tragický incident, kdy povolí nervy, zamete pod koberec. "Rambovský" je až samotný závěr filmu, je příjemnou odměnou za předchozích 90 minut, které taky měly co nabídnout, ale přeci jen se vlekly výrazně pomalejším tempem.