Scorsese si oblíbil 3D. Bude v něm pokračovat?

V době, kdy 3D bublina velmi hlasitě praskla, už každému za oznámení trojrozměrného "bonusu" automaticky nadáváme. Tedy každému se dvěma výjimkami. Jsou jimi James Cameron, který by mohl konvertovat reklamu na Persil, přesto bychom mu věřili upřímné nadšení, a Martin Scorsese, u něhož je čistá zištnost obecně těžko uvěřitelná a navíc má na svědomí podle všeho nejlepší 3Dčko vůbec, Huga.

Právě Martin Scorsese o budoucnosti sebe ve světě stereoskopických hrátek uvažuje.
Hugo finančně v podstatě propadl, děj je prý "tak akorát", technická stránka je ale zatím bez poskvrnky, alespoň, co se reakcí zahraničních kritiků týče, a výsledný dojem táhne nemilosrdně nahoru. Server CinemaBlend dal 3D formátu Huga plný počet bodů (35/35), a to jako vůbec prvnímu filmu (Avatar měl 33/35, nyní je tak druhý).
Martin Scorsese si tuto svou silnou stránku uvědomuje a naznačuje, že se jí možná bude držet. Sám situaci nedramatizuje. V rozhovoru pro Variety uvádí, že "3D je jen jedna volba z mnoha, které musí filmař učinit," dodává ale, že o natáčení v real 3D u dalších dvou projektů už je na seznamu k promyšlení.

Zbývá otázka, jestli jeho další dva projekty, tedy pravděpodobně Silence a životopis Franka Sinatry, 3D potřebují. Hugo ve 3D být musí, je to jeho smysl a vznikal od počátku s touto myšlenkou. Už podle trailerů se zdá jasné, že ve 2D je snímek prakticky nehodnotitelný a nesledovatelný, protože prostorové kejkle vypadají na plochém monitoru nebo obrazovce vyloženě nepřirozeně. Je tohle případ Silence a Sinatry, nebo se Scorsese chytá pověstného stébla trávy? Těžko říct.