BRK: Pěkně blbě Oklamaný milenec na Planetě opic
Přehled aktuálních týdenních novinek je tu! Která vás oslní?
To je ale zamotaný název dnešního článku, že ano? A klidně mohl být delší. Dneska totiž po delší přestávce přichází větší množství novinek. Rovnou sedm kousků napříč různými žánry. Jelikož je toho skutečně hodně, jdeme rovnou na to …
Axolotl Overkill
Šestnáctiletá Mifti žije v Berlíně, kde vymetá večírky,
experimentuje s drogami a sexem a kašle na školu. Dospělí, které
potkává, jí přijdou zoufalí. Ti si o ní na oplátku rádi myslí, že je
moc drzá, často zbytečně smutná a bezhlavě zamilovaná. Dospělí zoufalci
se totiž nechtějí zabývat podstatou věci. Mifti ví, že je na všechno na
celém světě sama. Ať už tahle fráze znamená cokoliv. Je na tom stejně
jako vodní dráček axolotl, který přežije všechno a s každou
zkušeností se stává někým novým.
Hned pět filmů, které jdou tento týden do českých kin, měli diváci možnost poprvé vidět již na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Pokud jste se do Varů nedostali, ale zajímá vás, co tam bylo k vidění, můžete vyzkoušet hned první z nich, Axolotl Overkill.
Na počátku byla šestnáctiletá dívka s velkým talentem. Ve 13 letech začala psát, v 16 debutovala jako režisérka s 40 minutovým snímkem Torpedo a v 18 napsala svůj první román Axolotl Roadkill, který hned získal mezinárodní uznání. Nyní si můžete v Berlíně zajít na její divadelní hru a nebo do kina na filmové zpracování jejího první knihy. Řeč je o německé režisérce, herečce a spisovatelce Helene Hegemann.
Její film Axlotl Overkill není dle jejích slov o generační propasti, jak by se mohlo zdát, ale o stírání hranic. Mezi pohlavími, mezi bohatými a chudými, mezi starými a mladými. Snímek zatím své diváky rozděluje celkem výrazně do dvou skupin. Jedna v oné divoké jízdě nenalézá žádný smysl, druhá vidí energií nabitý, citlivý a zábavný film o dívce revoltující proti společenským standardům. Hodnocení od kritiků i diváků obecně se zatím pohybuje lehce nad průměrem. Jak ohodnotíte mladou Mifty s tučňákem vy? (Janca.W)
Očekávání redakce: 40%
Válka o planetu opic
Přestože o to Caesar nestál, je společně se svou rodinou a celou
kolonií zatažen do války proti lidem. Když pak v bitvě opice utrpí
těžké ztráty, je Caesar rozhodnut pomstít smrt svého dítěte tím
nejkrutějším způsobem. Jeho následný střet s plukovníkem, který vede
armádu lidí, může určit další osud celé planety…
A je tu třetí díl úspěšné série příběhu, který předchází Planetě opic. Včera jsme se ponořili zpátky do minulosti a podívali se, jak si vedly minulé díly. Jak si ale vede Válka o planetu opic? Přímo famózně!
I když název může trochu hrozit tím, že dostaneme jen obrovskou nálož války mezi lidmi a opicemi, není tomu naštěstí tak. Opět se chválí atmosféra, vizuální stránka, propracované chování opic a vyhrocené situace. Hodně se zaměřujeme na emoce a nejvíce ze všeho se obdivuje zpracování. Ty opice vypadají jako živé! Trochu se tedy vracíme k prvnímu dílu, kde akce nebyla hlavní motivací úspěchu. Ale nebojte se, akce ve filmu je a je dobře udělaná.
