Skály. Poušť. Ruka.

Z mého pohledu vlastně zklamání. Na Boyleovi mám ráda, že si vybírá velmi různorodé náměty, kterým umí dodat dynamiku, atmosféru a styl. Tady to vlastně udělal taky, ale ve chvíli, kdy příběh nepřesahuje hranice námětu, je to už moc velké vaření z vody. Co se stane a jak to dopadne víme všichni předem, takže se hodinu a půl musíme bavit něčím jiným než příběhem. Celkem mě překvapilo, že se flashbacky a halucinacemi stráví tak málo času. Většinu času strávíme pod balvanem s Jamesem Francem - všechnu čest jeho herectví - ale přeci jen to je dost dlouho, na tak prostou zápletku.

Tak filmu jsem se záměrně vyhýbal protože jsem tušil oč půjde. Tušil jsem, že to bude 1,5 hod. převážně o snaze, utrpení, vůli a nástrahách. Nemýlil jsem se. Nicméně ač snímek byl zajímavý vyšší ocenění nedosáhne. Svým způsobem to byla trochu nuda což dle mě věděl i tvůrce a proto byl snímek prošpikovaný vzpomínkami, halucinacemi apod. Svým způsobem jsem hl. hrdinu ani moc nelitoval poněvadž to vše nebylo způsobeno souhrou fatálních náhod ale převážně přílišným sebevědomím, nepřipraveností (což mě u horolezce dost překvapilo), moc velkou frajeřinou a vůbec žádnou pokorou, což jsou přesně ingredience které vás v horách či kdekoliv jinde zabijou. Absence pořádného nože, GPS, mob. telefonu, oblečení, vody, jídla, zapalovače apod. - tak se chová horolezec? Ale no ták....kdo se trochu zabývá bushcraftem ví svoje. Hudba ač oceněná se mi dvakrát nelíbila. Trochu jsem čekal větší akci - hmyz (ne jeden dva mravence), napadání zvířetem apod. A ve finále ani ten herec nepodal zvlášť excelentní výkon. Je to kruté ale za mě 50%

95%

Je smutné, že aby se člověk vyhnul spoileru, musí sám před sebou tajit dokonce už i název filmu, na který jde do kina... Co je tohle za svět? I tak jsem ale celých 5 dní a 7 hodin fascinovaně sledovala Jamesovy umně rozpraskané rty a zajisté mňamózní moč, na talentované mravence nehledě.

Keď som videl hodnotenia na dvoch rôznych stránka tak mi je až blbé dať tomuto filmu len 60% ale už je to raz tak. Životný príbeh, zaujímavý ale to nie je pre mňa.

Boj o život

Člověk v koncích, kterého uvěznili jeho milované skály. Sonda do pocitů a myšlenek dobrodruha, který udělá opravdu velmi statečnou věc, kterou by dokázal jen málokdo. Opravdu skvělý herecký výkon... doporučuji všem, kteří si myslí, že život nemá cenu a že to, co prožívají je to nejhorší, co je mohlo potkat!

Kate Mara

Tento dobrodružný film z pouště v Utahu má příjemný úvod, díky kterému ještě více vyzní dramatická zápletka. A i když se děj odehrává skoro celou dobu na jednom místě, tak James Franco dokáže upoutat a příběh nenudí.

Úžasné herecké představení jednoho herce - Jamese Franca. Celý film doslova stojí na jeho výkonu a je to on, kdo film povyšuje na vyšší úroveň. James hraje velmi uvěřitelně, z jeho projevu jsou neustále cítit emoce, a tak dokazuje, že je to skvělý herec se slibnou budoucností. Ale dost o něm... 127 hodin je výborně natočený film se skvělou režií Dannyho Boyla, výbornou kamerou a především nádhernými scenériemi. Co bych filmu trochu vytkl je hudba (její různorodost) a také závěr filmu, který podle mě mohl režisér více nechat na představiosti diváka.

Film nebyl až tak fascinující a dobrodružný jak jsem čekal, myslel jsem, že bude více horolezectví a adrenalinu, ale poté co hlavní hrdina spal a uvízl, mě film celkem přestal bavit. Navíc film je velice podobný filmu Otevřené moře, jen zde hlavní postava přežije, ale celý film je dějově skoro stejný. Jinak se mi na filmu líbily psychické a psychologické stavy hl. hrdiny.

