RECENZE FILMU

Nový počin mistra nezávislých, nekonvenčních filmů bořících zažité tradice a filmařská klišé, Roberta Altmana, Company je trošku jiný než jeho předchozí filmy. Dá se říci, že žádné tradice neboří, neobsahuje žádný štiplavý sarkasmus na adresu americké „kultury“ a ani altmanovsky typické propletence lidských příběhů a osudů. Je to vlastně takový polodokument. O jisté baletní společnosti. Že balet nemusíte? Já taky ne. A přece ve mně film zanechal velmi silný zážitek.

Jak asi tušíte, ne hlubokou myšlenkou svého příběhu – příběh tady vlastně vůbec není. Celý film zachycuje „pouze“ náročnou přípravu skutečného (a světově velmi uznávaného) chicagského ansámblu Joffrey Ballet na jednotlivá vystoupení. Takže jediným vzrušením, kterého se dočkáte, jsou natažené achilovky a nevydařená čísla tanečníků či déšť, který se spustí při představení na otevřené scéně. Nedočkáte se ani žádných velkolepých hereckých výkonů - skuteční herci jsou tady jenom tři. Malcolm McDowell v roli ředitele souboru Alberta Antonelliho, James Franco (Spider-Man) coby kuchař Josh a Neve Campbellová v roli tanečnice Ry – která funguje jako pojítko mezi jednotlivými scénami. Zbytek obsazení tvoří skuteční choreografové, poradci a tanečníci Joffrey Balletu. Takže toho, že zmíněné tři postavy jsou (zřejmě) smyšlené, si všimnete vlastně jen proto, že je hrají herci, které znáte z jiných filmů.

V případě půvabné Neve Campbellové se ale nejedná jen o pouhý herecký výkon: předtím, než se pustila do natáčení

filmů, skutečně – od svých dětských let – tancovala balet, a na dráhu slavné herečky se vydala jen kvůli zdravotním obtížím, které jí nedovolily pokračovat. Za celým filmem stojí právě ona: myšlenkou natočit film o baletu se prý zabývala celých sedm let. Vznikl z ní nakonec námět a scénář, pro jehož režii si nakonec získala Roberta Altmana. Ze spojení režisér s neotřelými filmařskými postupy a pohledy na svět – herečka s opravdovými baletními zkušenostmi tak vznikl film, který bezesporu splňuje cíl, kterého chtěla Neve dosáhnout: natočit dobrý film, který by pojednával o tanci jako takovém. Který by se kvůli snaze o upoutání diváka neuchyloval k limonádovým příběhům o tom, jak chudá zanedbaná tanečnice slávy dosáhla (Flashdance), získala lásku pohledného instruktora či kolegy (Hříšný tanec) a tak dále. Zapomeňte na Pomádu nebo Horečku sobotní noci. Company je taneční film úplně jiné dimenze.

Ačkoli se asi většině z vás při slově balet postaví vlasy na hlavě hrůzou, opravdu se nelekejte. A jestliže patříte mezi diváky, kteří se čas od času chtějí nechat v kině kochat krásným obrazem a hudbou, neměli byste tento film promeškat. Tanec v podání Joffrey Ballet totiž není klasickým baletem. Žádné Labutí jezero. Naopak. Choreografie a hudba jsou moderní, mísí mnohé žánry - muzikál, etno, latinsko-americké styly… A při některých scénách, především u vystoupení My Funny Valentine Lara Lubovitche nebo sóla tanečnice na „houpačce“ za doprovodu hudby Angela Badalamentiho a jeho dvorní zpěvačky Julee Cruise (ano, té z Twin Peaksu), vám možná bude běhat mráz po zádech.

Company nebude lámat žebříčky návštěvnosti, neuvidíte jej v multiplexech ani od vás nevyžaduje nějaké vysoké intelektuální nasazení. Je prostě „jen“ krásný a moc příjemný na pohled a na poslech. To ale není zas tak málo, ne?