Našel se první film Alfreda Hitchcocka. Alespoň zčásti

Kdybyste jmenovali deset největších režisérů všech dob, nejspíš by někde mezi nimi musel být Alfred Hitchcock. Tento velikán začal u němých filmů, aby se přes zvuk a barvu dostal dokonce k pokusu o průkopnictví celovečerního 3D. Mistr thrillerů toho pro své následovníky objevil už tak spoustu, ale je dost možné, že ještě neřekl poslední slovo.

Na Novém Zélandu se totiž našly tři cívky s jeho úplně prvním snímkem. The White Shadow z roku 1923, kdy bylo Alfredovi teprve čtyřiadvacet, se pyšní nejen jím jako jedním z režisérů, ale dokonce i jeho scénářem a produkcí, je to tedy veskrze autorské dílo.
Film o dvou sestrách, z nichž jedna představuje dobro, ta druhá zase zlo, se považoval za ztracený, ovšem tři právě nalezené cívky představují zhruba jeho polovinu (cívek bylo zřejmě šest). Jak se film dostal do pozůstalosti Jacka Murtagha, sběratele čehokoliv od filmů po brouky, to nikdo neví, ale stalo se. Na restaurátory teď čeká nelehká práce. Můžeme jen doufat, že se snímku dostane podobné pozornosti jako do nekonečna rekonstruované Metropolis Fritze Langa, abychom se na něj taky někdy mohli i podívat.

Pro zajímavost si můžeme uvést další známé cíle restaurátorů. Krom již zmíněné obnovy Langova opusu se archiváři snaží dopátrat například vystřižených scén z King Konga, kdy studio ze strachu z kritiky za přílišné násilí vystříhalo na poslední chvíli deset minut filmu. To by nebylo zase tak neobvyklé, hůř jsou na tom Skvělí Ambersonové, druhý snímek Orsona Wellese, kteří studijními zásahy ztratili na čtyřicet minut - tedy zhruba třetinu stopáže! Vše kvůli nedostatečné společenské korektnosti. Že není nalézání a obnovování ztracených filmů zbytečné, může dokázat jiný Wellesův snímek Dotek zla, který byl podle režisérovy vize zkompletován a znovuuveden třináct let po jeho smrti. Jako zvláštní příklad si můžeme uvést první celovečerní snímek Stanleyho Kubricka Strach a touha, s nímž byl režisér tak nespokojen, že se veškerý materiál rozhodl zničit sám.
Hitchcockův The White Shadow je na tom (podobně jako Metropolis) jinak proto, že nebyl znehodnocen cenzorskými zásahy, ale jednoduše "ztracen". To dělá naštěstí případný pozdější nález o něco pravděpodobnějším, protože film existoval ve více kopiích, kdežto cenzoři mnohdy zasahovali do jediného existujícího materiálu a vystřižený celuloid často pálili.