:D

Jednoznačne super film.... Skvelá hudba, dobrá réžia a samozrejme herecký výkon... škda, že nedostal oscara... hudba hodná ocenenia :D

127 Hours

Poprvé sem o téhle události slyšel chvíli potom, co se stala, nevěnoval sem jí však moc velkou pozornost. Pár let nato sem se začal věnovat lezení a zjistil sem si jenom nějaký základní fakta podle toho co sem slyšel od lidí. Pak sem zjistil, že se má natáčet tenhle film a najednou sem se ho nemoh dočkat. Teď už sem ho viděl počtvrtý a furt mě baví. Po prvním shlédnutí sem si musel přečís a zkouknout všechno co se na netu našlo (doporučuju Aronovu zpověď na youtube). Francův výkon je super a sem rád, že dostal tuhle roly zrovna on.
Zkrátka Bear Grylls hadr a Chuck Norris ať se de zahrabat.

Úžasné herecké představení jednoho herce - Jamese Franca. Celý film doslova stojí na jeho výkonu a je to on, kdo film povyšuje na vyšší úroveň. James hraje velmi uvěřitelně, z jeho projevu jsou neustále cítit emoce, a tak dokazuje, že je to skvělý herec se slibnou budoucností. Ale dost o něm... 127 hodin je výborně natočený film se skvělou režií Dannyho Boyla, výbornou kamerou a především nádhernými scenériemi. Co bych filmu trochu vytkl je hudba (její různorodost) a také závěr filmu, který podle mě mohl režisér více nechat na představiosti diváka.

Tak já se přiznám, že jsem si příběh Arona nepamatovala, nečetla jsem recenzi se spoilery, a tudíž jsem napnutě čekala, jak to dopadne... Je to první film z těch letos nominovaných na Oscara (vyjímám animák Toy Story), který ve mě vyvolal dost hluboké emoce... tzn. fakt jsem si přála, ať to dobře dopadne. Je to opět takový ten "komorní, malý film", podobně jako Labuť nebo Socky, který nakonec skutečně více tne než okázalý Počátek - protože je realistický - a v tomto případě nadvakrát. Výborný James Franco mne překvapil - i když myslím, že tuhle roli by zahrál blbě snad jen totální antitalent. Chápu nominaci na Oscara. Ad vychvalovaná režie Danny Boylea. Jak říkám vždycky u filmů, kde se chválí různé technické složky: nedovedu coby pozadí filmu neznalý člověk bez nějakých dalších informací či přečtení rozhovorů s režisérem posoudit, zdali vše, co ve filmu je, jsou jen jeho nápady. Třeba mu ty různé střihy, úhly, rozdělování obrazu, pohledy skrz lahev atd. poradil kameraman, že? Nedovedu to posoudit, takže nechci hodnotit, která složka filmu je skutečně tou, která se podílí na výsledné - dost zajímavé a neotřelé podobě... Nicméně ano, snímání kamery, střihy, zmiňované pohledy kamery atd. tady fungují. Určitě nic z toho tady nevidíme poprvé - rozhodně tedy film není nějakým posunem v kinematografii, jak píše mladá Spáčilka, ale určitě je to film hodný viděný, který se vám asi minimálně pár desítek minut po zhlédnutí bude šoulat v hlavě.

'Krutá realita'

Hned na začátku řeknu, že to pro mě rozhodně nebyl film roku, jak někteří říkají, ale herecký výkon byl parádní, taková povedená one-man show. Osobně mi vadily občasné nudné pasáže, ale i přesto měl film spád. No a upřímně.. ke konci si tvůrci mohli tu realitu malinko 'přikrášlit', sice to bylo jako doopravdy, ale zvedal se mi z toho žaludek. Avšak možná právě proto ve vás film nějakou dobu zůstane a donutí vás k zamyšlení.

