Remake: Sedm statečných
Co má společného samuraj, pistolník, mstou poháněný muž pořádku, farmář a horník? Pojďte to s námi zjistit v dalším článku o předělávkách.
Vítejte u druhého dílu série článků věnovaných remakům. V tom minulém jsme vám představili Muže, kteří nenávidí ženy. A protože se nejednalo až tak úplně o remake, tentokrát se podíváme na zoubek předělávce jak se patří. Osedlejte své oře, nabijte kolty a vydejte se s námi na divoký západ, kde bezpráví trestá Sedm statečných.
Jak většina z vás tuší, tentokrát se nebudeme omezovat pouze na dva filmy. Už Sedm statečných z roku 1960 jsou totiž remakem o šest let staršího japonského skvostu s názvem Sedm samurajů. Tento film inspiroval mnoho tvůrců, avšak do vod jako Sedm statečných gladiátorů bych se dostala opravdu nerada, zůstaneme tedy u dvou nejznámějších filmů, které z japonského originálu vychází.
O čem to celé je?
Obyvatelé vesnice jsou usurpováni skupinou nájezdníků, kteří kradou lidem jejich jídlo a další zdroje obživy. Padouši sice vesničanům vždy nechají tak akorát, aby přežili, lidé ale mají strach, že příště už by jim to stačit nemuselo a myslí na budoucnost svých dětí, pro které si přejí lepší život. A tak se rozhodnou, že si na pomoc najmou schopné bojovníky, kteří jim pomohou od nesnází. Jako odměnu ovšem nemají mnoho co nabídnout a tak najít ochotné a schopné muže, kteří by jim pomohli, není úplně jednoduché. Do vesnice nakonec dorazí sedm statečných bojovníků, kteří se pokusí připravit vesnici i její obyvatele na příjezd zločinných nájezdníků. Vesnici i většinu obyvatel se nakonec podaří zachránit, ne všichni se však dožijí vytouženého vítězství.
Shichinin no samurai (1954)
Všechno odstartoval jeden z nejvýznamnějších japonských i světových filmových režisérů a scenáristů Akira Kurosawa s filmem Sedm samurajů. Kurosawa film nejen režíroval, ale podílel se na něm i jako scénárista. Snímek je to vskutku výjimečný. Není zase tolik japonských filmů, které by byly známi po celém světě. Tenhle k nim nejen patří, ale je dokonce považován za jeden z nejlepších filmů všech dob. Na IMDb se nachází na 19. místě nejlépe hodnocených filmů. Jestli jste ho tedy ještě neviděli, neváhejte přijmout pozvání filmového velikána Akiry Kurosawy a navštivte s ním a jeho samuraji zemi vycházejícího slunce.
Akira Kurosawa ve svých filmech pravidelně spolupracoval s hercem Toshiro Mifunem, společně spolu natočili okolo 16 snímků. Je tedy jasné, že ani v Sedmi samurajích tento herec nesměl chybět. Zahrál si poněkud neurvalého bojovníka Kikučiya, který se jako samuraj rád prezentoval a rád by se jím stal, avšak svůj rolnický původ zapíral jen těžko. Mezi další výrazné postavy samurajských bojovníků patří dobrosrdečný vůdce skupiny Kambei (Takashi Shimura), uzavřený Kyuzo (Seiji Miyaguchi) – expert v umění ovládání meče a mladičký Katsuširo (Isao Kimura). Sedmičku potom doplnili herci Yoshio Inaba, Minoru Chiaki a Daisuke Kato.
Snímek Sedm samurajů byl oceněn například na festivalu v Benátkách, byl nominován na ceny BAFTA (nejlepší film, nejlepší herec v hlavní roli – Takashi Shimura, Toshirô Mifune) a získal i dvě nominace na Oscara – nejlepší výprava a černobílé kostýmy.
Magnificent seven (1960)
Výjimečnosti Sedmi samurajů si brzy všimli v zámoří, a tak se v roce 1960 dostal na světlo světa remake tohoto japonského pokladu. Režisér John Sturges se rozhodl přenést příběh na americký divoký západ a tak jsme se poprvé ocitli v zemi pistolníků. I v americké verzi si zahrála parta skvělých herců. Role vůdce ochránců, Chrise, se tentokrát ujal Yul Brynner, původem Rus, jehož cesta do Spojených Států a k herectví byla opravdu spletitá. Vedle Brynnera zářil Steve McQueen jako Vin, Charles Bronson v roli Bernarda O'Reillyho či James Coburn, jehož postava Britta ráda ukazovala, že ještě lépe než s koltem jí to jde s vrháním nožů. Tito všichni spolu s Robertem Vaughnem, Bradem Dexterem a Horstem Buchholzem vytvořili legendárních Sedm statečných.
