Festivalové okénko: La Película 2018

Za zvuků kastanět se přesouváme z chladného severu na sluncem prozářený jih, abychom si užili jedinečný vhled do španělské kultury prostřednictvím filmového plátna.

V pátek 9.2. začaly Olympijské hry a jistě se mezi vámi najdou sportovní fanoušci, kteří budou následující dny přilepení k televizním obrazovkám. Ale buďme upřímní, ne všechny sporty baví každého. Milovník snowboardingu asi nebude chtít sledovat zápasy v curling, biatlonové fanoušky třeba nenadchne short track, milovníci hokeje zase skoky na lyžích. Zkrátka každý najde v programu skulinku, kterou bude moci využít k jiným aktivitám. A protože venku to nevypadá zvlášť lákavě, daleko lepší než jít na procházku, je vyrazit do kina. A pro to není vhodnější události, než filmový festival, tentokrát ze slunného Španělska.

La Película nenabízí jen filmy španělské, ale budeme s ní moci vycestovat i do Venezuely, Panamy či Mexika. Celkem se můžeme těšit na 19 filmů, z nichž pět bude věnováno nyní 66 leté španělské herečce a zpěvačce Aně Belén. Festival potrvá od 13. 2. do 4. 3. a zajít na něj budete moci v Praze, Brně, Ostravě a Hradci Králové.

Ano, La Película je již v plném proudu. Snaha vypustit tento článek na světlo boží před zahájením byla veliká, avšak poskytovatel internetu se rozhodl trochu záškodničit, takže se vše bohužel nepodařilo stihnout včas. Nicméně pražská část stále trvá a v ostatních městech španělská přehlídka teprve propukne, takže se pojďme podívat, co nás ještě čeká.

Festival byl letos zahájen čtyřmi cenami Goya ověnčeným revenge thrillerem Pozdě na hněv. Námětem tohoto snímku je dle poznámek režiséra úvaha: Kdyby někdo někdy ublížil mé rodině, zabil bych ho bez váhání? A ukáže nám, jak může touha po pomstě narušit poklidný život několika lidí kolem jednoho obyčejného baru. Ukázka k filmu vypadá velmi slibně, takže si tuto španělskou filmovou událost roku 2016 určitě nenechte ujít. Kromě zahájení bude promítána ještě jednou, takže příležitost stále je.

Dalším zajímavým španělským filmem je Veronika a tentokrát by měli zpozornět fanoušci hororového žánru. V archivech španělské policie existuje pouze jeden případ, kdy byla oficiálně zaznamenána existence nadpřirozených jevů. A tohoto případu se chytil jeden z mistrů současného hororu, Paco Plaza, který stojí například za sérií REC. Ústřední zápletku tvoří svět Veroniky a jejích sourozenců, kteří se musí střetnout se silami zla, o jejichž existenci zatím neměli tušení.

Na letošním ročníku budete moci zhlédnout také dva dokumentární filmy. Tím prvním je Síla míče, který má na svědomí režisér a producent Alberto Serra. Síla míče je prvním a jediným dokumentárním filmem o úspěších panamského národního fotbalového týmu a zachycuje reportážní metodou okolnosti, problémy a události, které ho dovedly až na mistrovství světa. Takže pokud vám ta přehršel zimních sportů začíná lézt na nervy, máte rádi fotbal a rádi vyzkoušíte ukázku málo známé produkce ze Střední Ameriky, tento snímek by pro vás měla být jasná volba.

Carlos Saura již dnes patří mezi klasiky španělské a světové kinematografie. Pokud byste se však o něm chtěli dozvědět něco více, vaše cesta za poznáním by nemusela být úplně jednoduchá, protože o něm neexistuje mnoho knih ani filmů. Saura navíc velmi nerad mluví o svém díle. A právě tato zkutečnost přivedla režiséra dokumentu Saurovi k neobvyklému přístupu. Oslovil všechny potomky Saurova klanu a nechal je vyprávět o svém otci a jeho práci. Vznikl tak mnohovrstevnatý příběh filmů a života Carlose Saury, který asi neodhaluje nic nového z jeho tvorby, ale zato odkrývá jiné zajímavé aspekty.

A dostáváme se do Jižní Ameriky. El Inca, to je strhující příběh o životě skutečného venezuelského boxera Edwina « El Inca » Valery, který proslul bezpočtem vítězství a jeho specialitou bylo soupeře knokautovat. Inkova hvězdná dráha je pevně svázána s latinskoamerickým prostředím, kde je sice možné povstat z prachu ulice na výsluní, ale nelze se zcela takového stigmatu zbavit. Zatímco americká série Rocky je romantickým pohledem na splněný sen, v případě El Inky lze spatřovat metaforu pokořeného inckého impéria jako národní tradice. Zárukou kvality by mohla být také skutečnost, že Venezuela vybrala tento film jako svého zástupce na Oscary za nejlepší zahraniční film.

A z Venezuely se přesuneme do Panamy. Film Bez zastání je inspirován skutečným příběhem a režisér chtěl s jeho pomocí poukázat na panamský problém sexuálního zneužívání. Hlavní hrdinka Adéla je indiánská dívka, která se stane obětí domácího násilí a sebere v sobě dost síly, aby utekla do centra zaměřeného na pomoc lidem v nouzi. Zde se setkává s Marií Alejandrou, která nechce tyto oběti nechat bez zastání a snaží se dosáhnout spravedlnosti. Počet podobných případů, které se v Panamě každoročně stanou, je alarmující, ale společnost nechává tyto lidi bez pomoci. Proto je celý příběh koncipován více jako optimistická osvěta než bezvýchodný obraz skutečnosti. Při odchodu z kina tak snad nebudete v hluboké depresi, avšak film jistě vybídne k zamyšlení.

Ana Belén již ve 14 letech započala svou pěveckou kariéru a hned vzápětí pronikla i do světa filmu, když byla obsazena do hlavní role ve snímku Zampo a já. Po studiu herectví se stala přední členkou madridského divadla Teatro Español a účinkovala rovněž na prknech pařížských a londýnských divadel. Přelom v její filmové kariéře nastal v osmdesátých letech, kdy si zahrála mimo jiné i ve filmu Démoni v zahradě, který skvěle vykresluje španělský venkov 40. a 50. let minulého století. Ústřední postavou filmu je desetiletý přecitlivělý chlapec, o jehož náklonnost soupeří matka s tetou. Tento film budete moci zhlédnout na festivalu v rámci cyklu věnovanému právě této španělské divě. Mezi její další promítané snímky patří například vynikající komedie Láska vážně škodí zdraví, ve které si zahrála také Penélope Cruz, či film Dům Bernardy Alby, který je adaptací slavné divadelní hry Federica García Lorcy a ukazuje příběh panovačné matky ovládající svůj dům a nelítostně prosazující tradiční řád a morálku.

Zbylé filmy, které festival nabízí najdete jednak v našem seznamu a samozřejmě také na webu festivalu, letos oděného do fialovo-růžového hávu. Nezapomeňte také, že dnes začíná Future gate, festival zaměřený na žánr sci-fi. Ten nabídne 10 celovečerních filmů a pásmo kraťasů (všechny naleznete opět na našem festivalovém profilu) no a příště se přesuneme do Asie. Ovšem ne do Koreje, které je teď všude plno, ale do Japonska na Eiga-sai.

Kdy a kam vyrazit?

PRAHA; kino Světozor; 13 – 18. 2.
OSTRAVA; Minikino; 20 – 22. 2.
HRADEC KRÁLOVÉ; Bio Central; 26 – 28. 2.
BRNO; Univerzitní kino Scala; 2 – 4. 3.