Pravdou je že od filmu 127hodín som nič extra nečakala a pozrela som si ho po prečítaní len stručného popisu distribútora a... dostal ma na plnej čiare. Pre mňa prekvapenie roka, ano o.k. beriem rok sa ani poriadne nezačal ale v porovnaní s tak do neba prechválenou čiernou labuťou (ktorá ma naopak na celej čiare sklamala a len utvrdila v tom, že nemám rada Natalie Portman) je 127hodín už len vyzuálnym stvárnením, soundtrackom a hlavne hl.hrdinom jeden od začiatku do konca kvalitný film aj napriek tomu že všetci vedia ako to skončí (čo je značná nevýhoda)
James Franco predváza onemanshow s velkym "O" pre mňa tichá voda, ktoré brehy myje a na oscaroch ešte horúcim kandidátom vytre zrak :)

Když už měl Boyle nutkání natočit tak námětově slabý film, tak očekávám, že na mě přenese pocit skličujícího boje o přežití. 127 hodin je ale taková pohodička, která vás zrovna dvakrát nepohltí a ten pocit se nedostaví. Proč tomu tak je? Francův projev je dle mého zcela neodpovídající. Nevím, jak na tom byl skutečný dobrodruh Aron Ralston a těžko to zjistím, ale předpokládám, že realita je od filmu přece jen hodně vzdálená a Boyleovi a Francovi se tuto situaci nepodařilo věrohodně zachytit. Samozřejmě můžeme spekulovat, jestli člověka popadne panika nebo zachová chladnou hlavu (Je to kus od kusu), ale předpokládám, že když někomu přimáčkne několikametrákový balvan ruku, tak to asi v první chvíli bude bolet, že? A člověk bude v psychickém šoku. Franco je ale v pohodě. Ruka nejde vyndat a on je zase pohodě. Po čtyřech dnech je na tom psychicky taky dobře. Dehydratovaný, ale ok. Holt tam ta ruka pořád drží a nedokážu ji vyndat. To je ale přece v pohodě, to se stává. Vychutnává si každý den patnáct minut světla, baví se u kamery, vzpomíná a zkouší se z toho dostat. Boyle zatím rozvášněně flashbackuje k rodině, hudba se neúspěšně snaží chytnout grád, Franca občas chytne blud, ale emoce jsou někde na vzdálené párty. Pak je nutné podstoupit očekávaný těžký úkol v podobě amputace. Působivost? Nikde. Teď mimo: Ten úkol byl o to těžší, že ho Ralston nedělal v adrenalinovém opojení z bezprostředního ohrožení života, ale pěkně to pižlal v poklidu se vším všudy. (Ano, nepříjemná představa, která vás ve filmové podobě nechá chladným.) To není ani tak pud sebezáchovy v pravém slova smyslu, ale spíše jen silná touha se osvobodit a žít. A tu každý asi nemá. I proto si možná Franco vysloužil pozornost a svůj film. (Ruku nebo jinou končetinu si totiž uřízlo víc lidí, že jo.) Nebo to je proto, že pět dní poskytuje možnost uplatnit režijní hrátky a herecké schopnosti? Těžko říct. Na druhou stranu - ne každý má potřebu lézt do nějakých skalních štěrbin s kamerou. Když někdo chce extrémní sporty, mohou ho potkat i tyto extrémní zážitky a se štěstím se z nich i dostat. To je ta stránka věci, která je mně upřímně jedno. Z filmu jsem si proto nemohl moc odnést i po této stránce. Maximálně ponaučení, které zná dávno každý blbec a i horolezec by ho už mohl znát - když jdeš na trip, nechoď sám. A když už chceš jít sám, někomu blízkému o tom dej vědět... Za ne zas tak ukázkovou filmařinu a nešťavnatý námět maximálně padesát, ale dám... A finální dodatek, jak Aron stále leze po horách, to je fakt omleté.

