Fotbal očima filmových tvůrců
Celý svět v tomto období žije fotbalem. Jak se to tedy má s tímto sportem ve vztahu k filmu? Které snímky s fotbalovou tématikou byste neměli minout?
Mistrovství světa ve fotbale se dostává do svého závěru. Většina týmů je již doma a jejich hráči se začínají připravovat na nadcházející sezónu ve svých klubech, čtyři týmy ještě čekají na svůj poslední důležitý zápas. Pokud nedělní finále vyhlížíte s vkrádající se nostalgií a pochmurnými myšlenkami na to, že takhle dobrý fotbal opět nějaký ten pátek neuvidíte, možná vám pomůžeme toto neveselé období překlenout. S koncem MS totiž fotbal rozhodně nemusí zmizet z vašich obrazovek, monitorů či pláten domácích kin. A teď to nemyslíme tak, že si tam máte pustit domácí ligu, která může být pro svátečnější fotbalové fanoušky trochu hůře stravitelná, nýbrž fotbalové filmy. Že nevíte jaké? Proto jsme tu my.
Asi nikoho nepřekvapí, že nejvíce filmů s fotbalovou tématikou vzniká ve Velké Británii. O tom, zda je Premier League nejlepší ligou na světě by možná někteří polemizovali, ale když se zeptáte malých klučinů kopajících si za domem do mičudy, kde by chtěli jako velcí hrát, pokud jejich mysl nezapluje rovnou do Realu Madrid, většina z nich bude mít v očích vepsánu anglickou ligu. Ostatně kdo by nechtěl hrát v zemi, která světu fotbal dala. A protože je ve Velké Británii fotbal tak trochu druhým náboženstvím (v některých domácnostech možná i prvním a jediným), logicky i většina filmů pochází z tohoto drsného ostrova. I ostatní převážně evropské země natočí sem tam nějaký fotbalový film, ale co do množství je to vedle fotbalové kolébky zanedbatelné.
Takhle to možná zní, že je filmů o fotbale nepřeberné množství. Opak je pravdou. Filmový trh je zaplňován hlavně americkou produkcí a protože je v zámoří kopaná skoro sprosté slovo a notná dávka Američanů možná ani nezná pravidla, jediné fotbalové filmy vznikající v USA jsou ty o šišaté meruně. Vcelku překvapivě se v této oblasti příliš nečiní ani Latinská Amerika, otěže tedy zůstávají v evropských státech a tam (až na zmíněnou Anglii) přeci jen není fotbalové šílenství tak veliké, aby se tvůrcům vyplatilo cpát tento sport do kin a televizí častěji. Výběr tedy není příliš široký, ale najde se v něm spousta zdařilých snímků…
Historie fotbalu
Pokud se rádi kocháte pohledem na fotbalisty ve vytahaných teplákových soupravách s koženými kopačkami na nohách a možná i na nějaký ten hadrový míč, při filmech si chcete teskně zavzpomínat na fotbalové legendy časů dávno minulých, tyto filmy pro vás budou jako stvořené.
V roce 1930 se MS ve fotbale konalo v Uruguay. Účastnilo se ho 13 zemí a mezi nimi byla poprvé také reprezentace Jugoslávie. Protože se obyvatelé Jugoslávských zemí mezi sebou nikdy příliš nemuseli, nepřipadlo v úvahu, že by se reprezentace mohla skládat ze směsice hráčů různých národností a o účast na MS se tak strhl lítý boj, který nakonec vyhráli Srbové. O jejich cestě k reprezentaci a později o účasti na MS vypráví velmi dobře natočené filmy Montevideo, cesta za snem z roku 2010 a Montevideo, vidimo se!, kterého se diváci dočkali o čtyři roky později. Srbští hráči jsou zde vykresleni jako velmi sympatická cháska, které musíte držet palce i když se vám do toho třeba zprvu nechce, filmy jsou plné typického balkánského humoru a nechybí samozřejmě ani skvělá místní hudba. Pokud se vydáte po cestě sportovních filmů, musíte se připravit na notnou dávku klišé a hutného patosu a od Srbů výjimku čekat nemůžete už vůbec, nicméně oba snímky jsou nesmírně milé a oku lahodící a jako pocta nejlepším srbským fotbalistům historie – Blagojovi „Moša“ Marjanovićovi a Aleksandarovi „Tirke“ Tirnanićovi – fungují skvěle.
