Patrick: Kéž by nebyl mrtvej! Nemůžu jíst, spát, nemůžu myslet. Už to dál nevydržím.
Merylin: Proč ne?
Patrick: Mars se mi nepodívá do očí.
Merylin: Špatný svědomí?
Patrick: Mý, nebo psa?

Patrick: Dala jsi ho sežrat psům ze sousedství?
Merylin: Mars ho celýho nesní.
Patrick: Proč ne?
Merylin: Je ho docela kus. Jako chlap nevypadal tak velkej, ale udělali jsme z něj hodně jídla.

Merylin: Tys ho zabil?!
Patrick: Ne záměrně!
Merylin: Zbils ho nešťastnou náhodou, když jsi ho chtěl zabít?

Merylin: Miluju Ryana.
Patrick: Milovalas mámu a tátu!
Merylin: To není buď a nebo!
Patrick: Já to vím! Fakt není?

Patrick: Spad jsem na hlavu.
Merylin: Skočil jsi ze střechy.
Patrick: Byla to smůla, upadl jsem.
Merylin: V pláštěnce a masce?
Patrick: Pozdě bycha honit.
Merylin: Bylo ti dvacet sedm!
Chris: Počkat! Tobě bylo dvacet sedm, když jsi skočil ze střechy?
Patrick: Upad jsem!
Chris: V pláštěnce a masce?
Patrick: Jo, a v legínách.

Chris: Co je špatného na tom být maskér?
Merylin: Nic.
Patrick: No nic kromě všeho! Čím vším mohla být! Byla chytrá jako máma, mohla být doktorka, mohla ji vyléčit.
Merylin: Z autohavárie?
Patrick: Mohla si vzít prince nebo diktátora malé země a mít vlastní známku!
Merylin: Já chtěla být maskérkou, tys chtěl vlastní známku!
Patrick: A byl bych skvělá princezna!

Merylin: Můžem jíst?
Patrick: Ještě ne. Chvíli počkáme. Ještě nemám hlad.
(Zazvoní zvonek.)
Patrick: Takže večeře!
Merylin: Nepůjdeš otevřít?
Patrick: Co? Ty.
Merylin: Ty jsi blíž.
Patrick: Měla bys jít ty.
Merylin: Naši tě snad adoptovali.

Patrick: Ryane? Ty jsi spadnul? Jen se ptám, protože to tak vypadá, že jsi mohl nešťastně spadnout. Něco náhodného, čemu se nedalo vyhnout a ty jsi spadnul. Sám od sebe. Řek bys to?

Ryan: Ahoj, co děláš? Jasně, máš sekyru a dřevo. Chceš pomoct?
Patrick: Prosím.
Ryan: Vždycky jsem rád štípal.
Patrick: To je opravdu hezký. Mohl bys mi tohle podržet? Budeš to mít rychle za sebou.
(Podá Ryanovi dřevo.)
Ryan: Nemiň.
Patrick: Neminu!
(Rozpřáhne se a sekne.)
Patrick: Co jsem to udělal?!
Ryan: Jsi v pořádku? Pěkně ses seknul do nohy. Takže už máme nasekáno, že?

Ryan: Dělám snídani, chceš taky?
Patrick: Co to je? Vegetariánská?
Ryan: Ne, tohle je nic s obličejem. Muckiina dieta.
Patrick: Co takhle ryba?
Ryan: Co je s ní?
Patrick: Jí ryby a ty mají obličej.
Ryan: Ne milý a chlupatý.
Patrick: Ale milý rybí!

Merylin: Není sladkej?
Patrick: Souhlasím s není.
Merylin: Je nervózní. Jestli mi to zkazíš, zabiju tě! Takže buď normální!
Patrick: Jsem jakej jsem.
Merylin: Plus buď normální.

Ryan: Moc jsme si do oka nepadli.
Merylin: To nic, zlato. Patrick je jen trochu divnej… tak jo, hodně divnej… jo, je to psychouš.

Patrick: Tak zůstává?
Merylin: Ano.
Patrick: Můj pokoj nedám!
Merylin: Ani ho nechce.
Patrick: Proč ho nechce?!

Patrick: Omlouvám se, myslel jsem, že tě sleduje.
Merylin: On šel za mnou.
Patrick: Přesně, proto jsem myslel, že tě sleduje.
Merylin: Protože jsem ho pozvala.
Patrick: Jak jsem to měl vědět?
Merylin: Jsi chytrej hoch, moh jsi to zjistit.
Patrick: Schovával se ve křoví!
Ryan: Ztratil jsem klíče.
Merylin: Říkala jsem, že mám pro tebe překvapení.
Patrick: Ale proč se to tvoje překvapení plíží kolem domu?

Patrick: Ryane? Už jsi míň mrtvej?