****

Tak co s tebou 127čko? Nebudu zastírat, že na nový film Dannyho Boyla jsem se neskonale těšil. Ještě aby ne, když "Chatrč" před dvěma lety oslnila většinu divácké populace. Ale... shit, stalo se to, co se stát nemělo! Namlsal jsem se tak moc, až mě samotný film neuspokojil... stává se to, ale je to nejhorší kombinace, co může nastat. 127čka je sice dobře natočená, Boylův rukopis je divácky atraktivní, stylizace je famózní, záběry do poslední mrtě vypiplané a hudba hlavně na začátku a na konci dynamická, až z toho zvoní v uších... ale tohle všechno je u Boyla samozřejmost a já chci víc! Nezbývá jediné... svést to na námět. Jasně, je to podle skutečné události a respektuji to, ale ono se v podstatě nic nestalo. Počáteční nuda, chvilka zadovádění si a pak osudný moment zavalení balvanem. Až do teď nic nového. Ale dál? Sází se na vzpomínky, ale kromě seznámení se z rodinou z nich nevyplývá zhola nic. Kde jsou proboha emoce? Jaktože film negraduje? U tohoto námětu jsou tyto věci stěžejními body a tady se láme chleba! Je to obdobné, jako u "Chatrče"... tam to funguje, tady ne a proto zklamání. Finiš se samozřejmě koná, ale je to na mě hooodně kostrbaté. James Franko je zajímavým a jistě nadějným hercem a s rolí si poradil dobře, ale nic víc. Zcela bez výčitek můžu pochválit hudbu Rahmana, který nezklamal. Nabízí se srovnání s Buried, který směřuje podobným směrem. A nečekal bych, že to řeknu, ale tam je hutnější atmosféra a z mého pohledu lepší provedení konce, než tady. Závěr? Boyle se vydal po šlépějích, směřující přímo k "Chatrči", ale je to pouze její slabý odvar. Není to vůbec špatný film, ale čekal jsem prostě víc! P.S. Tento názor je dosti subjektivní, já to vím, ale jinak to nešlo.

Musím povedať, že Boyle točí štýlom, ktorý by som nazval populárnym a to je taký, že počas samotného procesu filmovania sa človek nestretne so žiadnym prvkom, ktorý by nejak extrémne vadil (ide s masou). Týmto som chcel povedať, že je schopný točiť filmy, ktoré by sa páčili masám bez toho, aby boli zameraný na nejakú konkrétnu skupinu divákov. Film sám o sebe je nadpriemerný (určite ak berieme posl. pár rokov) a nadpriemerným ho robí spracovanie, ktoré je zamerané na city. Je veľa filmov, ktoré tlačia na city diváka a nie všetky sú dobré. A treba uznať, že aj to patrí ku kvalite režiséra, keď dokáže dojať diváka. To, že film sám o sebe neobsahoval veľa nadpriemerných prvkov nevadilo hlavne vďaka téme. Herecký výkon Franca bol veľmi dobrý a určite aj on prispel veľkou mierou k atmosfére. Niekedy je cítiť zbytočné naťahovanie dĺžky scén, pretože samotný námet filmu obmedzuje jeho dĺžku. Niektoré scény by sa mohli nazvať clichovitými a je na divákovi ako veľmi si ich pripustí (spomienky, fantazírovanie). Viem, že film nie je geniálny a určite z neho nebude žiadny kultový film, ale v porovnaní so Social Network bol určite lepší a zaradil by som ho približne na úroveň Black Swan. Niečo medzi 75% - 80%

Utah

Film jsem zaregistrovala, až jsem jej uviděla v seznamu filmů nominovaných na Glóby. Musím se přiznat, že jsem netušila, o čem to je a do čeho následně půjdu. Jelikož jsem nic nečekala, logicky nemohlo přijít ani zklamání. Jedná se o dobrý, dost dobrý snímek sezony, sice se u mě nevyšvihne na vrchol, ale hodnotím ho veskrze kladně. Příběhy podle skutečnosti mám ráda, takže v tomhle má film plus. Boylova předchozí tvorba se mi líbila, takže jsem tušila, že špatné to rozhodně nebude. Drama jednoho herce James Franco, pro mě dosud skoro neznámý herec, kterého jsem nějak ignorovala, zvládl na výbornou. Emoce, napětí je dávkováno umírněně, chvílemi jsem se sice koukala po hodinkách, ale pak zase přišla dobrá scéna... Pro mě akorátních sedmdesát procent. Konec mě dostal, ale byla tam prostě slabší místa.