Do Německa přinesl fotbal v roce 1984 Konrad Koch, učitel, který přišel na německou chlapeckou školu učit angličtinu. Nebo alespoň něco takového vám bude tvrdit film Velký sen. Učitele Kocha si v něm zahrál Daniel Brühl, který se rozhodl vyhnat z chlapců německou strojenost a fanatickou disciplínu pomocí prapodivné anglické hry zvané fotbal. To, že se v Německu něco takového nelíbilo, je vcelku jasné a tak to fotbal, nadšení mladí hráči, ani jejich učitel neměli vůbec jednoduché. Jak to nakonec s účastníky dopadlo se podívejte sami, nicméně fotbal samotný je v Německu velmi oblíben, takže minimálně ten z toho nakonec vyšel rozhodně dobře.
Ne že by Pelé patřil do dob vzniku fotbalu, úplně první dva kožené míče se dotkly brazilské půdy již v roce 1894, nicméně současnost už to také není, takže sem s ním. Je trochu s podivem, že příběh nejlepšího fotbalisty všech dob někdo kloudně nezpracoval již dříve, ale Pelé: Zrození legendy vznikl až v roce 2016 a jak název napovídá, ukáže nám hlavně Pelého dětství a první světový šampionát, kterého se zúčastnil již ve svých 17 letech. Nutno zkonstatovat, že ho natočili Američané a to sice bratři Zimbalistovi jako svůj první celovečerák. A film podle toho bohužel také vypadá. Je to barevné a sladké jako reklama, akorát delší. Pelé by si jistě zasloužil o něco propracovanější a uvěřitelnější zpracování svého života, ale buďme rádi alespoň za nějaké, protože tahle sportovní legenda by ho mít zkrátka měla.
Fotbal za mřížemi
V zajetí to člověk těžké má a aby se z izolace od okolního světa nezbláznil, potřebuje občas lehké povyražení a upuštění páry. Kulatý míč se na rozdíl od jiných cvičebních pomůcek nezdá býti nebezpečným, umlátit s ním spoluvězně či strážného by bylo přeci jen trochu problematické, takže se k tomuto účelu hodí skvěle. A filmaři si to uvědomují.
Fotbal za mřížemi je remakem amerického filmu Nejtěžší yard z roku 1974, ve kterém si Burt Reynolds postavil tým z vězňů a naložil bachařům v americkém fotbalu. Britové nelenili, upravili pro evropského diváka a vcelku vtipný snímek s Vinnie Jonesem a Jasonem Stathamem byl na světě. Možná nevíte, že než se dal Vinnie Jones k filmu, hrál 15 let fotbal. Vystřídal několik anglických klubů, jeden rok strávil dokonce v Chelsea a hrál také jako kapitán velšského národního týmu. Jako defenzivní záložník měl pověst velmi tvrdého chlapíka a jednu dobu držel rekord v nejrychleji udělené červené kartě, kterou mu rozhodčí ukázal hned po pěti vteřinách hry. Fotbal i tvrdost mu tedy budete ve filmu rozhodně věřit. To Jason Statham dal před fotbalem přednost potápění, ovšem šílenosti, které ve filmu vyvádí v bráně budete jednoznačně milovat.
Jak již bylo řečeno, v Americe fotbal příliš netáhne, ale sem tam nějaký ten film přeci jen natočí a jedním takovým je Vítězství z roku 1981. Přesune nás do zajateckého tábora pro spojenecké vojáky, kteří si čas krátí hraním fotbalu. Toho si všimne německý důstojník a domluví s vězni zápas. Z nevinné hry se stane propagační akce obřích rozměrů a pro zajatce vynikající příležitost k útěku. Abyste nalákali Američany dívat se na něco takového, je nutné film řádně obsadit. Ústřední postavu si tedy střihl Sylvester Stallone, který ovšem hraje (jak jinak) hráče amerického fotbalu a co pět minut upouští na adresu kopané štiplavé poznámky. Ty by mohly nazdvihnou evropského diváka, z čehož se dá vybruslit oslovením několika fotbalových hvězd 70. a 80. let. A když navíc necháte britskou hvězdu Michaela Cainea toho drzého Amíka několikrát setřít, rázem máte všechny na své straně. Ve filmu se nakonec objevilo celkem 18 profesionálních fotbalistů z různých koutů světa, vedle Pelého (nic nenamíchne nácka víc, než když mu dá gól polomrtví černoch) se tak ve filmu ukáží například Bobby Moore, Osvaldo Ardiles, John Wark, Kazimierz Deyna, Hallvar Thoresen, Paul Van Himst či Co Prins. A to už je slušný tým.
