Hlavní hvězda Pout - Ondřej Malý

Nový český film Pouta Radima Špačka, který přijde do kin oficiálně 4. února, má jednoho velkého tahouna. Královehradeckou divadelní hvězdu Ondřeje Malého, který ve filmu hraje hlavní roli slizkého estébáka Antonína. Role, která, jak sám říká, se mu hrála dobře - protože záporáci se hrají vždy lépe než klaďasové, které se ale zhostil tak perfektně, že aspiruje už teď nejen na Českého lva, ale minimálně i statut jedné z nejděsivějších záporných rolí v českém filmu vůbec.

Ondřej Malý je přitom takový sympaťák. Třiačtyřicetiletý herec původem z Ostravy kromě putování po různých ostravských, pražských a hradeckých divadlech překládal a daboval z angličtiny pro kabelovou televizi nebo dělal vlekaře na Pradědu. Jako mladík se objevil v seriálu Přátelé zeleného údolí (1980), později pak v televizním filmu pro mládež režisérky Jany Semschové Kočár pro princeznu (1984), dále ve filmu Dušana Rapoše Fontána pre Zuzanu (1985) a v debutu Pavla Marka Mrtvej brouk (1998).
Jeho manželkou je výrazná herečka, jejíž věhlas vzešel z Klicperova divadla, Pavla Tomicová–Malá (hrála například v Nudě v Brně, Snowboarďácích, Rafťácích, Anglických jahodách a dalších komediích). Mají spolu dvě děti, syna Adama a dceru Anežku.

Jak on sám přistupoval ke své - možná životní - filmové roli?

Hrajete Antonína, příslušníka tajné policie s psychopatickými sklony, nepředvídatelným chováním, mocí, kterou mu do rukou dala organizace, kterou reprezentuje, muže, který své okolí udržuje v neustálém napětí... Jak vy sám vnímáte osobnost Antonína?

Jako člověka, který jde z jedné místnosti do druhé a otevírá dveře, za kterými myslí, že najde uspokojení, štěstí a klid. Ale čekají ho jen další a další nepokojné místnosti, a proto jde v očekávání dál a otvíráním dalších a dalších dveří ubližuje nejenom sobě, ale i čím dál většímu počtu lidí. A není pro něj polehčující okolností ani to, že je nemocný, i když on sám si toho není až tak docela vědom.

Předcházela natáčení nějaká specifická příprava (např. fyzická, studium dobových materiálů apod.)?

Ne, nic zásadního. Jenom jsem se sešel s kamarádem, který pracuje jako lékař u záchranné služby, a ten mi popisoval fyzické příznaky pacientů při hyperventilaci, kterou Antonín trpí

Antonín je vaší první velkou filmovou rolí. Měl jste prostor vstupovat do realizace se svými nápady?
Samozřejmě, Radim Špaček i Ondřej Štindl byli v tomto ohledu velmi vstřícní.

Zůstal vám v hlavě z natáčení Pout nějaký zásadní zážitek?
Zásadním zážitkem pro mě bylo poznání, kam až dokáže postava Antonína zabloudit, kam až může spadnout, co všechno se otevírá. Intenzivních dojmů bylo mnoho. Dvouhodinová operní árie Luboše Veselého v našem estébáckém žigulíku. Slzavé údolí Kristíny Farkašové na našem společném rande. Tvrdost hlavy a zad Martina Fingera při výslechu a bitce. Historky a domácí slivovice Lukáše Latináka. Společná polévka s „blbou paní“ Natálkou Drabiščákovou. Tovární hala vítkovických železáren. A zvracení po vykouření třetí cigarety na mém prvním natáčecím dni. Ale hlavně krásná práce a výborná partička lidí kolem.

Jaké jsou vaše aktuální pracovní plány?
To bych taky rád věděl.

No, věřme, že ačkoli si Ondřej za svůj výkon zaslouží uznání, ovace diváků i kritiků a rozhodně i velkou slávu, nestane se novodobým Macháčkem či Liškou... a tak se pokaždé, v jakékoli nové roli, přemění v něco ... nečekaného ... jako nečekaně dobrý je i nový film Pouta...

Zdroj: 2media.cz