Na úspěchu tohoto filmu se velkou měrou podílel také Elmer Bernstein, autor filmové hudby. Koneckonců nominace na Oscara, kterou si tento film vysloužil, byla právě v kategorii nejlepší hudba. Bernstein složil za svůj život hudbu ke zhruba 200 filmům a na Oscara byl nominován celkem 13 krát. Sošky se nakonec dočkal v roce 1967 za hudbu k filmu Správná dívka. Melodie k Sedmi statečným patří ale beze sporu k jeho nejznámějším.
Magnificent seven (2016)
Trvalo to celých 56 let, než se někdo odvážil s hlasitým odkazem na předchozí filmy tuto klasiku opět předělat. Tím zmíněným je americký režisér Antoine Fuqua, který divákům představil například Training Day, Slzy slunce, Odstřelovače, Pád bílého domu či Bojovníka. Už z tohoto výčtu je patrné, že v novém zpracování notně přibylo akce. Velení se tady ujal Denzel Washington aka Chisolm, který s Fuquou spolupracoval již na oscarovém snímku Training day. Jeho sedmička se může také pochlubit několika známými jmény, do záchrany občanů malého hornického městečka se Denzel pustil spolu s Ethanem Hawkem, Chrisem Prattem, Vincentem D´Onofrio, Byung-hun Leem, Manuelem Garcia-Rulfem a Martinem Sensmeierem.
Nejnovější zpracování bylo také nominováno na několik méně významných cen a má na kontě jedno vítězství. Tím se režisér ale asi příliš nechlubí, jedná se totiž o cenu za nejhorší remake. A to asi mluví samo za sebe.
1954×1960×2016
Jak již bylo řečeno, první film se odehrává v 17.století v Japonsku, kde samurajové zachraňují vesnici rolníků. To, co se považuje za jeden z velkých přínosů tohoto japonského filmu je ukázka sociálního prostředí, kdy můžete sledovat velmi markantní rozdíly mezi jednotlivými kastami japonské společnosti. Kurosawovi se podařilo vykreslit život v Japonsku srozumitelně i pro západní diváky, pro které je chování obyvatel asijských zemí někdy dost špatně pochopitelné. Postavy jsou zde také velmi zdařile vykresleny, netrpí na černobílé ztvárnění, u každého najdete dobré i o něco horší stránky. Velmi důležitou postavou je zde Kikučiyo, sám původem rolník, který nastavuje zrcadlo oběma stranám. Kurosawa sám pocházel ze starého samurajského rodu, takže toto téma pro něj bylo velmi blízké.
Kurosawa je znám tím, že stopáž jeho filmů málokdy výrazně nepřekročí 120 min. Sedm samurajů je potom jeho úplně nejdelším filmem, na výlet do Japonska vás vezme na celých 207 minut. Teď se ale neděste, film je tak dobře natočen, že nudit se u něj opravdu nebudete. Režisér měl díky značné délce velký prostor pohrát si s každým detailem, výsledek je tedy velmi poetická a propracovaná záležitost. A je to právě ochuzení o jakékoliv poetično, co se vyčítá Sedmi statečným z roku 1960.
John Sturges vyměnil samurajské meče za kolty, rýži za kukuřici a Japonsko za USA a Mexiko. Jinak natočil dějově skoro identický film. V Sedmi statečných ale bandité dostali poprvé svou konkrétní tvář. Nájezdníci, kteří usurpovali japonskou vesnici nebyli zblízka skoro vidět, jednalo se zkrátka o skupinu, které se bylo třeba ubránit. V Americe přichází na scénu nelítostný Calvera, kterého skvěle ztvárnil Eli Wallach. A že byl Calvera padouch jak se patří. Další odchylkou v tomto filmu je zrada vesničanů, kteří nakonec banditům vesnici vydají a pistolníci jsou z vesnice vyhnáni. Ačkoliv tedy vesničané nakonec pomáhají při obraně svých domovů stejně jako jejich soukmenovci v původním filmu, morálně z toho v závěru vychází o něco hůře. Toto všechno jsou ale opravdu jen drobnosti, zásadnější rozdíly mezi oběma filmy nenajdete.