Pokud se vám líbili předešlé díly, dalším nic nezkazíte. Zahraniční hodnocení je dokonce lepší než u jedničky či dvojky. Úspěch se čeká i u nás a taktéž obrovské tržby, takže klidně svými penězi přispějte. Rozhodně nejočekávanější novinka tohoto týdne, kterou neuděláte krok vedle – samozřejmě pokud se nebojíte šimpanzů. (Atticus)
Očekávání redakce: 80%
Dvojitý milenec
Chloé, mladá křehká žena se sklony k depresím, začne docházet na
psychoterapii a bezhlavě se zamiluje do svého psychologa Paula. Poté, co se
milenci sestěhují, začne Chloé zjišťovat, že v Paulově minulosti něco
nehraje, až objeví existenci jeho jednovaječného dvojčete. Proč Paul
přede všemi skrývá, že má bratra? Jaké dávné tajemství je spojuje a
rozděluje? A jde skutečně o dvojče, nebo jen o promyšlenou lež, kterou
se Paul snaží zakrýt druhý život svého temnějšího já? Erotikou
prosycený thriller z tvůrčí dílny zkušeného francouzského režiséra
Françoise Ozona je promyšlenou filmařskou poctou legendárním snímkům jako
Rosemary má děťátko, Příliš dokonalá podoba nebo Základní
instinkt.
Ve Varech jste měli možnost vidět také Dvojitého milence. A ani tohle není úplně lehký filmový materiál. François Ozon se nechal inspirovat románem jedné z nejvýraznějších a nejplodnějších představitelek moderní americké literatury Joyce Carol Oatesové s názvem Lies of the Twins a stvořil velmi hutný psychoerotický thriller, který se vám zadře pod kůži.
Hlavní hrdinku Chloé, která je opředená mnoha protiklady, ztvárnila francouzská herečka Marine Vacth, která s Francois Ozonem spolupracovala již na filmu Jen 17. Chlóe je lapená mezi dvěma bratry. Paul je hodný a ochranitelský, chová se spořádaně a rezervovaně. Luis je naproti tomu mnohem smělejší, provokativnější a dalo by se říci že chvílemi až zlý. Pro Jérémie Réniera muselo být vtělení do dvou tak odlišných lidí hodně náročné. Aby sám nepotřeboval po natáčení péči psychologa, režisér natáčel nejprve scény s Paulem, pak teprve scény s Louisem. Pro herce nebyla jednoduchá ani erotická stránka filmu. Těch velmi otevřených sexuálních scén je ve filmu totiž opravdu hodně. Až člověka napadá, co asi filmu říkají životní partneři obou představitelů.
U podobných filmů je sledování ohlasů těžké. Není to zkrátka snímek pro každého. Pro spoustu diváků je tenhle film již příliš silná káva, ale z těch co se na něj odváží jít je velké množství lidí, kteří z kina odcházejí nadšení. Záleží tedy asi hlavně na tom, jestli vás dané téma zaujme a jak dalece se dokážete otevřít tomuto provokativnímu zpracování. Jedno je ale jisté. Pokud se na film odhodláte jít, přijďte do kina včas. Začátek filmu prý z hlavy jen tak nedostanete… (Janca.W)
Očekávání redakce: 50%
Milovník po přechodu
Coby neodolatelný seladon městských bazénů měl Maximo jediný
cíl – klofnout bohatou starší dámu, nechat se vyživovat a vést sladký
život. Klaplo to dokonale. Každá zlatá žíla ale někdy vyschne. Vlastní
datum vydání právě zařadilo Maxima do kategorie lenivých veteránů, když
se jeho velmi stará žena spustí s velmi mladým prodejcem aut a podvedeného
Maxima vykopne na ulici. Ze zlaté klece se stěhuje k sestře do obyčejného
bytu a ocitá se ve světě lidí, kteří pracují, nakupují, sami si vaří a
provádějí další nepředstavitelné věci. Tudy ale cesta nevede. Ještěže
existují děti a ty mají spolužačky a ty zase mají starou bohatou babičku.
Svět by přecijen mohl být zase spravedlivý a další boj o pohodlný život
může začít. Povede se Maximovi oprášit své zašlé umění svůdce a
obnoví slávu svých žlutých plavek? Předá tajemství milovníka svému
malému synovci.