Manchasterrrrr, Manchaster United!
Když si pustíte snímek United, první písničku, která kdy byla složena pro tento fotbalový klub (The United Calypso) nedostanete z hlavy několik dní, to vám mohu skoro zaručit. Pro mě osobně je tento televizní film asi to nejlepší, co jsem zatím s fotbalovou tématikou viděla. Film popisuje události okolo tragického pádu letadla s hráči Manchesteru United v roce 1958, kterou řada z nich nepřežila a zároveň ukazuje i zrod skvělého britského fotbalisty Bobbyho Charltona. A dá se říci, že v něm najdete úplně všechno, co můžete v podobném filmu chtít vidět. Talentovaného mladíka z ulice, který se snaží dostat do svého vysněného týmu, lásku k fotbalu, týmového ducha, semknutí hráčů, fanoušků i klubu po tragické události, povstání klubu z popela, skvělou atmosféru i dech beroucí záběry. Ano, tvůrci občas už příliš tlačí na pilu, dokud vám slza neukápne, nedají vám pokoj, nicméně i tak se jedná o velmi zdařilý snímek, podtržený skvělými hereckými výkony převážně Davida Tennanta a talentovaného Jacka O'Connella. Takže pokud jste tento film minuli, rozhodně doporučuji napravit.
Další z řady britských filmů nás nezavede do Manchesteru, ale k Brianu Cloughovi, k vynikajícímu anglickému hráči a hlavně trenérovi, který vynesl ne jeden druholigový tým až na samý vrchol Premier League. Jeho příběh můžete zhlédnout ve filmu Prokletý klub s Michaelem Sheenem v hlavní roli. Film se soustředí na rivalitu mezi trenéry týmů Derby County a Leeds United, která tak trochu přeroste únosnou mez. Film natočil Tom Hooper, režisér, jehož filmy mají nespornou kvalitu a ani v tomto případě se nejedná o výjimku.
Z outsidera hvězdou?
Asi nejoblíbenější ze všech témat je vzestup chudého chlapce z neutěšených poměrů k hvězdné kariéře fotbalisty. No dámy mají romantické komedie, tak proč by pánové nemohli mít také svojí pohádku.
Snad ve všech seznamech nejlepších fotbalových filmů, které na internetu najdete, se nachází film Góóól! / Mexická vlna. Upřímně moc nechápu proč, příběh o mexickém chlapci, který se silou vůle dostal až na trávník Newcastle United (a to jako fotbalista, ne údržbář) je přestřelený snad ve všech ohledech a nejednou jsem skoro až nevěřícně zírala na monitor, jestli to tvůrci myslí opravdu vážně. Tahle americká pohádka to bohužel vážně myslí. Možná je to tím, že mé srdce tíhne spíše k Británii než k Americe, ale tento film mne opravdu neoslovil. Reakce diváků jsou ovšem z většiny pozitivní, takže vám jeho existenci nemohu zatajit. A pokud se vám líbil, či líbit bude, můžete vyzkoušet také další dvě pokračování, která vznikla. Ta už příliš nadšení nesklidila, ale třeba vám padnou do noty.
Pro britofily jako jsem já z tohoto soudku doporučím spíše film Není nad Jimmyho, ve kterém jde sice jen o fotbalový školní pohár, ale Jimmy Grimble to při cestě do finále také nemá jednoduché (být jediným fanouškem Manchesteru City ve škole, kde všichni podporují Manchester United, je těžká řehole) a navíc to zvládá ještě s vtipem a jistým nadhledem, který výše zmíněnému snímku chybí.
