Glóby od A po Z
Tak je to za námi. Jubilejní pětašedesátý ročník Zlatých glóbů se neobešel bez překvapení. Jedno z nejsmutnějších byla situace, v jaké se předávání cen konalo. Žádný gala večer plný rozverných filmových celebrit, pouze tisková konference, přenášená zpravodajským kanálem CBS, na které padla jména těch „nejlepších“. Všichni jste o tom jistě slyšeli, nebo četli nějaký článek. Tady je malá rekapitulace.
Vzniklá situace se váže k datu 5. listopadu, kdy profesní asociace filmových a televizních scenáristů Writers Guild Of America odložila pera a namísto nich se chopila transparentů, začala stávka. O čem že stávka je? Kdo v duchu pomyslel na peníze, má bod. Scénáristé se totiž nechtějí dál nechat producenty brát na hůl a vytáhli do boje. Jejich požadavky jsou jasné. Chceme podíl z internetové distribuce a zvýšit mikroprocenta z prodaných DVD na dvojnásobek, hlásají do světa. Odpověď? NE!
Už historie ukázala, jak tvrdými byznysmeny producenti jsou a umějí si stát za svým. Například v roce 1988 se stávkovalo neuvěřitelných 22! týdnů a pokladny studií přišli o částku převyšující půl miliardy dolarů. Výsledkem byla smlouva, na které scénáristé tratili ještě více.
Současná situace se roku 1988 začíná blížit. Na začátku prosince to sice vypadalo na brzký konec stávky a rychlou dohodu. Jenž nic takového se nestalo a na utahování opasků se teď musejí připravit scénáristé bez práce, studia bez scénářů a divák bez svých oblíbených pořadů. Pisálkové už o svém pohledu na věc dokonce stihli natočit video, ve kterém se snaží působit, jako kdyby neměli na chleba a vodu (pokochat se můžete zde). Producenty to však zdá se neoblomilo, a například studio Fox prohlásilo, že pokud nebudou natáčet takové množství filmů jako dosud, ještě ušetří. Při informacích o ztrátách, čítající na 300 milionů se však hlavouni u Foxů jistě příliš nesmějí.
A tady se dostáváme zpátky ke Glóbům. Jít proti odborům se v Hollywoodu příliš nikomu nechce, a tak nebyl k sehnání člověk tak schopný, aby stvořil k tomuto gala večeru texty (už teď si vrabci na střechách štěbetají o tom, že populárnější Oscary postihne totéž). Navíc se ke scénáristům postupně připojila i herecká organizace (jejich smlouvy s producenty se mají projednávat začátkem června tohoto roku) a pozvánky na ceremonii předávání cen začali vracet ty nejzářivější hvězdy. Jako jeden z prvních se na stranu scénáristů postavil George Clooney, postupně ho doplňovala jména jako Johnny Depp, Jodie Foster, Keira Knightley, až se po čase mohla asociace WGA pyšnit prohlášením, že na ceremoniál by se nedostavil ani jeden ze 72 nominovaných.
Přestože se pořadatelé snažili najít alespoň krátkodobé řešení a zachránit tak velice populární Zlaté Glóby (jen loni přímí přenos sledovalo 20 milionů lidí), ale co … však vy víte, jak to dopadlo.
Vítězové a poražení
Kdo si bude svůj glóbus vystavit na krb jste si mohli přečíst v našem článku, vyšlém již celkem brzo po samotném vyhlášení. Přesto mi to nedá a několika větami se k vítězům a poraženým vrátím. Přestože nominace „opanovaly“ především čtyři snímky, akademie dělila spravedlivým dílem a nikdo příliš nevyčníval. V krutém boji o film roku nakonec zvítězil britský import Pokání a Wright bude jistě spokojen i přesto, že cenu za režii „vyžral“Julian Schnabel za Skafandr a motýl. To jistě příliš nepotěšilo staříka Ridleyho Scotta (ani mě). Jeho Americký gangster vybouchl na všech frontách a nepřímo se tak potvrdilo, že akademici na typově podobné filmy dvě sezony po sobě příliš neslyší (na Oscarech to bude něco jiného, nebo ne?!). Na stejnou sošku jako Ridley si zuby brousili režiséři skutečně zvučných jmen. Pro bratry Coenovi jest náplastí ocenění za scénář, Buton bude nejspíš žal zapíjet na oslavě Johnnyho Deppa, který získal svůj první Glóbus vůbec a nechal za sebou (dle mého skromného názoru oprávněně) Hankse a Philipa Seymoura Hoffmana. Toho navíc porazil v další kategorii i Bardem, a tak bude u Hoffmanů asi smutno. Dvě esa v rukávu měla i Cate Blanchett, ta ovšem na rozdíl od svého kolegy jedno ocenění získala (bohužel na úkor mé favoritky Saoirse Ronan). Pokání v podobě sošky za hlavní ženský výkon nedostala ani Keira Knightley a nakonec ani (můj favorit, jak jinak) James McAvoy. Po dvou letech se na plátna totiž vrací Daniel Day-Lewis a to je vždycky něco.
Popravdě, ostatním kategoriím jsem přílišnou pozornost nevěnoval, takže si vítěze můžete přečíst buď u nás, nebo například tady. Glóbům zdar a obraťme zrak a očekávání k Oscarům.