RECENZE FILMU

Před pár měsíci jsem zvažoval, zda si pustit Oldboye. Ptal jsem se kamaráda na to, o čem film je. Dostalo se mi odpovědi ve smyslu: „Představ si chodbu, dlouhou chodbu. Na jedné straně stojí chlapík s kladivem, na druhé minimálně dvacet mužů ozbrojených velkými noži a podobným chirurgickým náčiním. Ten chlapík projde.“ Oldboy byl nakonec úplně o něčem jiném a byl to snímek hodný přemýšlení, ale to nechme stranou. Ten kamarádův popis mě prostě na film navnadil. Pokud by tomu u vás bylo naopak, asi bude ztráta času číst tuhle recenzi dál: „Třístovka“ je totiž skoro úplně o tom samém!

Už to bude asi čtvrt roku, kdy jsem poprvé spatřil trailer na „Třístovku“. Těmto krátkým lákadlům na filmy většinou nevěřím a nemám je rád, protože člověku prozradí až nebezpečně moc. A už vůbec se mi nestává, aby mě taková věc přiměla k tomu si film pustit či na něj jít dokonce do kina. Tak tady se stal opak pravdou. V těch úžasných necelých třech minutách (myslím necenzurovanou verzi) jsem byl zahlcen monumentálními antickými chorály, skvěle doplněnými o ještě brutálnější hudbu Nine Inch Nails, dostalo se mi pohledu na muže z ocele a neméně tvrdá slova, na stovky krvežíznivých bojovníků, hrdinství, čest a lásku ke svobodě takovou, že pro ni stojí za to zemřít. V té chvíli se mi v hlavě kontrolka „To musíš vidět“ přepnula do stavu „zapnuto“ a bylo jasno, k čemu se budou upínat mé filmové naděje první části roku 2007.

Po neskutečně dlouhých třech měsících jsem se octl v kině a čekal. Hlavu jsem měl plnou pochybností a nadějí. Pochybností o tom, zda mladý, ale nadějný režisér Zack Snyder (mající na kontě zatím jen mnou neviděný, nicméně údajně velmi dobrý Úsvit mrtvých) dokáže správně uchopit látku, která se mu dostala do rukou, a ušít z ní bytelný film, který nám slíbil trailerem. Naděje jsem naopak vkládal ve skvělý podklad, který měli scenáristé v podobě devět let staré komiksové předlohy Franka Millera. Miller nás o svých kvalitách už přesvědčil v noirově laděném krimikomiksu o městě hříchu, Sin City (chystají se mimochodem už dvě další pokračování).

Zatímco se mi v hlavě honily tyto a podobné myšlenky, na plátně se začaly odehrávat hezky po sobě mně důvěrně známé obrazy. Trailer jsem viděl minimálně dvacetkrát, takže pro mě asi prvních dvacet minut bylo jen rekapitulací. Možná právě proto jsem se také v prvních minutách nudil, nečekalo mě vůbec nic převratného. Vidíte, trailery jsou špatné a závažně poškozují zdraví! Když jsme byli asi v půlce „rekapitulace“, začal jsem se bát, zda „Třístovka“ nebyla pořádným šlápnutím vedle a jestli TOHLE je opravdu vše, co mě čeká. Trápil jsem se tím ještě asi deset minut, ale poté začal děj opouštět koleje vyjeté trailerem a já přestal vnímat čas, nepohodlné sedadlo, svaly dolní čelisti mi pomalu začaly vypovídat službu a já koukal na plátno jako omámený, doslova chycený tou záplavou všeho, pro co jsem si přišel. Až do vyvrcholení všeho, které pro mě přišlo asi deset minut před opravdovým koncem, jsem jen zíral na neskutečnou nádheru toho, co dokážou dnes grafici a animátoři s pořádným vybavením. 300 nebylo šlápnutím vedle, ale trefou do černého.

Co víc říci k filmu, jehož hlavní složkou nebyl děj, ale především neutuchající vřava bitevního pole a charismatické postavy? Snad jen poděkovat Zacku Snyderovi za skvělý výběr herců. Zatímco v takové Tróji působili hvězdy Brad Pitt a Orlando Bloom jako pěst na oko, ne až tak známý Gerard Butler jako Leonidas se pro mě stal tak skutečným. Tohoto Spartského krále si už ani jinak neumím představit a také představovat nebudu. Chválím, že dalšími „nejznámějšími“ hvězdami byli už jen David Wenham (vrytý mi do paměti jako Farami z LOTRa) a Rodrigo Santoro (Láska nebeská, Lost – oboje vedlejší role). Druhý jmenovaný však stejně nebyl pod těmi všemi řetězy a s vyholenou hlavou poznat. Navíc byl zvětšen na bezmála dva a půl metru. Další věcí, která mě příjemně překvapila, byly některé lehce vtipné scény (například Leonidasovo „pokleknutí před Xerxem“). Třešničkou na dortu pro mě byla krásná Lena Headey v roli manželky spartského krále. Kdyby šlo o film, kde jde o realistické ztvárnění věci, vytýkal bych monstra, všemožné kreatury a desetimetrové slony, ale vzhledem k tomu, že v této komiksové záplavě nebylo místo pro racionální uvažování, jen to filmu přidalo.