Fotbal a fanoušci
Fotbaloví fanoušci jsou kapitolou samo o sobě a filmů s tématikou hooligans vzniklo možná zdaleka nejvíce. Asi i proto, že se jejich řádění dotýká i „normálních“ obyvatel, které fotbal buď nezajímá, nebo na něj chodí opravdu kvůli sportu a ne kvůli adrenalinu z mlácení lidí.
Asi nejznámějším snímkem z tohoto ranku je film Hooligans z roku 2005, ve kterém si zahrál jak Eliah Wood, tak Charlie Hunnam. Eliah je v něm coby naivní Američan vyskytující se poprvé na Londýnské půdě postupně vtahován do temného a násilnického světa fanoušků West Ham United. Jedná se o poctivé drama, čekejte tedy hlavně hutnou atmosféru. Scénář k tomuto filmu napsal bývalý příslušník hooligans Dougie Brimson, takže se můžete těšit na vcelku reálné vykreslení, i když konec filmu ne všem sedne.
Britský film Hooligans, který vznikl o rok dříve než jeho koprodukční bratříček, podává stejnou problematiku pro změnu formou humornou, i když dobrých bitek se v něm samozřejmě dočkáte také. Zavede nás k Tommymu Johnsonovi, zarytému fanouškovi Chelsea, který veškerý volný čas tráví ve společnosti žen a drog a nejlepším zážitkem pro něj je, když může dát někomu pořádně na budku. Pronásledující noční můry ho postupně přivedou k zamyšlení, jestli tento způsob života má smysl. Nevím, zda byste s jeho závěrem souhlasili, nicméně co je ve filmu hezky ukázáno, je organizovanost britských chuligánů. Mně osobně chyběla alespoň jedna postava, která by vzbudila byť jen špetku sympatií a příval sprostých slov už někdy tahal za uši, ale jako náhled do života chuligánů v Británii tento film poslouží skvěle. I když rozumět jim po zhlédnutí nebudete ani o píď víc.
Filmů o hooligans je nepřeberné množství, ale tady se chceme bavit hlavně o hře samotné, takže přiložím ještě jeden starší snímek o fanatických fanoušcích, kteří ale chodí na stadion opravdu na fotbal. V romantické komedii z roku 1997 Ve fotbalovém kotli si zahrál sympaťák Colin Firth, který musí řešit zásadní problém, jestli upřednostní fotbal či ženu, protože jeho nová druhá polovička tuhle hru opravdu nesnáší. Na poli romantických komedií ani filmech o fotbalu se nejedná o žádný zázrak, ale pokud vedle sebe máte nějakého vášnivého sportovního fandu, mohl by vám třeba tento film pomoci pochopit jeho myšlenkové pochody.
A jsme na konci. Ne snad, že by tohle byl výčet úplně všech filmů o fotbalu, to rozhodně ne, ale to nejdůležitější se sem snad podařilo vměstnat. Věřím, že si z předložené nabídky vyberete a fotbalové filmy vám pomohou překlenout dobu, kdy budete netrpělivě vyhlížet Evropský šampionát. Ten bude mít sice v roce 2020 dost prapodivnou podobu, ale věřme, že kvalitního fotbalu se nám na něm dostane.
Na závěr ještě jedna specialitka. Fotbalová horečka může zachvátit i lidi, u kterých byste to rozhodně nečekali a objevit se na nejroztodivnějších místech. Třeba v takovém buddhistickém klášteře na indickém území. Jak to tam v průběhu světového šampionátu může vypadat, se podívejte ve filmu Pohár. Tento dojemný snímek založený na skutečných událostech vznikl v koprodukci Bhútánu a Austrálie a je zároveň i prvním Bhútánským filmem, který se dočkal mezinárodní distribuce. Není to komedie k popukání, svým způsobem tento snímek zanechá v člověku smutek, je ale nesmírně něžný a pohladí po duši každého, kdo ve svém srdci nosí lásku k fotbalu…
Chybí vám ve výčtu nějaký váš oblíbený film s fotbalovou tématikou? Zaujalo vás něco z nabídky? Dejte nám vědět.
