11. 2. 2017

Festivalové okénko: La Película

V některých kinech stále ještě vane severský vítr, do jiných už se pomalu vkrádají sluneční paprsky. Je tu La Palícula.

Po Severské filmové zimě přichází festival plný tepla, slunce a temperamentu. Do kin v Praze, Brně, Ostravě a Hradci Králové brzy vtančí filmy ze Španělska a Latinské Ameriky. Již 12. ročník filmového festivalu La Película proběhne mezi 14.2. a 24.2. a na plátnech kin se v této době vystřídá 18 filmů, mezi kterými nebudou chybět ztřeštěné komedie, psychologická dramata, thrillery, sci-fi či dokumenty. Na malou rozmanitost si tedy rozhodně nikdo nemůže stěžovat.

Zatímco loňský ročník věnoval velkou pozornost filmům baskickým, letos je na festivalu speciální programová sekce věnovaná Valencii. A mezi snímky z této třetí největší metropolitní oblasti Španělska patří i zahajovací film festivalu Noc, kdy moje matka zabila mého otce. Tuto komedii, která nabízí dávku typického španělského humoru, má na svědomí režisérka Inés París. Isabel v ní pořádá večeři pro přátele, na které se snaží přesvědčit slavného argentinského herce, aby přijal roli ve filmu, který se bude natáčet podle předlohy napsané Isabeliným manželem. Snímek získal Cenu diváků na festivalu v Maláze, takže pokud chcete polechtat své bránice, určitě se přijďte na film podívat.

Dalším filmem z Valencie je poněkud temnější snímek La Madre, který byl uveden v Cannes. Vypráví příběh o 14letém Miguelovi, jehož matka nemá práci a není schopná se o něj postarat. Chlapec se snaží nemohoucnost matky před okolím skrývat, aby nebyl umístěn do výchovného zařízení. Načas se uchýlí k matčině bývalému partnerovi, čímž se mu začne život již neúnosně komplikovat.

Mezi festivalové zástupce science fiction patří hvězdně obsazený film Konec. Nejedná se ovšem o velký spektákl, ale spíše psychologické drama odehrávající se mezi několika málo postavami ohroženými neznámou silou. A velké výpravné efekty nečekejte ani u druhého zástupce této kategorie. Noemova archa nás přenese do roku 2020, kdy planeta Země zažívá největší globální krizi ve své historii. Paco a Miguel již osm let pracují jako členové ostrahy ve velkém závodě a nikdy se spolu nebavili. Jednoho dne jsou oba propuštěni a rozhodnou se postavit si stroj, se kterým by mohli cestovat do jiných světů.

Dva z filmů, které budou uvedeny na festivalu španělského filmu, byly nominovány na španělských výročních filmových cenách Goya. Ve filmu Sto let odpuštění přepadne šestice mužů banku v centru Valencie. Tato zdánlivě banální loupež se postupně přemění v napínavý příběh, do něhož jsou zapleteny i nejvyšší politické kruhy. Film je vystavěn jako psychologické drama i jako fiktivní odraz politické korupce ve Španělsku. Druhým nominovaným bylo venezuelsko-mexické drama Zdaleka, v němž si Armando na ulici vyhlédne problémového mladíka Eldera, který se obtížně protlouká na okraji společnosti. Co začne jako pouliční prostituce, se záhy změní v málomluvný a nevyrovnaný vztah, v němž se oba aktéři snaží překonat prvotní distanci a jizvy z vlastní minulosti.

Mezi snímky, které vznikly v Latinské Americe, patří i film Viva, který byl natočen v koprodukci Kuby a Irska a reprezentoval Irsko v bojích o Oskara. Mladý Jesus v něm pracuje jako kadeřník v nočním travesty klubu v Havaně a sní o tom, že se jednou stane hvězdou. Díky svému učiteli se mu podaří projít konkurzem a dostane první šanci na pódiu. Následně se ale zjevuje jeho léta nepřítomný otec – bývalý boxer, dnes agresivní alkoholik, a všechny Jesusovy naděje zmaří. Film Viva natočil irský režisér Paddy Breathnach, který má na svém kontě již celou řadu úspěšných snímků (Ailsa, I Went Down s Brendanem Gleesonem v hlavní roli, Man About Dog). A jak vidí svůj film sám režisér? „Jádrem příběhu je boj za identitu a láska mezi otcem a synem. Žalostný a romantický ženský hlas ze sbírky desek Jesusovy matky slouží téměř jako další postava a představuje vyšší řád, který muže v příběhu inspiruje, aby se stali skutečně sami sebou. Mým záměrem bylo vyprávět příběh, kde v temném místě najdeme světlo a kde se to, co je vnímáno jako slabost, promění v sílu.“

Nejen do problémů Španělska a Latinské Ameriky bude možné příští týden v kinech nahlédnout. Kanimambo nás přenese do Afriky. Název tohoto povídkového filmu znamená „děkuji“ v jazyce šanga, kterým se mluví v Mosambiku. Tam se také odehrávají tři příběhy o třech různých zkušenostech z této africké země. Obyvatelé se tu potýkají s následky občanské války, hladem, epidemiemi a my sledujeme životy obyčejných lidí, kteří se v těchto podmínkách stávají hrdiny každodennosti. Přitom jejich jedinou touhou je vybojovat si důstojný život. Jedná se také o velmi úspěšný snímek, který byl uveden na příklad na festivalech v Toulouse, Montrealu nebo v Malaze, kde získal Zvláštní cenu poroty.

Hlavní hrdina filmu Král čtvrti Once, Ariel, si myslí, že se zbavil zátěže minulosti, když si v New Yorku vybudoval úspěšnou kariéru jako ekonom. Jeho otec řídí židovskou nadaci ve čtvrti Once v Buenos Aires. Jednoho dne povolá svého syna zpět. Jenže návštěva se neodehrává podle Arielových představ. Navíc se seznámí s atraktivní Evou a zároveň si uvědomí, že minulost nelze jen tak odložit. Díky této mistrně natočené komedii poznáváme svět argentinských židů, což je jedno z klíčových témat Daniela Burmana, režiséra filmu.

Dvě tváře Venezuely, chaotické a agresivní město a ráj v nejstarších horách planety, nám potom představí snímek Co největší vzdálenost. V této úchvatné scenérii se odehrává příběh dvou lidí, z nichž se každý musí postavit ke svému životu čelem a přijmout osud, jakkoliv krutý může být. Režisérka Claudia Pinto byla za svůj film oceněna na řadě významných festivalů (Cena za nejlepší režii v Montrealu a v Clevelandu).

Na světových festivalech získává velkou pozornost také nízkorozpočtový snímek Žít a jiné příběhy, který otevírá tabuizované téma sexuality tělesně postižených. „Bylo třeba nastavit společnosti zrcadlo, abychom si uvědomili, na základě čeho mezi sebou navazujeme vztahy.“, řekl o filmu režisér Jo Sol.

Pokud se vám některý ze zmíněných filmů zalíbil, nebo jste zvědaví na ty, které se nám do článku již nevešly, zavítejte na barevné stránky festivalu La Película, kde se dozvíte další informace. Stejně jako u festivalu severského, i tentokrát najdete všechny promítané filmy v našem seznamu. Tak vybírejte.