Top - Dojáky

Schopnost filmu dojímat patří mezi jeho nejsilnější zbraně. Někdy se nás filmy, respektive jejich tvůrci, snaží „citově vydírat“ již od začátku filmu a v divákovi ne a ne něco probudit. V opačném případě koukáme na film a najednou se přistihneme se slzami stékajícími po tváři. Ať tak či onak, natočit dojemnou scénu je umění. A zda je to prvoplánový kalkul s divákem nebo ne, to pak záleží na dalším posouzení. Zkrátka a dobře, vybrali jsme ty filmy, které nás spolehlivě dokáží dojímat, třeba i opakovaně.

Titanic - nicneznam

Titanic se v našich „kfilmuneťáckých“ topkách objevuje vcelku pravidelně. Pokud se jedná o nejdojemnější filmy, ani tady ho nemůžeme postrádat. Scén, které dokážou dojmout, totiž obsahuje několik. Není to jen smrtelné podchlazení Jacka Dawsona, které mě osobně nikdy nedojalo, ale nabízí se i úplný konec filmu, ve kterém vidíme hlavní hrdiny v ideální fikci, ve které nic nebrání jejich vztahu. Mohou si dát úplně poslední polibek a ještě si zasloužit potlesk cestujících. Dojemností se této scéně vyrovnává jen okamžik, kdy je Rose spouštěna v záchranném člunu, ale po výměně několika smutných pohledů s Jackem se rozhodne vyskočit zpět na palubu a v chaosu paniky se proplétá mezi lidmi, dokud se opět nesetká s jediným milovaným člověkem na potápějící se lodi.

Casablanca - xxmartinxx
Casablanca skýtá klasický milostný trojúhelník s tím rozdílem, že ani jeden z nápadníků není záporák, jak bývá běžné. O dámu svého srdce se tu ucházejí dva charakterní gentlemani a divák ví, že jeden z nich nemůže uspět... Dnes již klasický příběh skýtá mnoho dojemných momentů, jako schůzka na nádraží nebo závěrečné loučení. Atmosféra starých filmů navíc Casablance přidává zvláštní nostalgický nádech, který celkový dojem jen podporuje.

Forrest Gump - nicneznam
Forrest Gump je další film, který ani tady nelze postrádat. Někoho dojímá už úvodní let peříčka, ale to je hodně subjektivní. Celý film stojí na široké škále emocí, ale úplně dojímat dokáže jen občas. Rozhodně neplýtvá, ale když už po divákovi Forrest slzy chce, tak je dostane. Smrt Bubby, Forrestovy matky a samozřejmě smrt Jenny, kde má Forrest Gump jeden z nejdojemnějších a nejcitlivěji zahraných hrobních monologů.Tohle všechno jsou scény, které si všichni okamžitě vybaví. Jenže Forrest Gump nezůstal jen u tahání slz při úmrtích. Scény s Forrestovým synem také mají svou sílu. Obzvláště, když se Forrest ptá, jestli je jeho kluk chytrý. Hudba Alana Silvestriho plní v tomto případě taktéž nezastupitelnou úlohu.

Jako zabít ptáčka - adams89
Silný příběh o nespravedlivě odsouzeném černochovi, pomalu směřujícím k popravě, nám už skvěle naservíroval Frank Darabont v Zelené míli. Na toto citlivé téma ale existuje i snímek z roku 1962, s výmluvným názvem Jako zabít ptáčka. V Alabamě třicátých let je ze znásilnění bílého děvčete křivě obviněn mladý černoch Tom Robinson a rozvášněný dav žádá trest nejvyšší. Obhajoby se ujímá bělošský právník Atticus Finch (Oscarem oceněný Gregory Peck), který má nezvratné důkazy o nevině svého klienta. Přesvědčit o tom rasistickou společnost se ale zdá být nemožné... Nejsilnější scény najdeme v soudní síni během procesu, kdy sledujeme marný boj Davida s Goliášem. Emoce vrcholí v momentě, kdy je za podezřelých okolností Tom zastřelen při údajném útěku... Jako zabít ptáčka je strhující drama o jedinci, který se jediný nebál postavit většině a za svůj názor bojoval. I když je film mezi diváky méně známý, dalších podobných zážitků tolik nenajdete.

Je to i můj život - Meky
Nejdojemnější okamžiky dokáže připravit nejčastěji silné lidské drama, nejlépe se smrtí nakonci. Zní to hnusně, ale je to tak. To je případ i filmu My Sister's Keeper, jemuž stačí pouze jediná věc, aby spustil slzné kanálky drtivé většiny diváků. Scénář! Představte si, kdyby jste měli sourozence, který trpí leukémií a vy by jste byli zrozeni pouze k tomu, aby jste v případě potřeby darovali orgány své starší sestře nebo bratrovi. Brrr, už jen ta představa je děsivá. Říkáte si, jak může být život tak krutý? Odpověď naleznete shlédnutím tohoto snímku, který Vás svou lidskostí dokáže úplně rozmrazit a dojmout. Hlavně tedy na konci, kdy tělo Kate selhává a umírá… Příběh mateřské lásky a bolesti, na který se nezapomíná!