Nádhera. Jinak to ani říct nejde. Drama založené na skutečných událostech, o člověku odmítajícím tradiční styl života, samotáři jehož druhým domovem je příroda Utahu, v čele s Danny Boylem coby režisérem… Je to až neuvěřitelné, ale opět si vzal novou látku a vypadá to, že tahle výzva proti němu neměla žádnou šanci – svou práci odvedl dokonale, s přehledem a na rozdíl od Darrena a jeho nedávné Black Swan, o poznání víc stravitelněji. Proto, i když máte při závěrečných titulkách pocit, že 127 hodin je jednohubka, nadšení a obdiv zastíní veškeré pochyby. Jak nad tím přemítám sebevíc, je to prostě jízda. Rychlé tempo, perfektní atmosféra a to jak před, tak i po osudném neštěstí. Bál jsem se, že jakmile přijde řeč na vzpomínky, rekapitulování a přeludy, bude zle, ale nemáte se vůbec čeho bát! Film neztrácí šťávu a stagnace nehrozí… A je to i díky výbornému Jamesovi. Franco předvádí natolik kvalitní výkon, jako Reynolds v Buried. Už sama jeho neokoukaná tvář je velkou výhodou a k tomu to perfektní vciťování se do role a vůbec… všechno od něj působí nanejvýš reálně (což je pro film dost podstatná věc). Proto i jednoznačně nejsilnější scéna – čin, ke kterému se schyluje už od začátku - může vypadat tak senzačně. Ke všemu nasnímáno na jediný zátah! Sluší se tedy zmínit i brilantní kameru, skvěle propletenou s režisérovým stylem. Roztrojený obraz mi vůbec nevadil, naopak výsledku v mnohém prospěl… Suma sumárum, já skoro nemám, co vytknout! S ničím nemám problém, závěrem se mi přesně trefili do nálady. Časem se třeba něco dostaví, ovšem bezprostřední pocit je krásný… bez rozmyslu 90%.

Tak to vidím já...

Útěk do divočiny + Buried = za přispění Boylea zábavná jednohubka, která nám toho moc nedá, ale kouká se na ní zatraceně dobře. 75 % je minimální hodnocení, které může jedině růst. Franco se opravdu předvedl.

Nějak jsem nevěděl, jestli mám tomuto filmu věřit. Boylových filmů jsem viděl pár, Jamese Franca mám také jako herce celkem rád, ale 127 hodin, film, který se inspiruje skutečnými událostmi, navíc takového kalibru, je pro tvůrce opravdu pořádnou výzvou, i když o tomto příběhu drtivá většina diváků ví jen díky jejich zájmu převést jej na obrazovky. Ukázalo se ale, že po (sice fiktivním) úspěšném Milionáři z chatrče, si Boyle zaznamená další mimořádný úspěch, a nadále zůstane v očích diváků i kritiky jako dobrý režisér. Film 127 hodin se inspiruje impozantním příběhem, impozantním člověkem, a jestli existuje někdo, kdo slídí po obdobných událostech, aby z nich mohl vytřískat peníze, v tomto případě mu veškerý výdělek opravdu přeji, protože sám film se dá označit jako impozantní. Divák, kterého téma zaujme a příběh mu připadá jako jedinečný, přirozeně chce, aby mu byl co nejblíže. Na tom, že budete jak přikovaní k židli, mají podíl jednak scénáristé, kteří přesně věděli, jak nám přiblížit to podstatné – hlavního hrdinu, tak i samozřejmě sám hlavní hrdina – James Franco. Oba tyto faktory stačily po pár minutách k tomu, abych se začal modlit, aby k tomu incidentu nikdy nedošlo. Nicméně následující one-place-show se zmáklo tak dobře, že si to lépe neumím představit. Atmosféra je naprosto strhující. James Franco hraje tak působivě, že máte pocit, jako byste tam byli s ním, a sdíleli veškeré jeho úspěchy a neúspěchy. Neexistuje, abyste odcházeli třeba na záchod, protože ač se nehneme z místa horizontálně, hořkost situace a malé, ale významné úspěchy v tak grandiózním Francově výkonu, vás nutí zjistit, zda-li vše dopadne dobře nebo (nedej bože) špatně. Na rozdíl od Buried, film 127 hodin ukázal i hrdinovy vzpomínky. V tomto případě ještě posílily mé sympatie k hlavnímu hrdinovi (ani Buried by to dozajista neuškodilo). A v neposlední řadě film ještě ohromí i nemyslitelností některých scén – však sami poznáte, jak moc budete valit oči. Jelikož není působivý jenom konec, ale i vše před ním, hudba, kamera i výkony, není jiná možnost, než 90%.