S Milovníkem po přechodu je to ohromně těžké a psát kloudný názor taktéž. Podobně jako níže uvedený Svět podle Daliborka, tento film buď budete milovat, nebo nenávidět. A je pravdou, že z popisu či z ukázek chuť na film zajít nedostanete. Je to ale škoda?
Teď budu vycházet čistě jen z recenzí a ohlasů na internetu, kterých zas až tolik není. Kupodivu lidé film chválí. Samozřejmě se nebude jednat o nejlepší komedii letošního roku, ale člověk by čekal víc negativních poznámek. Ale nejsou! Samozřejmě je ve filmu vnucený humor, který spíše diváka otravuje, ale není ho zas až tolik. Ostatní humorné scény, které vycházejí ze samotného příběhu, jsou už povedené a člověka dokážou rozesmát. Dalším lákadlem je samozřejmě Salma Hayek, která hraje sestru Maxima.
Nejpovedenější je asi myšlenka. Za peníze si štěstí nekoupíte a můžete díky této snaze přijít i o rodinu. A základem šťastného života je poctivá práce, která vás uživí na celý život. Takže si prosím z filmu neberte příklad! Každopádně, pokud jste se u ukázek zasmáli, na film jděte a negativních recenzí si nevšímejte. Pokud vás ale novinka nezaujala či znechutila, je tu dalších 6 filmů, které se vás snaží zaujmout. (Atticus)
Očekávání redakce: 30%
Pěkně blbě
Stejně jako mnoho jiných komiků, i Kumail se snaží opustit malé
pódium zapadlého klubu a vystoupit před velkým publikem. Muže, který má
v rukávu atraktivní angažmá, se však Kumailovi nedaří zaujmout, jeho
nová show o pákistánském původu navíc sklouzává do nezábavného
monologu. Šťastným Kumaila nečiní ani rodiče, kteří by syna raději
viděli jako právníka po boku některé z pákistánských dívek, které
synovi vytrvale dohazují. Vše se zamotá v momentě, kdy se Kumail seznámí
s Emily, jež si ho získá svou osobitostí a smyslem pro humor. Dilema,
jestli říct rodičům o přítelkyni, která základnímu kritériu
nevyhovuje, tak Kumailovi pořádně zkomplikuje život. Manželé a
spoluscenáristé snímku Emily V. Gordonová a Kumail Nanjiani do příběhu
přenesli zkušenosti z reálného života, dokonalá souhra dvojice tak filmu
dodává na autenticitě. Přidáme-li k tomu navíc lehkost a
bezprostřednost, s jakou je snímek režírován, příjemná a upřímná
komedie, jež nespadne do propasti klišé, je na světě.
Pěkně blbě je sakra pěkně dobře natočená romantická komedie. Padají výroky, že se jedná o nejlepší romantickou komedii všech dob. Možná přehnané, ale něco na tom musí být. Novinka je opěvována a vyhledávána. Hned po Válce o planetu opic je s Oklamaným druhou nejočekávanější novinkou tohoto týdne. Spousta vtipu, ale i dojemných scén!
Zajímavé je, že hlavní postavu nehraje herec. Kumaila hraje totiž Kumail. Tento známý komik představuje sám sebe a dá se říci, že vlastně vypráví svůj zážitek. To, co v Pěkně blbě uvidíte, se mu totiž před pár lety stalo. Ano, je to podle skutečných událostí. Proto možná ty výroky o nej romanťárně na světě.
Ať už jste na větu „podle skutečných událostí“ alergičtí či je vám to jedno, u Pěkně blbě se hodně nasmějete. Po upadnutí Emily do kómatu sice přichází dojemnější část, přesto by vás měla bavit. A jako bonus se dozvíte spousty zajímavostí o Pákistánu. Tak co? Dáte Pěkně blbě šanci nebo to bude podle vás pěkně blbý film? (Atticus)
Očekávání redakce: 70%
Oklamaný
Milostné drama z doby Americké občanské války. Zraněný
nepřátelský voják může v prostředí tvořeném pouze ženami zapůsobit
jako odjištěný granát. Oscarová režisérka Sofia Coppola a hvězdná
herecká sestava v čele s Colinem Farrellem, Nicole Kidman, Kirsten Dunst a
Elle Fanning.