Kolja - xxmartinxx
Příběh zapřisáhlého starého mládence, který je nucen se v době totality postarat o malého Rusa, je jedním z nejdojímavějších počinů naší kinematografie. Také jeden z mála našich filmů, který se u nás nebál rozehrát hru klišé a slz, aby dosáhl světového výsledku ve vyprávění a předávání emocí. Nic, co bylo u nás natočeno, mě nedojalo jako Kolja. Svěákovic rodina si jen potvrdila svou výsadní pozici a ten Oscar je jen příjemný bonus - jde hlavně o film samotný, který prostě chytne za srdce.

Muž na Měsíci - xxmartinxx
Andy Kaufman byl kontroverzní a rozporuplný člověk. Když se dozvěděl, že má rakovinu, nikdo mu to nevěřil. Není to jen další z jeho vtipů? Vtip to nebyl...Miloš Forman a Jim Carrey nám hlavně v druhé polovině filmu nabízejí mnoho dojemných okamžiků vrcholících Andyho pohřbem, během kterého jsem měl málem slzu a krajíčku. Muž na měsíci není běžný hollywoodský doják, ale ve mně vzbudil víc emocí, než většina z nich.

Nezapomenutelný okamžik - Meky
V romantických dramatech se Korejci vyžívají a nutno podotknout, že jim to opravdu jde. Důkazem je tomu i Nezapomenutelný okamžik, film který je dle mého žánrově tím nejlepším, co může současná kinematografie nabídnout. Žádný jiný film není tak nasáklý romantikou jako tento. Láska dvou lidí je všelijaká, ale ta, jakou si prožili hlavní aktéři této romance nemá obdoby. Troufnu si říct, že je daleko silnější než ta, co vznikla na zaoceánském parníku Titanic. Ovšem všechno jednou končí a ne jinak tomu je v tomto případě. Mezi mileneckou dvojici se vražen klín v podobě Alzheimerovy nemoci. Všechny vzpomínky a pocity štěstí postupně uvadají a zůstává jen bolest v srdci. Asi nejdojemnější scéna přichází nakonec, kdy se Su-jin (ona) zastaví na místě, kde poprvé potkala svoji osudovou lásku a setká se postupně s plačící rodinou, přáteli i Cheol-suem (on), ale nikoho nepoznává… Opravdu nezapomenutelný okamžik!

Než si pro nás přijde - nicneznam
Než si pro nás přijde pro mě byl film, od kterého jsem dojemnost vůbec nečekal. Ne kvůli příběhu – ten je dojemný sám o sobě, ale kvůli tomu, že jsem čekal jen povrchní blbnutí dvou starých dědků a pak nějaký ten klasický proslov u hrobu, atd. Film ovšem skvěle pracuje s emocemi a nepředvídatelností v rámci možností. Jakmile jeden z aktérů škrtnul jednu položku na svém seznamu a udělal věc, kterou jsem nečekal, vyhrkly mě slzy do očí. Vůbec celá poslední čtvrthodina se nese ve velmi emotivním duchu a film sem tímto neodmyslitelně zařadila.

Schindlerův seznam - Bettyna
Schindlerův seznam je důkazem, že válečný film nemusí být pojat pouze z pohledu zainteresovaných vojáků a nemusí být ukázkou bojů a techniky, která za druhé světové války byla používána. Válečný film může mít i hlubší podstatu, ukázat lidskost, která byla v té době tak postrádaná a jistou měrou se díky tomuto filmu dá pohlížet na Němce i jinak než na válkychtivé stvůry. Ano, i válečný film může dojmout, především pokud vidíte, jakých krutostí jsou schopni lidé vůči ostatním lidským bytostem a pokud se pak najde někdo, kdo se snaží nezištně pomoci. Okamžik, kdy Oskar Schindler polemizuje nad tím, že kdyby prodal auto, zachránil by více životů, je nejsilnějším momentem filmu a věta která následuje vzápětí poté z úst jednoho ze zachráněných Židů, je mottem a zároveň životní pravdou: „Kdo zachrání jediný život, zachrání celý svět.“

Statečné srdce - Meky
Husarský kousek Mela Gibsona, který si tímto filmem získal srdce mnoha diváku a to nejen díky skvělému příběhu, ale také díky vynikající hudbě Jamese Hornera. William Wallace skutečně existoval a ztvárnění této historické postavy Gibsonem je úchvatné. Jeho příběh je trnitý a jedná se zde hlavně o boj utlačovaných Skotů proti majetnickým Angličanům, jejichž vzájemné střety se neobešly bez krveprolití, ale i v tomto válečném snímku se najde pár dojemných momentů. Jak už si jistě myslíte, mám na mysli hlavně poslední minuty filmu, kdy se Wallace dostal do spáru nepřítele a má být popraven. Moment, díky kterému patří do naší topky přichází v okamžiku, kdy má zradit to, za co tak usilovně bojoval (nezávislost a vlastenectví)... místo toho však z jeho úst slyšíme… svobodááá!

