Top - MacGuffin

MacGuffin je pojem, který vymyslel (nebo přinejmenším zásadně zpopularizoval) Alfred Hitchcock. Je to jasný cíl, většinou nějaký předmět, okolo kterého se točí filmový příběh, a hrdinové jsou ochotni udělat téměř cokoliv, aby ho získali. Je to něco jednoduchého, snadno definovaného (to ovšem nevylučuje tajemnost a záhadnost MacGuffinu), pro nás, diváky, často vlastně nedůležitého - nás zajímá právě to, jak se ho hrdinové pokoušejí získat. Nyní se podívejme na některé snímky, které nabízejí velmi zajímavé MacGuffiny.

Poupě - Občan Kane
Asi nejpověstnější příklad MacGuffinu vůbec. "Poupě" je posledním slovem výstředního milionáře před smrtí, celý děj progresivního snímku pak směřuje právě k odhalení jeho smyslu. Nakonec se sice dozvíme, co oním Poupětem je, ale zároveň nám dojde, slovy jedné z postav, že "jedno slovo přece nemůže vysvětlit lidský život".

Prsten - Pán prstenů
Jeden prsten, kvůli kterému se střetnou tisícové armády, představuje dokonalý příklad malé záminky, nepatrného předmětu, jenž bohatě stačí k natočení desetihodinové trilogie. Mistrovský MacGuffin v té nejčistší podobě. Nikdo nepochybujeme o tom, jak zásadní pro všechno dění je, aniž by vyžadoval jakoukoli zvláštní pozornost nebo složité vysvětlování.

Kufřík - Pulp Fiction
Tarantinův macguffinovský vtípek. Kufřík se zářivým obsahem, jehož vnitřek ale nikdy skutečně nevidíme. Quentin sice přiznal, že tento nápad tak úplně nevymyslel (jako ostatně většinu ze svých trademarků), ale zato ho jistě vytěžil na maximum. Na jednu stranu nás provokuje, že obsah neznáme, na stranu druhou je nám to úplně jedno, protože ať je to cokoliv, vzbuzeným reakcím snad ani nemůže být přiřazen vhodný objekt.

Keyser Söze - Obvyklí podezřelí
Jako MacGuffin můžeme vnímat i osobu. V tomto případě téměř démona. Keiser Söze je zločinec tak mocný a všehoschopný, že z něj mají strach i ti nejdrzejší zloději. Je otázkou, jestli existuje a kdo se pod tímto jménem skrývá. Obvyklí podezřelí ve své době změnili pohled na kriminální žánr jako málokdo jiný, částečně právě díky velmi atraktivnímu pátrání po identitě ďábelského muže.

Maltézský sokol
Další klasický příklad. Ukradená soška, kterou si během celého snímku sotva prohlédneme, rozehrává jeden z největších noirových kultů. Zápletku dnes najdete v každé filmové publikaci jako příklad pochopitelného, jasného, ale maximálně atraktivního důvodu běhat sto minut po temných uličkách. A nakonec se samotný sokol i přes řídkou účast ve filmu samotném stal jednou z nejznámějších filmových rekvizit.

Unobtainium - Avatar
Unobtainium není výmysl Jamese Camerona. Je to pojem sloužící jako takové perpetuum mobile mezi chemickými prvky. Představuje nerost drahý, maximálně užitečný, který má vlastnosti diamantu a ještě z něj jde vyrábět energie. Nikdo pak nemůžeme pochybovat o tom, že chamtivé korporaci stojí jeho hledání za všechno tu námahu, boje a mezihvězdné výlety.

Koberec - Big Lebowski
Když vám někdo pomočí koberec, jako se to stalo Jeffu Bridgesovi alias The Dudeovi, jen těžko vám zbude něco jiného než si vyrazit sehnat nový. I Coeni mají smysl pro humor a vystavěli tak dost možná nejabsurdnější MacGuffin vůbec, který si ale bezpochyby zamilujeme. Nakonec jde možná o život, ale ten zpropadený koberec prostě chceme! Jednal by někdo z vás jinak?

Kolo - Zloději kol
Další nesmrtelná klasika. Vynikající neorealistické dílo sleduje osud nešťastného chudáka, který v italském velkoměstě konečně sehnal práci, ale kolo, které k jejímu výkonu potřebuje, mu kdosi ukradl. Za každou cenu je potřeba sehnat nové! Dnes již klasická zápletka kloubící cynický humor a nejkrutější obraz chudoby si nesmí nechat ujít nikdo, kdo si říká filmový divák.

