NÁZORY K FILMU
...
Marcello Mastroianni
Je zajímavé vidět tuto existenciální výpověď režiséra, která vyvolala v roce 1963 velký ohlas a je považevána za nejradikálnější dílo Felliniho i když byla překonána novějšími filmy o režisérech v profesionální a osobní krizi.
...
Fellini
Vrhla jsem se na další klasiku. Sice nelituji, že jsem ji viděla, ale představovala jsem si, vlastně ani nevím co. I když jsem měla být opatrnější, někteří spolužáci z filmovky říkali, že Fellini je pro ně filmařem, u něhož usínají. Já k tomu párkrát neměla daleko. Už kdysi jsem viděla muzikál Nine, který se tímhle filmem inspiroval. A díky chytlavým písničkám mi připadal stravitelnější než klasika - Fellini. Mohla bych ocenit formální stránku, obraz, herce (krásné, italské a temperamentní), mohla bych smeknout před zachycením tvůrčí krize, ale on je ten film tak děsně odtažitý a těžce stravitelný, že se do dalšího Felliniho budu přemlouvat asi ještě hodně dlouho.
...
Tak to vidím já...
8 a 1/2 jsem viděl již před nějakou dobou (divím se, že jsem nenapsal názor) a zjišťuju, že se mi v hlavě ani trochu neuležel. Felliniho starší neorealistické kousky se mi líbily, ale právě 8 a 1/2, ačkoliv asi sám o sobě dobrý film, je pro mě spíš hranice, za kterou už mě nebaví Felliniho doprovázet.