Umučení Krista - nicneznam
O Umučení Krista si můžeme myslet cokoliv, ale pro mě se jedná o odzbrojující emotivní zážitek, který jsem po prvním zhlédnutí neměl s čím srovnat. Ten film pro mě není silný z pohledu náboženství, ale z pohledu lidskosti, kterou Ježíš v tomto případě představuje. Jeho nelehkou cestu na smrt provází pohledy do minulosti, které vykreslují vztahy s jeho nejbližšími a pomalu připravují půdu pro vyvolání celého gejzíru emocí, který vytryskne ve chvíli, kdy Ježíš padá v uličce s křížem, retrospektivně sledujeme podobný moment z Ježíšova dětství, kdy zakopne a Marie mu běží na pomoc. Vracíme se do současnosti, kde sledujeme paralelní snahu Marie pomoct zmučenému synovi a naposled mu tak být na blízku.

Útěk do divočiny - Bettyna
Jedna věc je společná pro všechny filmy natočené podle skutečné události, a to natolik silný příběh, který si zaslouží dostat se na stříbrná plátna. Útěk do divočiny je jedním z těch filmů, kterému se silný příběh opravdu nedá vytknout. Chris McCandless odešel, coby mladý muž, z domova ve snaze vymanit se ze stereotypu a poznat život bez jakýchkoli příkras. Putoval napříč Amerikou, seznámil se se spoustou lidí, kteří postupně formovali jeho pohled na svět a v nichž objevil přátele na celý život. Jeho snem bylo dostat se až na Aljašku a poznat nefalšovanou divočinu. Chris zažil to, co mu dnes mnozí mladí lidé mohou závidět, viděl svět, poznal život po všech stránkách a získal si skutečné přátele. Bohužel snaha o poznání nespoutané divočiny ho stála život. Moment, kdy umírá, bere divák jednak jako moment, kdy je čas uronit slzu, především díky Chrisovu mládí, ale zároveň jde v jeho smrti vidět i vysvobození a šťastný konec. Málokterý člověk umírá nešťastný, když se mu alespoň z části splnil životní sen, nemyslíte?

Věčný svit neposkvrněné mysli - xxmartinxx
Co se stane, když láska pomalu mizí? Ve světe Charlieho Kaufmana si jí prostě vymažete z hlavy... Jenže Jim Carrey si pomalu uvědomuje, že Kate Winslet stále miluje. Už je ale pozdě - proces začal a jediné, čeho může hrdina dosáhnout, je udržet si vzpomínky na svou milou o něco déle, než navždy zmizí. Ani Věčný svit není klasický romantický film, ale je v něm mnoho scén, které mě svým způsobem dojaly.

Vyšší princip - adams89
Vyšší princip pojednává o velice smutné události. Skupina studentů je nemilosrdně zabita za neškodný vtípek. Dneska se na portréty s oblibou dokresluje kde co, tehdy to ovšem nebylo jako dnes a dokreslený knírek způsobil tragédii, které nedokázal nikdo zabránit. Chlapci nastoupení před svými rakvemi a mnoho velmi emotivních momentů, které nelze zapomenout. Pamatuju si, že i při školním čtení ukázky z Němé barikády vystupovalo z písmen dost silných emocí.

Zelená míle - Meky
Příběh Johna Coffeyho, respektive Paula Edgecomba obletěl celý svět a dojímal, dojímá a ještě dlouho bude dojímat milióny diváků, kteří zasednou k tomuto srdcervoucímu dramatu Franka Darabonta. Z nebes byl na Zem seslán Boží zázrak, stvoření, které paradoxně na sebe vzalo podobu mohutného a na první pohled nebezpečného „černého obra", který ale když vydá hlásku, působí naprosto neškodně a primitivně. Už jen tento fakt ve Vás vyvolá lítost a obměkčí Vás. Díky dobru, které John rozsévá všude kolem sebe si diváka okamžitě získá a ten mu fandí. Dojemnými okamžiky se to ve filmu jen hemží, ale já bych vyzdvihl dva nejsilnější. Uzdravení Melindy – tento moment je natočen mistrovsky, a druhý okamžik, o kterém všichni víme že přijde, ale snažíme se jej co nejvíce oddalovat - poprava Johna na elektrickém křesle. Smutný a tragický konec je vyvrcholením celého příběhu a já neznám nikoho, koho by tento moment nedojal!

Další vydání série TOP