Monolit - 2001: Vesmírná odysea
Ano, pochopili jste správně, že Stanleyho Kubricka nacpu do každé topky. Monolit, který cosi umí, ale nevíme přesně co, nakonec zapříčiní největší cestu v historii lidstva a dokonce povznesení na nejvyšší stupeň existence. To dělá z tajemného objektu nejužitečnější kostku domina vůbec a Kubrickův, popřípadě Clarkův MacGufin velmi zajímavým hybatelem děje.

Zlatý poklad - Hodný, zlý a ošklivý
Co jiného by mohlo být přesvědčivý MacGuffin, když ne pár cihel zlata? Právě hromada lesklého kovu ukrytá na jakémsi hřbitově v neznámém hrobě svedla dohromady dva podvodníky, z nichž každý zná polovinu tajemství. V patách jim je pak třetí, velmi Zlý oponent. Klasický western Sergia Leoneho nabízí klasický MacGuffin v tom nejlepším slova smyslu.

Odměna - Mzda strachu
Stejně dobré jako zlato jsou peníze. Hrdinové Mzdy strachu to moc dobře vědí, protože jsou ochotní riskovat za slušnou odměnu své životy. Jejich úkolem je převézt vysoce reaktivní výbušniny přes zničenou cestu, kdy při větším otřesu vyletí do povětří. Že se k cíli nedostanou všichni, s tím už nějak tak počítáme. Ale dostane se tam vůbec někdo?

Svatý grál - Poslední křížová výprava
Co by mohlo být lepším MacGuffinem než jedna z největších křesťanských relikvií? Tady v topce bychom mohli použít i archu úmluvy z Dobyvatelů ztracené archy, ale svatý grál je přece jenom lákavější. Kdo by nechtěl být nesmrtelný? Jen málokteré MacGuffiny splňují svou definici tak přesně jako ty v jonesovské trilogii (se čtyřkou je to horší, jak připustil sám Spielberg).

Schválení zákona - Pan Smith přichází
Teď trochu na vážnější notu. Přestože drama Franca Capry je částečně i naivní. Mladý a nezkušený senátor se snaží protlačit zákon v parlamentu. Den po zhlédnutí si nejspíš nebudete pamatovat, jaký zákon to byl a jestli byl vůbec důležitý, ale na urputného Jamese Stewarta jistě nezapomenete. Frank Capra uměl své postavy vždy motivovat, ale právě senátor Smith má motivace dost možná nejpřesvědčivější. Bojuje za základní principy své země, ale i pro důvěru svých voličů. Nesmějte se, myslí to upřímně.

Vítězství v závodu - Koně se také střílejí
MacGuccin tíživé satiry Sydneyho Pollacka tkví ve vítězství v stupidním vytrvalostním závodu. Co se zprvu jeví jako fraška, se stává stále tíživějším a tíživějším dramatem. Vítězství se najednou začíná jevit naprosto zásadní, i když nechápeme proč. Pollackova chytrá metafora nekonečného životního závodu každého člověka tak nabízí neskutečně silnou podívanou. Film jen pro silné povahy.

Plukovník Walter E. Kurtz - Apokalypsa
Kultovní válečné drama Francise Forda Coppoly nabízí v podstatě epizodní děj, který ale spojuje a pohání kupředu snaha skupinky vojáků plujících proti proudu řeky Mekong najít a zlikvidovat ztraceného plukovníka Kurtze. MacGuffin s tváří Marlona Branda si zatím hraje mezi domorodci na boha a hlavní hrdina se jím nakonec nechá do jisté míry pohltit.

Komnata - Stalker
Další kultovní snímek, tentokrát sovětský. Malá skupinka poutníků se v doprovodu stalkera snaží dostat do středu tajemné Zóny, kde by se měla ukrývat komnata plnící nejtajnější přání. Filosofický snímek se zabývá otázkami víry v nadpřirozeno i Boha, protože co jiného by mohlo propůjčovat tajemné komnatě její moc? Je vůbec reálná? Je pravda, že má Zóna vlastní vůli a dějí se v ní děsivé věci?

12 opic
Nakonec jsem vybral ještě příklad "falešného MacGuffinu", kdy se po čase ukáže cíl hrdinů jako nesprávný. Ve chvíli, kdy pochopíme, že co jsme považovali za MacGuffin a hybatele děje, ve skutečnosti jen odvádělo naši pozornost od skutečného cíle, se musíme pousmát. A nic tuto situaci neprezentuje lépe než pátrání po armádě 12 opic v kultovním snímku Terryho Gilliama. Prakticky do topky nepatří, ale až s ním je naše seznámení s ne moc známým pojmem kompletní.


Další vydání série TOP