Oklamaný je dalším snímkem, který se promítal na karlovarském festivalu. Já bych ho označil snem každého muže. Nejeden muž by Johnovi (Colin Farrell) záviděl a také by chtěl být jediným mužem mezi ženami. Jen si to představte. Klid a bezpečí internátu, žádní jiní muži, pohoda u krbu a krásné ženy. Co víc si přát. I nu, ne vše krásné je hned dobré!
Novinka, která mi z nějakého důvodu lehce připomíná polskou komedii Sexmise, sklízí úspěchy. Cena za režii na festivalu v Cannes je jen třešnička na dortu. Základní kameny má film ve skvělých recenzích. Chválí se herecká sestava – není se divit, každý je snad světoznámý. Chválí se kamera – bez osvětlování, čistě jen za denního světla. Chválí se napětí – ke konci trochu hororové. A chválí se směs žánrů – chvíli drama, chvíli erotický román, chvilku černá komedie.
Všechno to zní moc zajímavě a i jen kvůli jednomu zvýše uvedených důvodů byste novince měli dát šanci. Nové zpracování stejnojmenného snímku z roku 1971 se jednoduše povedlo. Sympaťák voják se zraněním uprostřed dívčího internátu. Svůdné hry, škádlení a i boj o život. Na Colina Farrella se vrhnou rovnou tři generace žen. Jak je to myšleno? Zjistíte v kině … (Atticus)
Očekávání redakce: 70%
Svět podle Daliborka
Svět podle Daliborka je filmový portrét autentického českého muže
z Prostějova, kterého štáb režiséra Víta Klusáka sledoval po dobu dvou
let (2015 – 2016). Dalibor K. (37) pracuje jako lakýrník, točí
amatérské horory, skládá naštvané písně, maluje a je neonacista.
Blíží se mu čtyřicítka, ale stále bydlí se svojí mámou Věrou (63).
Nesnáší svoji práci, cikány, Židy, uprchlíky, homosexuály, Merkelovou,
pavouky a zubaře. Ještě před aktuální vlnou youtuberů se jeho domácí
video s vystřelovacím obuškem stalo na českém internetu hitem.
O tomto počinu vám toho asi moc neřeknu, jen to, že se jedná o dokument – stylizovaný filmový portrét autentického českého neonacisty z Prostějova. Stačí? Ne? Dobře …
Tuto novinku má na svědomí režisér Vít Klusák. Ten založil společnost, která se právě soustředí na dokumentární filmy (Hypermarket Film). Nejslavnější jeho dílo je komediální dokument Český sen, kde šlo o falešný hypermarket a napálení lidí. Od té doby samozřejmě natočil spousty dalších dokumentů, ale tento aktuální, ten se nám taky asi zapíše do myslí.
Natáčení nebylo nic jednoduchého. Už jen samotné přemluvení Dalibora, aby si stoupl před kamery, byl nadlidský výkon, protože štábu vůbec nevěřil a neměl o natáčení zájem. Co ho přemluvilo? Kromě dobré finanční odměny pravděpodobně i možnost sdělit lidstvu své poselství. Dle tvůrců totiž jeho názory jsou častěji ve světě slyšet a nebylo by dobré před nimi zavírat dveře.
Jestli bude mít natočení tohoto dokumentu nějaký postih pro studio, těžko říci, na to si budeme muset počkat (už jednou byl Vít Klusák kvůli svým záběrům na policii). Každopádně, na tento film (dokument) půjdou spíše diváci, kteří se s Daliborem ztotožňují, nebo jsou jednoduše zvědaví a věnují novince čas. Předpokládám, že vás, čtenářů tohoto článku, moc na film nepůjde a vyberete si jinou premiéru týdne. (Atticus)
Očekávání redakce: 20%
BRK (brzy v kinech) je pravidelná rubrika, která vychází každý čtvrtek a informuje vás o aktuálních novinkách v našich kinech.
Tak které novince dáte šanci vy? Nestyďte se a svěřte se nám.