Antoine Fuqua si možná usmyslel, že dívat se na charakterní postavy, které nezištně pomáhají slabším již v dnešní době není in a tak přišel v roce 2016 s velmi akčním filmem. Jestli je snímku z roku 1960 vyčítáno, že postrádá Kurosawovu poetiku, u nejnovějších Sedmi statečných už nenajdete ani poselství o nezištné pomoci slabším. Jakýkoliv morální přesah, který předchozí filmy divákům nabízely, je tu zadupán do země. Co praští diváka do očí nejmarkantněji je složení sedmičky. V obou předchozích dílech měla valná většina ochránců pevný charakter. Tentokrát je všechno jinak. Vůdce sedmičky je sice ochránce pořádku, ale práce se ujme ze zcela sobeckého důvodu, kterým je msta. Z jakého důvodu ho následuje zbylých 6 bojovníků nám zůstane utajeno, o jejich motivaci nám režisér neprozradí skoro nic. Skupinka je to ale vskutku zajímavá. Naleznete v ní věčně opilého gamblera, který rád lidem ustřeluje uši, Hispánce hledaného pro vraždu, Asiata špikujícího protivníky jehlicí do vlasů, vyhořelého pistolníka, trochu otylejšího sběratele skalpů a Indiána, který vám k snídani nabídne zaručeně čerstvá játra. Od samurajů a hrdinných kovbojů jsme se posunuli trochu do jiných sfér. Městský odboj navíc vede divoženka s hlubokým dekoltem, neboť v dnešní době musíte do filmu dostat i ženský prvek. A je to právě rasová diverzita, která vám z filmu utkví nejvíce. Samozřejmě spolu mohutnými výbuchy a ohlušující střelbou z kulometu. Víc si z filmu ale neodnesete.
Jak jsem tak sledovala všechny tři filmy za sebou, pobavila mne jedna drobnost. Zatímco zabití samurajů bylo velmi rychlé, občas jste museli čekat na další záběry, abyste se ujistili, že k tomu opravdu došlo, Američané se nezapřeli a skon našich hrdinů tradičně zdramatizovali. Pistolníci pod vedením Chrise dostali na svůj skon každý po minutce, aby samozřejmě před vypuštěním duše zvládli prohodit nějaký ten vtípek či moudro. Chisolmovi muži potom dokonce schytali každý nejprve alespoň čtyři kulky a než přišel čas na jejich dvouminutku a závěrečný proslov, stihli vykonat ještě nějaký ten hrdinský čin. Smrt sama o sobě je, zdá se, pro americké tvůrce zkrátka málo dramatická.
Jako shrnutí lze říci, že Sedm samurajů se prostě překonat nedá. Tento hold samurajskému stavu má všechno, co skvělý film mít má. Najdete v něm morální poselství, propracované postavy, dechberoucí záběry i spoustu materiálu k zamyšlení. Sedm statečných sice postrádá poetiku, ale stále se jedná o kvalitní film, což je ostatně vidět nejen na jeho oblibě, ale i hodnocení. V nejnovějším zpracování najdete pár krásných záběrů, vtipných hlášek a skvěle natočené akce, ale Fuqua by asi udělal lépe, kdyby natočil akční western s jiným příběhem. Jako remake původního díla film totiž příliš nefunguje. Jen řemeslně dobře natočený film u remaku takového veledíla jako Sedm samurajů neobstojí. Musíte do něj vložit něco navíc, ne ho naopak ochudit o všechny prvky, které dělali předchozí díla výjimečná. Málokdo z nás totiž zapomene třeba na hořký závěr filmů, kdy si bojovníci velmi dobře uvědomují, že ač bitvu vybojovali hlavně oni, vítězi jsou vesničané a farmáři, kteří mají pevné kořeny a budou tu stále, i když doba hrdinných samurajů a pistolníků bude již dávno minulostí.
Sedm samurajů | Sedm statečných | Sedm statečných | |
Rok vzniku | 1954 | 1960 | 2016 |
Délka filmu | 206 minut | 128 minut | 132 minut |
Hodnocení IMDb | 8,7/10 | 7,8/10 | 6,9/10 |
Hodnocení KFILMU.NET | 84,6 % | 85 % | 70 % |
Viděli jste všechny tři filmy? Jste fanoušky původního japonského díla nebo je vám bližší akce posledního snímku? Napište nám to do diskuze.